Příliš málo ‚přeběhlíků‘ Senát většinově odmítá vládní nápady na změny Ústavy, jednotný není ani klub ANO

Obecné referendum, právo na hotovost a offline život, zakotvení české koruny a navrch ještě úprava prezidentských pravomocí týkající se jmenování ministrů. To jsou návrhy, které by chtěla vládní koalice ANO, SPD a Motoristů promítnout do Ústavy. Nejenže jim ale chybí hlasy ve Sněmovně, na tyto nápady není zvědavý ani Senát, jak vyplývá z velké ankety webu iROZHLAS.cz mezi všemi senátory.

Pro jakoukoliv změnu Ústavy potřebuje vládní koalice třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Ve Sněmovně jde ovšem o tři pětiny ze všech poslanců – ke svým 108 hlasům tedy vláda potřebuje i alespoň 12 opozičních. A na rozdíl od běžných zákonů u těch ústavních nemůže přehlasovat Senát. Tam je potřeba pro schválení změny Ústavy třípětinová většina všech přítomných senátorů.

V horní komoře Parlamentu je navíc současná vládní koalice slabá. Za vládní – či s ní alespoň sympatizující – senátory se dá považovat maximálně patnáctka členů klubu ANO a možná dva tři jednotlivci z jiných frakcí.

Drtivou většinu drží opoziční strany a to jakoukoliv změnu Ústavy komplikuje.

Na úroveň tří pětin přítomných senátorů se bude v Senátu koalice dostávat jen velmi obtížně, a to i když by na podzim, kdy se bude obměňovat třetina Senátu, zaznamenala bezprecedentní posílení. Musí proto hledat pro jednotlivé návrhy ad hoc podporu i u ostatních.

Zjistit, jakou šanci na úspěch mají vládní nápady na změnu Ústavy, se proto snaží tato anketa mezi všemi 81 senátory, kterým jsme zaslali dotazy ohledně plánovaných či zvažovaných změn Ústavy, s nimiž buďto přišlo vládní programové prohlášení, nebo které probírají parlamentní komise pro Ústavu.

Jde o 1/ celostátní referendum, 2/ zakotvení české koruny v Ústavě jako národní měny, 3/ právo na platbu v hotovosti a život offline, 4/ úpravu článku 68 Ústavy, který zmiňuje jmenování členů vlády prezidentem.

Zjištění je to pro vládu neveselé – opozičních „přeběhlíků“ k podpoře jejích ústavních novel je pomálu. Od mnohých senátorů navíc zaznívá, že by raději Ústavu vůbec neotevírali. A to ani u věcí, které jim jinak konvenují.

„Ústava je vážná věc, není to jízdní řád školní jídelny. Sděluje toho hodně, i když nepoužívá mnoho slov. A není to vánoční stromek, na který si každý doplní svůj perníček.“

Pavel Fischer (za TOP 09)

„Za největší politickou chybu od listopadu 1989 považuji přímou volbu prezidenta. Od té doby vidím, že jakákoliv změna Ústavy může vést k horšímu. Obávám se, že když budeme otevírat Ústavu, tak že dojde k další parlamentní lidové tvořivosti. I když souhlasím s konzervativními názory, budu hlasovat proti všem změnám.“

Tomáš Jirsa (ODS)

Každý z návrhů je v různé fázi. První z nich teprve poputuje na vládu, druhý a třetí už Senát několikrát neúspěšně projednával a čtvrtý je teprve ve stadiu příprav. I proto byla v odpovědích mnohých senátorů často cítit opatrnost a poznámka, že se rozhodnou až na základě konkrétního znění, v jakém návrhy doputují do horní komory Parlamentu.

Na zaslané otázky odpovědělo 66 z 81 senátorů. Jejich kompletní vyjádření si můžete přečíst v grafice níže.

Prezidentské pravomoci

Zkraje roku se objevily v koaličních kruzích nápady na upřesnění prezidentových pravomocí ohledně jmenování a odvolávání členů vlády. Slibovali si od toho vyjasnění, zda může prezident odmítnout navrženého kandidáta na ministra, jako to Petr Pavel udělal v případě Filipa Turka (za Motoristy sobě).

Angažují se v tom hlavně předsedové komisí pro Ústavu z obou parlamentních komor – ve Sněmovně poslanec Libor Vondráček (Svobodní, za SPD), v senátu Zdeněk Hraba (za ODS).

Konkrétní návrh zatím nespatřil světlo parlamentní podatelny. Zatímco původně se nabízela úprava přímo článku 68, nyní se Hraba kloní spíše ke změně článku 70.

