Připomínka obětí komunismu

Ondřej TOPINKA, moderátor
——————–
Lidé si po celý den připomínali oběti komunistického režimu. Přesně před 73 lety komunisté v pankrácké věznici zavraždili Miladu Horákovou, Záviše Kalandru, Jana Buchala a Oldřicha Pecla.

Luděk ŠÁCHA, pamětník, bývalý politický vězeň
——————–
Vyšetřovací vazba. A byli jsme v celách, ono se to taky nás tam přestěhovali, tak se to několikrát změnilo a byly to vlastně ty cely smrti, protože tam, kde já jsem spal, tak za tou zdí, jako za mou hlavou, tam byla ta poslední místnost té pankrácké sekyrárny.

Tereza ŠEDIVÁ, redaktorka
——————–
Takže jste byl v podobných prostorech, kde i před 73 lety zemřela Milada Horáková a další lidé odsouzení v justiční, ve vykonstruovaném procesu.

Luděk ŠÁCHA, pamětník, bývalý politický vězeň
——————–
Když jsme měli vycházku, to znamená, že nás vyvedli na dvůr a chodili jsme tam takhle dokola atd. To bylo takový organizovaný, tak nedaleko, asi tak, já nevím, 30 m od nás byla v pohotovostním stavu šibenice, takže to tam bylo takový memento pořád. Na tu jsme se dívali.

Tereza ŠEDIVÁ, redaktorka
——————–
Jestli to chcete trochu popsat. Proč Vy jste komunistům, v uvozovkách, vadil?

Luděk ŠÁCHA, pamětník, bývalý politický vězeň
——————–
No takhle, protože jsme byli přesvědčeni ve škole, kde já jsem v tý době chodil do obchodní akademie v Karlíně, takže tak ty demokratický hodnoty jako, i když jsme byli děti, tak rodiče, ty se během války scházeli a pořád hodnotili tu válečnou situaci a jak to bude asi dál. Takže na první místě vždycky byl Masaryk, Beneš a ostatní politici, kteří jako v té republice první působili. Potom samozřejmě rodiče poslouchali zahraniční rozhlas, takže tomu jsme věřili. No, a potom tu a tam byli některý vzpomínky našich občanů, kteří byli taky v Rusku za první světy války. Takže tam poznali některý jako ten způsob, jak to tam běželo, ty komunisti tam atd. Takže takhle jsme získávali řadu informací. Samozřejmě zažil jsem i to velký nadšení, když přijela Rudá armáda atd., která nás jako osvobodila. No, a je pravda, že mnozí ty vojáci, že to byli docela takový dobrý milí lidi, ovšem to jejich vedení a jejich ideologie atd. to bylo něco jinýho.

Petr PAVEL, prezident ČR
——————–
Sám jsem patřil k lidem, kteří v poslední fázi komunistického režimu osmdesátých let nedokázali prohlédnout jeho zločinnou podstatu. Vzhledem k tomu, v jakém prostředí jsem byl vychováván a do jakých škol jsem chodil, jsem si tehdy ani nedokázal představit jinou alternativu politické moci a systémová selhání režimu jsem považoval za chyby jednotlivců. Akceptoval jsem je jako danou věc a jako něco, s čím se dá žít. S koncem totalitního režimu a příchodem svobody s vlastními novými zkušenostmi a doplněným vzděláním a také s rozhledem, který jsem v průběhu života získal, tohoto období mé nevědomosti, mohu pouze litovat. Zároveň se to ale nebojím přiznat, a to jediné, co jsem s tím mohl udělat je, poučit se z toho. Jsem rád, že jsem tehdy dostal druhou šanci. Díky ní jsem se mohl podílet na vytváření demokratických institucí naší země a téměř 30 let v uniformě hájit ideu demokracie, svobody jednotlivce, dodržování lidských práv a právního státu. O to víc si vážím všech těch, kteří z různých důvodů dokázali již tehdy mít k totalitnímu režimu jasný postoj, a navíc měli odvahu se mu aktivně postavit. Za cenu utrpení svého i svých rodin, za cenu ztráty zaměstnání či přístupu ke vzdělání. Díky těmto lidem v minulosti dnes máme možnost poznat význam slova svoboda a také si uvědomit její cenu.

