Poplatky pro televizi a rozhlas se zvýší zřejmě od května, schválil Senát

Pro novelu po více než čtyřhodinové debatě hlasovalo 47 ze 70 přítomných senátorů. Hnutí ANO se předtím zvýšení poplatků pokusilo odložit až na polovinu příštího roku, tedy na dobu po sněmovních volbách. Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová to zdůvodnila pochybnostmi, zda je zvýšení v souladu s přípustnou veřejnou podporou podle pravidel EU. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) odmítl, že by navýšení mohlo znamenat nedovolenou státní podporu.

Zástupci ANO se kromě požadavku na odklad či zamítnutí poplatkové novely postavili proti rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu. ANO rovněž chtělo zrušit nebo omezit budoucí valorizaci o inflaci, pokud by nebylo schváleno zamítnutí nárůstu. Poplatek se má podle novely do budoucna zvyšovat v závislosti na míře inflace, pokud bude vyšší než šestiprocentní. Jeho navýšení by tak neschvaloval parlament jako dosud.

Podle zastánců návrhu je ale zvýšení poplatků navrhováno v rozumné výši a případný nárůst o celou inflaci nebo podle růstu mezd a penzí by byl mnohem vyšší. Novela má zřejmě od května zvýšit poplatky o 15 korun na 150 korun měsíčně pro Českou televizi a o deset na 55 korun za měsíc pro Český rozhlas. Důvodem je podle Baxy zejména to, že tyto poplatky nebyly valorizovány v případě televize od roku 2008, v případě rozhlasu od roku 2005, takže jejich reálná hodnota klesla.

Novela podle ministra zachovává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet přístrojů, které mají v držení její členové.

Proti zvýšení poplatků se postavil například Martin Bednář (ANO), podle něhož by bylo vhodnější přejít na financování obou veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Podle oponentů by to ale fakticky znamenalo zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Podle Bednáře ale bude mít možnost ovlivňovat vysílání obou médií ministr kultury prostřednictvím memorand o poskytování veřejné služby. Obě veřejnoprávní média by podle návrhu ANO měla rovněž informovat dosavadní poplatníky, že byli podle nových pravidel osvobozeni.

Mračková Vildumetzová se ve shodě s Bednářem pozastavila nad tím, že poplatky mají platit velké firmy, zatímco firmy do 25 zaměstnanců včetně restaurací nikoli. Podle senátorky by od poplatků měli být osvobozeni senioři. Případné osvobození starobních důchodců od poplatku by podle ministra rozvrátilo financování médií veřejné služby, neboť 42 procent plátců tvoří domácnosti seniorů. Osvobození firem do pětadvaceti zaměstnanců od poplatku se podle Baxy týká 260 tisíc nynějších poplatníků.

Hrabovi vadí „daň z mobilu“

Poplatkovou novelu odmítl podpořit také Zdeněk Hraba (za ODS), a to kvůli hospodaření České televize, které nepokládá za dostatečně transparentní. Vadí mu také „daň z mobilu“, tedy rozšíření poplatníků na domácnosti s vlastnictvím takzvaných chytrých telefonů, tabletů nebo počítačů. Celkem by mohlo podle Baxy přibýt šest set tisíc poplatníků. Podle Bednáře není jasné, jak budou chtít televize a rozhlas tyto vlastníky zjistit.

Nové možné plátce televize a rozhlas osloví podle Baxy s výzvou, aby se k poplatkům přihlásili nebo vyplnili čestné prohlášení, že přístroji schopnými přijímat rozhlasové či televizní vysílání nedisponují. Pro 3,3 milionu domácností se podle ministra nic kromě zvýšení poplatků nezmění, domácnosti seniorů s tlačítkovými telefony nadále poplatky platit nebudou.

Pro přijetí novely byl naopak spolu s dalšími zástupci koalice také Michael Canov (SLK), i když mu v televizní nabídce chybí vysílání poezie, utkání v kolové nebo program zaměřený na vědy, zejména přírodní.

Nejvyšší kontrolní úřad by mohl kontrolovat hospodaření ČT a ČRo

Senát ještě před debatou k mediální novele podpořil ústavní právo NKÚ kontrolovat veřejnoprávní televizi a rozhlas. Podporu návrhu ústavní novely, kterou předložilo 37 senátorů ze všech frakcí, vyjádřil i ministr kultury Baxa, který přijal kritiku opozice, že novelu nepředložil jako vládní návrh. Zdůvodnil to tím, že změna měla být součástí širších úprav ústavy. Senátorský návrh je podle ministra všeobecně akceptován. „Hlásí se k tomu i média veřejné služby,“ dodal Baxa.

Před závěrečným schvalováním novelu posoudí senátní výbory ústavně-právní a kulturní, dostaly na to měsíc místo 60 dnů. Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 jako iniciátorka novely zdůvodnila zkrácení lhůty potřebou schválit novelu tak, aby ji stihla projednat ještě sněmovna v současném složení.

Mračková Vildumetzová zapochybovala o tom, že se podaří novelu prosadit v závěru funkčního období současné sněmovny. Podle Kordové Marvanové by Senát mohl návrh opětovně předložit nové sněmovně ve složení, které vzejde ze zářijových voleb.

Návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády

Mračková Vildumetzová také kritizovala senátní legislativní odbor za jeho výhrady k ústavní novele, mimo jiné kvůli nedostatečnému zdůvodnění. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se proti tomu důrazně ohradil, podle něj senátní právníci měří každému návrhu stejně bez ohledu na předkladatele, a kdo je za to kritizuje, „dělá medvědí službu demokracii“. „Nikdy bych si nedovolil někomu naznačovat, že by si to neměl dovolit, protože mně se to nelíbí,“ dodal Vystrčil.

Novela má NKÚ svěřit „kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání“. Vymezení je užší, než s jakým počítá ústavní novela exministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) nebo návrh pirátských poslanců, k němuž se vláda v lednu postavila negativně.

Cílem senátorské novely je podle jejích tvůrců rozšířit omezený rozsah ústavních kompetencí NKÚ, a to v souladu s dlouhodobě diskutovaným záměrem posílit kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Senátoři připomínají, že návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády, v němž se vláda zavázala nalézt řešení rozšíření pravomoci NKÚ ve vztahu k médiím veřejné služby.