„Novela článku 68 je podle mě slepá cesta, já se kloním k novele článku 70 Ústavy, kde by bylo jasně stanoveno, jakých kvalit musí dosahovat člen vlády.“

Zdeněk Hraba (za ODS)

V článku 70 by mohly být přesněji definovány důvody pro nejmenování nebo doplnění lhůty, do níž musí členy vlády hlava státu jmenovat.

„Chraň pánbůh, na Ústavu prosím, pokud možno, vůbec nesahat. Že je napsána mezerovitě nebo tak obecně, aby umožňovala její interpretaci, výklad a aplikaci v průběhu dějin, aniž by se do ní neustále sahalo, je její největší výhoda. Máme opravdu kvalitní Ústavu, a že máme občas nekvalitní politiky, za to Ústava opravdu nemůže,“ říkal v Osobnosti Plus k podobným nápadům bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

A podobně to cítí i senátoři. Z ankety vyšel tento – zatím mlhavý – návrh na upřesnění prezidentských pravomocí jako ten nejméně přijatelný. Hned 53 senátorů jej rovnou odmítlo a pouze hrstka nad touto možností uvažuje či váhá.

Jednoznačné ano zaznívá kromě Hraby už jen od Jany Zwyrtek Hamplové (nez., klub ANO) a Věry Procházkové (ANO). Nakloněn je tomu i Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a možná i Lumír Aschenbrenner (ODS).

„Tady nemám jasno. Současné znění vede k nekonečným dohadům, znění, že musí, prezidenta zbavuje státotvorné role a dělá z něj automat na podpisy…“

Jiří Růžička (za TOP 09)

„Vláda odpovídá Sněmovně, ne prezidentovi. Jasné pravidlo omezuje blokování a krize. Prezident má jiné role (veto, jmenování premiéra), ale tady by měl respektovat parlamentní většinu.“

Lumír Aschenbrenner (ODS)

Sen SPD: celostátní referendum

Pro hnutí SPD je klíčovým programovým bodem jejich proklamované snahy zavést v Česku prvky přímé demokracie právě celostátní referendum. Po půlroční koaliční debatě znění ústavního zákona představil na základě programového prohlášení vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

Oproti původním představám Okamurova hnutí jsou navržené parametry nakonec poměrně přísné. K vypsání referenda by bylo třeba, aby jej pomocí petice podpořilo nejméně 300 tisíc lidí anebo svým návrhem Parlament. Referendum by se nevztahovalo na vystoupení Česka z mezinárodních organizací, jako je EU a NATO. Aby bylo závazné, muselo by pro vítěznou odpověď hlasovat alespoň 35 procent všech voličů.

Ve Sněmovně se koalice logicky poohlíží po pirátské podpoře, referendum je jedním z jejich dlouhodobých programových bodů. Nyní se však nezdá příliš pravděpodobné, že by chtěli Piráti podpořit změnu Ústavy kvůli vládnímu návrhu, který tlačí především SPD.

„Do postojů Pirátů se bude promítat i skutečnost, že ANO s nimi jedná velmi ostrakizujícím způsobem. Piráti se tím pádem cítí, že jsou ve Sněmovně disidenty nejen ve vztahu k vládě, ale i ve vztahu k opozici,“ glosoval politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

A i kdyby nakonec celostátní referendum Sněmovnou prošlo, narazí v Senátu, kde dle zjištění iROZHLAS.cz nepomůže ani fakt, že navrhované parametry jsou pro vyvolání a platnost takového všelidového hlasování velmi obtížně dosažitelné.

Hned 49 současných senátorů dle ankety ústavní zákon o celostátním referendu rovnou odmítá. Pro je jen asi desítka senátorů a zhruba další desítka odpověděla, že váhá nebo se rozhodne až na základě toho, v jakém stavu zákon do Senátu doputuje.

Z „vládních“ senátorů explicitně podpořilo změnu zákona pouze pět senátorů z klubu ANO: Zdeněk Matušek, Martin Bednář, Věra Procházková, Róbert Šlachta a Ondřej Feber. Otevření podpoře návrhu jsou i Jana Mračková Vildumetzová a Jana Zwyrtek Hamplová. Jediný proti z těch, kteří odpověděli, je Petr Vícha (zvolený za SOCDEM), který odmítá všechny změny Ústavy.

„Celostátní referendum postačuje plně klasickou zákonnou formou, a musí být velmi dobře upraveno. I tento institut prvku přímé demokracie, který principiálně podporuji, lze totiž velmi snadno zneužít. Není tedy ani tak podstatné, kde bude celostátní referendum zakotveno, ale jak bude právně zajištěno.“

Jana Zwyrtek Hamplová (nez.)

