Předsedové obou komor českého parlamentu Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová se účastní ve dnech 1. – 3. června 2023 v litevské metropoli parlamentního summitu členských států Severoatlantické aliance. Součástí bylo společné setkání, kterého se účastnily delegace z téměř tří desítek zemí spojenců Aliance. Hlavními tématy jednání byly perspektiva rozšíření NATO o válkou zmítnou Ukrajinu a zvyšování výdajů na kolektivní obranu. V rámci programu navštíví šéfové českého parlamentu také armádní výcvikový areál v Pabrade. Členy parlamentní delegace na konferenci předsedů parlamentů členských zemí NATO jsou rovněž člen senátního zahraničního výboru Václav Láska a předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek.
V projevu předseda Senátu Miloš Vystrčil uvedl: „Ukrajina se brání i za nás za všechny, za naše hodnoty, naši bezpečnost, naše pravidla a naši svobodu. Podporovat Ukrajinu je nutné tak dlouho, dokud to bude potřebovat. Putin dnes aplikuje taktiku spálené země, proto bude také potřeba jí následně pomoci při obnově. Rusko však neohrožuje jen Ukrajinu, ohrožuje další země jako např. Moldavsko, Gruzii, Bosnu a Hercegovina, které si zaslouží naši pozornost.“ Dodal: „Je zapotřebí otevřít naše dveře a pozvat dovnitř ty, kteří nežijí v bezpečí. Ukrajina je náš úkol, náš společný úkol.“
„Nikdy bychom neměli zapomínat, že zajištění obrany a bezpečnosti je úkolem číslo jedna každého státu. V demokratických společnostech jsme to my, poslanci, kdo nakonec rozhoduje o tom, zda bude země schopna investovat dostatek prostředků do naší bezpečnosti. Česká republika má díky vládě Petra Fialy a většině v Parlamentu jasný závazek 2 procent HDP na obranu nyní přímo v zákoně,“ zdůraznila ve svém příspěvku předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Páteční konference začala uvítacími projevy předsedkyně Seimasu Litvy Viktorije Čmiltye-Nielsen a litevského prezidenta Gitanase Nausedy. Program byl rozdělen do tří témat: globální výzvy NATO, zvyšování výdajů na obranu a rovněž téma dlouhodobého plánu podpory Ukrajiny. Předsedkyně dolní komory Pekarová Adamová vystoupila se svým příspěvkem v rámci druhého bloku, předseda horní komory Vystrčil pak navázal ve třetím.
Na setkání byly přijaty závěry předsedající, předsedkyně Seimasu Litvy, které shrnuly projevy řečníků a společnou diskuzi. Bylo zdůrazněno, že NATO dnes čelí několika zásadním hrozbám a výzvám, od ruské agresivní války proti Ukrajině a terorismu, po výzvy, jako je nátlaková politika Číny, konflikty a nestabilita v Africe a na Blízkém východě. Dále byl akcentován význam odpovídající financování obrany.
Záznam konference v českém jazyce je dostupný na tomto odkaze a fotografie na tomto odkaze (zdroj: Seimas Litvy).
V rámci zahraniční cesty se předseda Senátu rovněž sešel s předsedou Saeimy Lotyšska Edvardsem Smiltensem, se kterým diskutoval zejména o možnostech parlamentní spolupráce, snižování strategické závislosti na Rusku a Číně včetně oblasti energetiky, další vojenské podpoře Ukrajiny, následném financování její obnovy a aktuální situaci v Bělorusku.
Zítra, v sobotu 3. června, čeká parlamentní delegaci návštěva vojenského výcvikového areálu v Pabrade v blízkosti litevsko-běloruských hranic, kde se zúčastní ukázky integrovaných střeleckých cvičení úkolového uskupení NATO.
Setkání předsedů parlamentů zemí NATO na vysoké úrovni předchází summitu NATO ve Vilniusu, který se bude konat ve dnech 11. – 12. července, jako výraz ochoty parlamentů přispět k důležitým rozhodnutím, která mohou rozhodnout o budoucnosti NATO a bezpečnosti všech jeho členů. Summitu se poprvé zúčastní Finsko jako 31. spojenec. Horní komora Parlamentu ke konání summitu přijala usnesení Senátu, ve kterém upozorňuje na zhoršené bezpečnostní prostředí v Evropě a podporuje členství Ukrajiny v NATO v nejbližším možném termínu.
senat.cz | 16:08 | Rubrika: Aktuality | Autor: Lada Faldynová