Postřehy z Ameriky – Den šestý

Možná i trochu symbolicky mířila naše cesta z Washingtonu do Philadelphie. Setkání s českým honorárním konzulem v Philadelphii Peterem Rafaelim patřilo k zatím mým nejsilnějším zážitkům.

Pondělí 26. 9. 2011

Síň nezávislosti, Zvon svobody a T. G. Masaryk

Možná i trochu symbolicky mířila naše cesta z Washingtonu do Philadelphie. Setkání s českým honorárním konzulem v Philadelphii Peterem Rafaelim patřilo k zatím mým nejsilnějším zážitkům. Tento již starší muž narozený na Slovensku, který po mnohých peripetiích přišel před desítkami let do USA s dvěma sty vypůjčenými dolary, aby se následně stal úspěšným a uznávaným mužem, ve mně vyvolal pocit hluboké úcty a uznání.

Nejsem si jistý, že všichni víme, že stát se českým honorárním konzulem v USA je funkce čestná a neplacená a přitom zároveň vyžadující odpovědnost, loajalitu a nemálo dobrovolné práce. Rovněž tak si nejsem jistý, že se všeobecně ví, že kromě Deklarace nezávislosti, která byla ve Philadelphii podepsána v roce 1776, byl také v Síni nezávislosti (Indepence Hall) 26. 10. 1918 zvolen předsedou Středoevropské unie (12 zemí střední Evropy) první československý prezident Tomáš Garigue Masaryk a pod jeho vedením pak byla schválena deklarace cílů středoevropských národů.

Právě díky Peteru Rafaeli nalezneme v Philadelphii i Masaryk Place a v blízkosti Indepence Hall i desku s historickou vzpomínkou na pobyt T. G. Masaryka v Philadelphii.

Zvláštní památkou se symbolickým významem je Zvon svobody (Liberty Bell). Údajně se říká, že na něm umístěný nápis desítky let dopředu předpověděl úspěšný boj za nezávislost prvních třinácti anglických kolonií v severní Americe.

Vlastní debata s Peterem Rafaelim byla velmi příjemná a poučná. Život v Americe a tedy i ve ve Philadelphii není nyní jednoduchý a mnohé problémy jsou podobné těm našim evropským.

Princeton University

Na krátkou debatu o možnostech českoamerické vědecké spolupráce jsme také zavítali do jedné z osmi nejprestižnějších světových univerzit do slavné univerzity v Princetonu. V rámci připraveného programu jsme strávili asi dvě hodiny debatou o perspektivách vědecké spolupráce českých a amerických vědců a následně i o perspektivách rozvoje jaderné energetiky a s tím spojenými riziky.

Při následné krátké procházce areálem Princetonské univerzity, na které studuje okolo 6 000 studentů na nás ze všech stran dýchala oduševnělá krása a důstojnost celého areálu, která se zajímavě mísila s typickým studentským životem.

Znovu mi připadlo symbolické, že z Philadelphie jsme přijeli na univerzitu do Princetonu, neboť kromě mnoha dalších slavných studentů zde kdysi studoval i přítel T. G. Masaryka americký prezident Woodrow Wilson, který měl velký podíl na vzniku svobodného Československa.

Večerní a noční New York

Do New Yorku jsme díky mírnému zdržení v Princetonu dorazili až navečer. Po ubytování v hotelu jsme ještě rychle prošli centrum New Yorku a tak se na vlastní oči přesvědčili, že alespoň ve své centrální části je New Yorku skutečně „městem, které nikdy nespí“.

Davy lidí valící se po Brodwayi nemají začátku ani konce. Tisíce barevných světel, neonů a světelných obrazů sed snaží za každou cenu přilákat pozornost návštěvníků. Podívaná je to skutečně nevídaná, ale za sebe osobně musím přiznat, že mi rozhodně nepřipadala přitažlivá nebo dokonce krásná, ale spíše naopak kýčovitá až unavující. Zítra uvidíme, jak vypadá New York za denního světla a také navštívíme některé významné instituce, které zde sídlí.