Brzy bude jasné, kdo stane v čele Ústavního soudu. Jmenovat nového předsedu chce prezident Petr Pavel v pátek 4. srpna. Jméno zatím neřekl. Dotyčný či dotyčná vystřídá Pavla Rychetského. Ani on, jak řekl, neví, kdo ze členů instituce se stane jeho nástupcem. Doporučení hlavě státu nedával.
Mandát Pavlu Rychetskému končí v pondělí 7. srpna. Ústavnímu soudu předsedá 20 let. Zkušenost s fungováním této instituce by byla podle něj pro jeho nástupce výhodou. „Aby byl jmenován někdo, kdo se zde ještě ani neohřál, hned předsedou, což se stalo mně, to prostě není jednoduché,“ míní Rychetský.
To ale podle něj neznamená, že by to takový člověk nezvládl. Důležitá je, jak říká, i schopnost naslouchat nebo instituci řídit. „Ve sboru jsou dnes takoví soudci, kteří již předsedali vrcholné soudní instituci. Jeden byl předseda Nejvyššího správní soudu, druhý byl předsedou u Nejvyššího soudu,“ popisuje Rychetský.
Šéfem Nejvyššího správního soudu byl Josef Baxa, který se stal ústavním soudcem v červnu. Nejvyššímu soudu šéfoval Pavel Šámal, který je u Ústavního soudu přes tři roky. Ten na dotaz, jestli nabídku od prezidenta dostal, nereagoval. Ani první zmiňovaný ji nepotvrdil. „Omlouvám se, ale nebudu v tuto chvíli nic komentovat,“ napsal ČT Baxa.
Nového předsedu Ústavního soudu jmenuje prezident Petr Pavel v pátek. O koho konkrétně půjde, ale jeho tým zatím komentovat nechce. „Bude samozřejmě hodně záležet na jeho renomé, zkušenostech a uznání mezi odbornou komunitou,“ míní mluvčí prezidenta Markéta Řeháková.
Ani Rychetský nebyl sdílnější. „Není vhodné, abych já někoho doporučoval nebo se k tomu vyjadřoval. Panu prezidentovi jsem v době, kdy byl zvolen, kdy ještě nedošlo k obměně u Ústavní soudu, dal jakési typy, ne na předsedu, ale na to, jak by se měl Ústavní soud hodnotově obměňovat,“ uvedl.
Vedle Pavla Rychetského končí začátkem srpna mandát také Ludvíku Davidovi. Od června pak je volné místo i po Vladimíru Sládečkovi. O nominaci jejich nástupců budou senátoři rozhodovat ve středu. Trojici svých kandidátů má přijít prezident do horní parlamentní komory představit osobně.
Kandidaturu Roberta Fremra, Veroniky Křesťanové a Kateřiny Ronovské podpořily výbory, které ji v horní komoře projednávaly. Pozvání dostali i na senátorské kluby. „Nezastírám, že jsme se zabývali minulostí kandidátů, protože předpoklady pro to, aby člověk mohl být dobrým ústavním soudcem, jsou dle mého názoru dva. První je profesní zdatnost a druhá je charakter,“ myslí si předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Příští týden v úterý s nimi budeme jednat na klubu. Každý bude mít dostatečný prostor, aby se představil, je tam dostatečný prostor, aby se senátoři zeptali na nějaké otázky,“ doplňuje předseda senátorského klubu STAN Jan Sobotka.
„Zatím jsem nezaznamenal žádné negativní stanovisko z naší strany klubu,“ dodal předseda senátorského klubu ANO a ČSSD Miroslav Adámek. O kandidátech Petra Pavla senátoři už jednou rozhodovali. Na konci května podpořili všechny tři jeho nominanty.
Jak už název napovídá, hlavním úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti a základních práv a svobod. Soudci přitom vycházejí z jejich Listiny a právě z ústavy. Pokud další zákony těmto předlohám odporují, můžou je zrušit. Do jejich pravomoci patří také případné žaloby Senátu proti prezidentovi za velezradu. Verdikty jsou konečné a odvolat se proti nim nelze.
Loni Ústavnímu soudu přišlo přes tři tisíce šest set podání. Celkem instance vydala v roce 2022 přes tři a půl tisíce rozhodnutí. Ta se mohou týkat i případů z let předchozích. Předloni soudci například zrušili část volebního zákona, který měl zvýhodňovat úspěšnější strany. Před deseti lety odmítli nadstandardy ve zdravotnictví. V roce 2011 pak kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušili sociální škrty vlády Petra Nečase.
ct24.cz | Rubrika: Domácí | Autor: Jan Škoda