Zbylých sedm senátorů z klubu ANO na dotazy neodpovědělo. Vzhledem k tomu, že jde o vládní návrh, většina klubu by měla být pro.

Například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) připomíná, že možnost konání jednorázového referenda Ústava v dnešní době už nabízí. Z jeho klub ODS a TOP 09 jsou jinak jediní otevřeně pro Zdeněk Hraba a Jaroslav Chalupský (zvolený za Svobodné).

„Již v současné době v čl. 2 odst. 1 a 2 Ústavy je zajištěna možnost konání celostátního referenda: ‚(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.‘ Pro naši parlamentní demokracii považuji tuto možnost za odpovídající a vyhovující.“

Miloš Vystrčil (ODS)

U Starostů jsou k této možnosti otevření Michael Canov, Miroslav Plevný a Karel Zitterbart. První jmenovaný má podmínku, že chce, aby se referendum počítalo, jen když bude hlasovat alespoň 50 procent všech voličů. Plevný s Zitterbartem zmiňují, že se rozhodnou až poté, co návrh doputuje do Senátu.

„Pouze pod podmínkou, že pro jeho úspěšnost se musí vyslovit minimálně 50 procent ze všech oprávněných voličů.“

Michael Canov (SLK)

Z pětičlenného klubu SEN 21 a Pirátů přišly dvě negativní odpovědi (Adéla Šípová a Přemysl Rabas) a dvě, které by se daly shrnout slovem „možná“ (Václav Láska a Martin Krsek).

„Tragický případ brexitu ukázal, jak mocný nástroj může referendum být i pro ty, kdo nemají čisté úmysly.“

Přemysl Rabas (za SEN 21)

„Nejsem principiálně proti, ale je třeba být obezřetný, nastavení podmínek a důsledků celostátního referenda je složitá a ošemetná věc.“

Martin Krsek (za SEN 21)

Hotovost, offline život a koruna

V červenci 2022 předložila skupina senátorů novelu, která by zakotvila v Ústavě hotovostní platby. Návrh ale neměl patřičnou podporu.

Z aktuálních senátorů byli mezi předkladateli Jaroslav Chalupský, Zdeněk Nytra, Jan Tecl, Tomáš Fiala, Jiří Oberfalzer, Zdeněk Hraba, Tomáš Jirsa, Martin Červíček z klubu ODS a TOP 09 a Jiří Vosecký z klubu STAN.

V listopadu 2023 přišel druhý pokus. Předložená novela, která by mj. ústavně garantovala hotovostní platby či právo na offline život, však také neuspěla.

Z aktuálních senátorů byli předkladateli opět Chalupský, Oberfalzer, Jirsa, Hraba, Červíček a Vosecký. K nim navrch nově i Jarmila Smotlachová z klubu ODS a TOP 09, lidovci Jiří Čunek a Jaromíra Vítková a nezávislá Daniela Kovářová.

Třetí pokus přišel letos v květnu, kdy ale Senát i napotřetí odmítl platbu v hotovosti. Tentokrát však šlo o komplexní novelu, která by kromě práva být off-line zakotvila do Ústavy i českou korunu jako národní platidlo. Předkladatelé se chlubili tím, že v seznamu 22 navrhovatelů jsou zástupci všech senátních frakcí.

Opět to byli Chalupský, Oberfalzer, Jirsa, Hraba, Červíček, Vosecký, Čunek, Vítková a Kovářová. K nim navíc Lumír Aschenbrenner a Vladimíra Ludková z klubu ODS a TOP 09, Michael Canov z klubu STAN, Jan Holásek z klubu SEN 21 a Pirátů a desítka senátorů z klubu ANO: Jana Mračková Vildumetzová, Róbert Šlachta, Ondřej Štěrba, Martin Bednář, Oldřich Hájek, Věra Procházková, Tomáš Navrátil, František Jura, Zdeněk Matušek a Ondřej Feber. Opět ale neuspěli.

Čtvrtý, zatím poslední a nejnovější pokus je starý jen dva týdny. Na červencové schůzi zamítli senátoři návrh, který tentokrát obsahoval jen platbu v hotovosti. Kromě 14 členů klubu ANO (všichni kromě Petra Víchy) byly mezi navrhovateli i „známé firmy“ Chalupský, Hraba, Canov, Čunek, Kovářová a Holásek. Ani tento návrh ale neuspěl.

Zajímavostí je, že někteří senátoři z klubu ODS a TOP 09 na téma zakotvení hotovosti do Ústavy změnili během poslední doby názor. Pro zamítnutí tohoto posledního návrhu hlasovali i Zdeněk Nytra, Jan Tecl, Jarmila Smotlachová a Tomáš Fiala, kteří v minulosti podobné návrh předkládali.

