Potlesk i urážky na Národní

Čtyřiatřicátá připomínka 17. listopadu roku 1989, ale i událostí z roku 1939, se nesla v poměrně tradičním duchu oslav svobody i protestů proti aktuálním problémům. A na Národní třídu opět po 10 letech dorazil i prezident.

PRAHA Premiéru ve funkci si včera na Národní třídě užil prezident Petr Pavel. K pamětní desce prošel davem, přičemž někteří lidé hlavě státu tleskali, jiní naopak vyjadřovali výraznou nevoli. „Být to v roce 1989, tak tu mlátí lidi pendrekem,“ křičel poblíž stojící postarší muž. „Že se nestydí sem chodit,“ kroutila hlavou mladší žena. Další odpůrce označoval prezidenta za komunistického rozvědčíka a nazýval ho „prezidentčíkem“. Po pietě řekl prezident České televizi, že „demokracie není jednou provždy“, a proto bychom si jí měli vážit. Její „určité oslabování“ podle Pavla můžeme sledovat i v zemích, kde by to podle něj lidé ještě před nemnoha lety nečekali: například ve Spojeném království či ve Spojených státech amerických. Ke svému předlistopadovému členství v Komunistické straně Československa (KSČ) a výcviku u vojenské rozvědky Pavel řekl, že si to připomíná dodnes. „Já jsem mezi studenty nebyl a o to víc si vážím jejich odvahy,“ uvedl s tím, že je rád, že se mohl podílet na budování společnosti v Česku po roce 1989.
Předseda horní komory Parlamentu ČR Miloš Vystrčil (ODS) – druhý nejvyšší ústavní činitel hned po prezidentovi – pro LN na Národní třídě připomněl, že současné oslavy svobody se odehrávají v kontextu konfliktů ve světě: na Ukrajině, v Pásmu Gazy či například v Arménii. „Není samozřejmost získat svobodu sametově, tedy bez krveprolití, za což bychom měli být vděční,“ sdělil LN s tím, že bychom měli pomáhat lidem, kteří kvůli bojům trpí. Podle předsedy Senátu bychom se ale také měli radovat a být na sebe hrdí. „Ve spoustě věcí jsme úspěšní a pro mnoho zemí jsme vzorem, ale někdy si to my sami neumíme připustit,“ doplnil. Vystrčil míní, že je logické, že někdo je s polistopadovým vývojem spokojený více a někdo méně. „Společnost, kde budou všichni neustále spokojení, není možná,“ doplnil s tím, že než kdokoliv začne protestovat, měl by nejprve začít sám u sebe a zvážit, zda jeho jednání bylo vždy bezchybné.
U pamětní desky na Národní třídě se od rána střídaly i další významné tváře české politiky. Zatímco předseda největšího opozičního hnutí Andrej Babiš dorazil s dalšími poslanci hnutí ANO brzy po ránu, kdy ještě „korzo“ téměř zelo prázdnotou, lídři vládní koalice Spolu se již museli zhruba půlhodinu před polednem davem prodírat. Podle Babiše politici, kteří vládli po roce 1989 a „nyní jsou opět u moci“, čímž zřejmě narážel na ODS, nezvládli ekonomickou transformaci země, a proto „z Česka plynou stovky miliard na dividendách do zahraničí“. Předseda ANO míní, že si demokracii v naší zemi někdo snaží zprivatizovat.

Rakušan terčem kritiky

„Babiš demokracii nechápe nebo nechce chápat, demokracie mu překáží,“ kontrovala na jeho slova později předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, pro kterou prý svátek nejlépe vystihuje slovní spojení „díky, že můžeme“. To je taktéž mottem celé pouliční slavnosti Korzo Národní.
„Oslavovat nestačí,“ skandovali studenti, kteří přišli na Národní třídu demonstrovat za rychlejší a odvážnější politické řešení klimatické krize. V rukou drželi transparenty s nápisy „Pravdu každý přejde“ nebo „Nechci žít ve lži“. Kromě průvodu také „obsadili“ některé fakulty vysokých škol, a to nejen v Praze, kde pořádali mimo jiné program s cílem naučit se spolupracovat a koordinovat. Zdůraznili, že ochrana životního prostředí byla jedním z požadavků i v roce 1989.
Pekarovou a předsedu lidovců Mariana Jurečku doplnil v čele společného průvodu tří stran koalice Spolu europoslanec ODS Alexandr Vondra. „Ochrana přírody má mou podporu. Ale požadavky na změnu systému odmítám. Ti, kdo chtějí změnit systém, ohrožují svobodu a demokracii a směřují přímo proti odkazu roku 1989,“ sdělil LN europoslanec, který byl během Listopadu jedním z výrazně angažovaných občanů. Vondra v pátek zastoupil předsedu vlády Petra Fialu, který se kvůli onemocnění nemohl zúčastnit.
„Křičícími“, jak je sám v žertu nazval, byl na Národní konfrontován kromě prezidenta například i ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Několik z nich, se kterými se ministr pustil do argumentace, kritizovalo například zpomalení valorizace penzí. Hlavním terčem kritiky se ministr vnitra stal i na Staroměstském náměstí, kam si svolala protivládní demonstraci skupina okolo aktivisty Ladislava Vrabela. Ten zde ohlásil vznik nového politického hnutí Plán Česká republika na 1. místě. Akce se zúčastnilo zhruba 150 lidí, kteří měli mnoho českých vlajek a transparenty s nápisy „Obohacování jiných na úkor národa je kolaborace!“ či „Za vlastizradu trest smrti“.
Vrabel se v projevu vymezoval proti médiím hlavního proudu, další řečníci pak například proti indoktrinaci dětí „genderovou ideologií“. Vrabel organizoval demonstrace i dříve: největšího úspěchu dosáhl v září 2022, kdy na Václavském náměstí na protivládním shromáždění mluvil k 70 tisícům lidí. Od té doby účast rapidně klesla.

Dialog o svátku

Na pražské Kampě zhruba v půl čtvrté odpoledne odstartovalo již po dvanácté Sametové posvícení. Taneční přehlídka a průvod masek se přes Karlův most odebraly na Ovocný trh. Vystoupení jedné ze skupin třeba karikovalo šéfa resortu školství Mikuláše Beka (STAN) s cílem upozornit na situaci nízkých platů. Ministr naháněl českého lva s bičem v ruce.
„Se svátkem 17. listopadu se pojí nejrůznější emoce. Někdo je nahněvaný, jiní slaví. Když jsme hledali nejlepší formu, kterou ten den zachytit, našli jsme karneval,“ líčí spoluzakladatel akce Martin Pehal. „Satira a masky jsou symbolické v tom, že je vše otevřeno k interpretaci publika – sdělení nemají účastníci plně v rukou. Chceme tím vyjádřit ochotu se o záležitostech mezi sebou bavit, což je základem fungující demokratické společnosti,“ dodal

Lidové noviny | Strana:  2 | Rubrika: Domov | Autor: Dominik Stein