Počet trestných činů na Vysočině mírně klesá, objasněnost roste
24. 6. 2012
Senátor Vystrčil převzal z rukou velvyslankyně klíč od České Kanady
3. 7. 2012
Když se nejedná přímo o naše osobní nebo rodinné peníze, tak nás to obvykle tolik nezajímá, přesto se v poslední době až překvapivě často setkávám s dotazem, jak to vlastně s těmi „penězi“ obcí je a zejména bude?
Přestože by podrobné vysvětlení problematiky příjmů obcí zabralo desítky popsaných stránek a možná několik hodin vysvětlování, pokusím se to základní alespoň stručně a snad trochu přehledně popsat.
Velmi zjednodušeně lze říci, že zhruba polovinu svých příjmů dostávají obce a města ve formě účelových dotací (platy učitelů, opravy památek, práce matrikářky, vyžádané či vysoutěžené dotace atd.). O využití těchto „dotačních“ peněz obce ani města po jejich obdržení již nerozhodují a využívají je v souladu s určeným (přikázaným) účelem.
Druhou „polovinu“ příjmů obce potom tvoří její podíl na daňových příjmech státu. Někdy zkráceně hovoříme o daňových příjmech obcí. O využití tohoto podílu si obce již rozhodují samy (likvidace odpadů, opravy silnic, výstavby a údržba sportovišť atd.) a je jasné, že právě výše těchto daňových příjmů příslušnou každou obec či město nejvíce zajímá.
Obecně lze říci, že v případě schválení současného návrhu vládního zákona o příjmech obcí (zákon o RUD – rozpočtovém určení daní) by od 1. 1. 2013 o výši daňových příjmů obce či města rozhodovaly následující faktory:
- Počet občanů žijících v obci – čím více občanů, tím vyšší příjmy a čím více občanů, tím větší „hodnota“ každého z nich.
- Podnikatelská aktivita v obci– čím více podnikatelů a čím více zaměstnaneckých míst v obci, tím vyšší příjmy.
- Počet dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí. – čím více žáků, tím vyšší příjmy.
- Rozloha katastrálního území obce – čím větší rozloha, tím vyšší příjmy a do omezení 3 ha na obyvatele.
Oproti v současnosti platnému stavu by se celkové příjmy obcí v celé ČR touto změnou zákona měly zvýšit o 12 miliard korun, přičemž by se zároveň u měst Prahy, Brna, Ostravy a Plzně jejich příjmy měly v souhrnu snížit o 1 miliardu a sto miliónů korun. Tedy navýšení 12 miliard korun by se mělo rozdělit mezi cca 8 miliónů obyvatel zbývajících měst a obcí. Rychlým výpočtem lze zjistit, že ostatním obcím a městům by se tedy měly v průměru zvýšit příjmy o 1 500 Kč na jednoho obyvatele.
Ve skutečnosti je však situace trochu jiná. Po provedení výpočtů vše vychází tak, že nejvíce by se měly zvýšit příjmy obcí od 500 do 10 000 obyvatel a to minimálně o 2 000 Kč na jednoho obyvatele (viz přiložený porovnávací graf). To znamená, že pokud bude vládní návrh zákona o příjmech obcí (přesněji o RUD – rozpočtovém určení daní) schválen, měly by se zvýšit od roku 2013 roční příjmy například města s pěti tisíci obyvateli zhruba o 10 miliónů korun.
Věřím, že tento návrh má šanci nalézt v Poslanecké sněmovně i v Senátu podporu. Osobně se o to budu určitě snažit.
Miloš Vystrčil, milos@vystrcil.cz