Věra KOVÁŘOVÁ, místopředsedkyně sněmovny /STAN/
——————–
Nešlo samozřejmě jenom o Miladu Horákovou. Byly to další stovky obětí a další lidé byly uvězněny, byly zničeny jejich životy a v tom spočívá ta zrůdnost komunistického režimu. Lidé, kteří hlásali pravdu, tak za to přinesli svou oběť a dnes zde zaznělo od pana kardinála Duky, „že museli být hrdiny, aby se stali oběťmi,“ a to bychom si měli zapamatovat. Důležité je, že jsme sice žili více než 40 let v komunismu, v nesvobodě a bylo to ale se šťastným koncem, protože komunistický režim byl svržen, ale historie tím nekončí a je to potřeba připomínat právě proto, abychom tu svobodu a aby to nebyla jenom epizoda, ale aby to bylo i nadále trvající svobodné prostředí pro naše děti a pro naše vnuky.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Senátu /nestraník za STAN/
——————–
Připomínky toho, jak totalitní režimy zacházeli s lidmi, ať už to byli lidé, kteří v nich žili, nebo kteří byli násilně do těch systémů včleněni je třeba pořád. A není to žádná fráze, když řeknu, zejména dnes, když se podíváme, co se děje nedaleko našich hranic, jak jeden totalitní režim napadl demokratickou zemi, svobodnou zemi, takže tahle mementa dnes mají daleko větší význam z mého pohledu, než třeba, když jsme si to tady připomínali před dvěma lety, protože ta situace byla úplně jiná.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Já si především myslím, že Milada Horáková tím, že odmítla žádost o milost, svůj boj neprohrála, ale že nám všem vzkázala, že je potřeba bojovat proti nesvobodě, proti totalitě, proti tomu, aby se někdo snažil uchvátit zemi, která mu nepatří, a to všechno symbolizovala Milada Horáková a vlastně je to odkaz pro nás, pro všechny, abychom ji následovali a uvědomovali si cenu svobody. My jsme tady dneska s paní místopředsedkyní Seitlovou za Senát Parlamentu České republiky právě proto, že Senát dlouhodobě zastává stejné postoje, jako zastávala Milada Horáková. Z hlediska boje proti dezinformacím, z hlediska toho, že to nejdůležitější je pravda, je potřeba si říkat otevřeně věci, i když jsou třeba nepříjemné, a dělat všechno pro to, abychom těm budoucím generacím zachovali naši zemi svobodnou a nezávislou, tak, jak se o to snažila Milada Horáková, mimochodem Milada Horáková, když se dívám na paní kolegyni místopředsedkyni, měla velký vzor, kterým byla Františka Plamínková, což byla vlastně jedna z prvních senátorek, žena, která pomohla zrušit celibát učitelek, žena, která vlastně vybojovala právo pro to, aby ženy mohly volit a já si myslím, že to je symbolické, že se Senát k odkazu Milady Horákové a vlastně Františky Plamínkové hlásí.

Jitka SEITLOVÁ, místopředsedkyně Senátu /KDU-ČSL/
——————–
Justiční vražda byla spáchána na Miladě Horákové, ale ona žije v duši národa. Víte, já mám na školách řadu akcí, které se konají a které přemýšlí o tom, co vlastně paní Horáková, paní poslankyně Horáková chtěla, za čím stála. Byla včera také ještě pietní akce, na kterou přijela neteř paní Milady Horákové a říkala, jak je strašně překvapená tím, jak vlastně její odkaz v České republice žije a já bych chtěla říct, že i pro nás, pro politiky, ale také hlavně pro političky zůstává stále symbolem a určitým vzorem. Určitým vzorem, protože situace, jak víme, není snadná, také se ocitáme ve složitých situacích a vždycky tedy osobně já si na ni určitě vzpomenu a vím, že stojí za to pro to, abychom ustáli ten slib, který jsme dali, stát pevně na svých ideálech, na tom, co si myslíme, že je správné. Podstatné je skutečně to, že žije její myšlenky, že žijí mezi námi, že jsou oporou pro nás, pro všechny v těch těžkých situacích, které také někdy zažíváme.

ČT24 | 18:19 | Pořad: Podvečerní vysílání