Z ankety vyplynulo, že podpora hotovosti a offline života je sice ze všech návrhů nejpřijatelnější, i tak jej ale jednoznačně odmítá nadpoloviční většina senátorů (41), zatímco kladně odpovědělo 28.

Například v senátorském klubu ANO jsou pro tento návrh všichni kromě Petra Víchy, který, jak už bylo řečeno, odmítá jakékoliv změny Ústavy. Naopak v ostatních klubech převládají odmítavé postoje.

„Dává mi smysl chránit možnost platit hotově i nevyřazovat lidi, kteří nechtějí nebo neumějí být pořád online. Stát má digitalizovat, ale ne nutit všechny žít jen digitálně. Problematiku bych však řešil (je řešena) zákonem, ne změnou Ústavy.“

Jan Grulich (TOP 09)

„O právu být offline budu rád diskutovat a nejsem zásadně proti; právo na platbu v hotovosti nepodporuji, protože již dnes se v řadě případů hotově platit nedá a v rámci servisu pro zákazníky to ani není prakticky realizovatelné – viz platby za jízdné přímo ve vozech MHD, parkovací automaty apod. (…) Jak by se nám dnes líbilo, kdyby v Ústavě byla zakotvena např. platba šekem (která se dnes již prakticky neužívá). Obdobně by v budoucnu někdo mohl žádat zakotvit v Ústavě právo platby platební kartou, QR kódem nebo jinou technologií. “

Miroslav Plevný (za STAN)

Co se týče ústavního zakotvení české koruny jako tuzemského platidla, je podpora této možnosti nižší. Výslovně proti je 49 senátorů, kladně v anketě odpovědělo jen 17.

Změny názorů?

Zmíněný letošní květnový pokus zakotvit hotovost, offline život i českou korunu podepsalo 23 současných senátorů. Mnozí z nich přitom v anketě odpovídají, že tuto změnu Ústavy ve skutečnosti nechtějí.

Jde o Jarmilu Vítkovou (KDU-ČSL), Věru Procházkovou (ANO), Róberta Šlachtu (Přísaha, klub ANO), Jiřího Oberfalzera, Tomáše Jirsu (oba ODS) a Zdeňka Matuška (za ANO), ten to de facto nyní označil za nepotřebné politické gesto, přesto byl ale jedním z předkladatelů.

„Spíše ne, ale podporoval bych, aby o jakékoli změně národní měny rozhodovalo referendum.“

Jiří Oberfalzer (ODS)

„Zakotvení české koruny do Ústavy nepovažuji za vhodné, protože měnová politika má zůstat flexibilní a reagovat na ekonomický vývoj. Současně však nepodporuji přijetí eura, protože považuji zachování vlastní měny za výhodné pro ekonomickou suverenitu.“

Róbert Šlachta (Přísaha)

„Zakotvení české koruny přímo v Ústavě nepovažuji za nutné a potřebné. Ústava by měla obsahovat základní pravidla fungování státu, nikoli hospodářsko-politická rozhodnutí, která se mohou měnit podle ekonomické situace. Zakotvení koruny by mohlo budoucím vládám komplikovat reakci na změny v Evropě či světové ekonomice. Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala usilovat o přijetí eura po splnění podmínek. Ústavní ochrana koruny by mohla být vnímána jako politický signál odmítání tohoto závazku. (…) Jedná se spíše o politické gesto než o skutečnou právní překážku.“

Zdeněk Matušek (za ANO)

Jediná senátorka, která není členem žádného klubu, je Daniela Kovářová. Podle ní mnozí své názory na některé programové body, o které jim zase tolik nejde, upravují podle toho, že je mohou vyměnit za pro sebe důležitější hlasování.

„S velkým zjednodušením se senátoři dělí do dvou skupin. Jedni posuzují jednotlivé návrhy meritorně, podle obsahu. A druzí podle toho, která politická formace nebo kteří jednotlivci za návrhy stojí. Věřím, že ta první skupina bude růst. (…) Je mi jasné, že u některých bodů nastane vyjednávání ve stylu ‚něco za něco‘,“ shrnuje.

Anketní otázky

1. zákon o celostátním referendu
2. zakotvení české koruny v Ústavě
3. právo na platbu v hotovosti a život offline
4. úprava článku 68 Ústavy, který zmiňuje jmenování členů vlády prezidentem

Miloš Vystrčil
senátor

Vyjádření dalších senátorek a senátorů na níže uvedeném odkazu

irozhlas.cz | Rubrika: Zprávy z domova | Autoři: Jakub Grim a Kateřina Vrbatová
Odkaz na článek.