Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

„Věřím, že oba jsou profesionálové a nebudou řešit, jaké mají spolu vztahy, a budou dělat vše proto, aby vyjednali co nejlepší podmínky a co nejlepší pozici České republiky,“ míní šéf Senátu.

Alespoň podle úvodních vystoupení to podle Vystrčila vypadalo, že jsou prezident a premiér odhodláni udělat maximum. „Věřím, že se někteří překonají a přestanou s invektivami a uvědomí si, že mít prezidenta na palubě v Ankaře je posila, a ne oslabení,“ podotkl také Vystrčil.

Zároveň si myslí, že situace mezi vládou a prezidentem ohledně účasti na summitu nezpůsobí komplikace. „Neřekl bych, že hrozí, že za to budeme nyní nějakým způsobem třeba přehlíženi od druhých, aniž bychom si to sami zasloužili,“ řekl. Přepokládá však, že se minimálně nejbližší sousedi zeptají nebo položí otázku: „Tak už to máte vyřešeno? Tak co váš prezident, co váš premiér, co váš ministr zahraničí? Jak to dneska funguje?“ dodal předseda horní komory s tím, že to však nebude ve zlém.

Výdaje na obranu

Moderátor pořadu vzpomenul, že Babišova vláda začíná obracet, pokud jde o obranné výdaje. Premiér před odletem na summit vyjádřil přesvědčení, že od příštího roku Česko bude plnit dvouprocentní závazek. (Pozn. red.: Podle aktuálního odhadu NATO zveřejněného v úterý navečer dá Česko letos na obranu 2,01 procenta HDP a cíl výdajů v této oblasti splní už tento rok.)

Vystrčil si nemyslí, že by za větší důraz na obranné výdaje mohla třeba i účast prezidenta na summitu. „Česká vláda jednoznačně změnila v některých věcech hodně svůj názor. Jsem za to rád, zejména u Andreje Babiše, který ještě nedávno říkal, že vůbec nepřichází do úvahy, abychom posilovali své bezpečí a dávali tam více finančních prostředků na úkor některých jiných potřeb České republiky,“ dodal předseda Senátu.

Vystrčila také těší, že se mění rétorika vlády vůči Ukrajině. „Kromě muniční iniciativy, kterou pouze koordinujeme a nepřispíváme do ní, tak to vypadá, že budeme přispívat do iniciativy, která se týká společného nákupu zbraní ve Spojených státech amerických, které platí Evropa, a následně budou dodávány na Ukrajinu. A to si myslím, že je velmi dobře,“ řekl.

Dodal však, že zmiňované kroky vlády přicházejí až po velkém tlaku ze strany spojenců v NATO, opozice a nakonec i prezidenta. „Nejsme schopni zachovat svoji bezpečnost a obranyschopnost bez Američanů. Takže jsem rád, že vláda nakonec od svých prohlášení, která neměla vůbec logiku z hlediska zachování bezpečnosti Česka, ustoupila a byl bych rád, kdybychom v tomto směru táhli podobně za jeden provaz jako Poláci, i když máme na spoustu jiných věcí různé názory,“ konstatoval Vystrčil. Bohužel má pocit, že minimálně SPD to tak nevnímá.

Očekávání od summitu

Vystrčil od summitu očekává tlak na to, aby byl co nejrychleji naplněn cíl pěti procent, tedy 3,5 procenta na obranu a 1,5 procenta na nepřímé výdaje související s obranou do roku 2035.

Také doufá, že summit bude jasně deklarovat, že Evropa musí převzít více odpovědnosti za budování evropského pilíře NATO. „To znamená, že je potřeba, abychom se více o svoji obranu starali sami, a ne abychom spoléhali na Spojené státy americké,“ upozornil předseda Senátu.

Zároveň věří, že dojde k dohodě na podporu Ukrajiny. „Protože chrání naše bezpečí a investice do Ukrajiny není žádná charita, je to obrana našeho svobodného demokratického prostoru a měli bychom si to uvědomit,“ apeloval Vystrčil.