
Praha 5 si připomněla výročí napadení Ukrajiny
24. 2. 2025
Senát si připomíná tříleté výročí od eskalace ruské agrese na Ukrajině
24. 2. 2025Textový přepis projevu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na konferenci „Ruská agrese proti Evropě po třech letech ukrajinské obrany svobody“, který přednesl 24. února 2025 v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR
Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den,
vítejte v českém Senátu a zejména vítejte vy, co dlouhodobě podporujete svobodu, demokracii, tím pádem i Ukrajinu.
Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážený pane senátore, vážené dámy, vážení pánové,
jsem velmi rád, že dnes tady v českém Senátu se koná konference s názvem „Ruská agrese proti Evropě po třech letech ukrajinské obrany svobody“. Přiznám se, že jsem netušil, že na úvod svého vystoupení nakonec dojdu k závěru, že odpovím na některé otázky, které jsem si myslel, že jsou jasné. Ale zdá se, zejména kvůli vyjádřením některých, že tomu tak není. Tak bych byl rád, aby tady zazněla slova, která zastávají názor, který je mým názorem a věřím, že i názorem naprosté většiny z vás.
První odpovědi na otázku, která se ptá: „Kdo je agresorem ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou?“ Odpovídám agresorem, je Rusko. Rusko je agresor, Ukrajina je obětí, která se hrdinně brání. A pokud někdo říká něco jiného, tak je to velmi nebezpečné a my bychom měli mít odvahu říkat, že to není pravda.
Druhá moje otázka je: „O co se na Ukrajině bojuje?“. Není to jenom o Ukrajině. Není to jenom o lidech, kteří na Ukrajině žijí. Není to jenom o jejich suverenitě, nezávislosti a svobodě. Je to o nás, o našich hodnotách, o naší svobodě, o naší nezávislosti, o naší suverenitě. Válka Ukrajinců proti agresorovi je naše válka. A my si to buď uvědomíme a pak šance, že vyhrajeme, bude větší, anebo si to neuvědomíme a Ukrajince v tom necháme. A jednou na to doplatíme.
Třetí otázkou, na kterou chci odpovědět, je: „Jestli svoboda může fungovat jenom tak bez odpovědnosti?“. Nemůže. Svoboda, pokud není provázena odpovědností, tak zemře, zmizí, skončí. Není možné lhát a říkat nepravdy a nenést za to zodpovědnost. Není možné si myslet, že si můžu dělat cokoliv a nenést za to zodpovědnost. Pokud někdo říká, že například dezinformace, lze jen tak volně vypouštět a nenést za to zodpovědnost, tak chce konec svobody, protože svoboda bez odpovědnosti nemůže existovat.
Otázka čtvrtá je: „Kde se dnes nacházíme?“. Jsme dnes na křižovatce. Můj pocit, můj dojem je, že jsme na křižovatce. Jsme na křižovatce morální a jsme na křižovatce hodnotové. My tady v Evropě žijeme, někdy se tomu říká evropský sen. Evropský sen je založený na úctě ke svobodě, k demokracii, k úctě k právnímu řádu, k pravidlům a k úctě k lidské důstojnosti. A tyhlety hodnoty my musíme hájit, my si nesmíme je nechat relativizovat a my je musíme bránit. A pokud to nebudeme dělat, tak jsme z té křižovatky odbočili špatným směrem, a to bychom si všichni měli uvědomit. Pokud se tak již nestalo.
A tím pádem se nabízí otázka další, a to je: „Zda jsme připraveni hájit ten náš evropský sen. Zda jsme připraveni si odříci část našeho pohodlí. Zda jsme připraveni nasadit i své vlastní síly k tomu, abychom hájili svobodu, hájili demokracii, hájili lidskou důstojnost a hájili právní stát, řád a pořádek?“ Anebo zda necháme zvítězit ty, kteří chtějí dělat zejména byznys, kteří se chtějí strategicky domlouvat a zemi si rozdělovat na základě úplně jiných pravidel, než jsou ta pravidla, na která my jsme zvyklí.
A své dnešní vystoupení a omlouvám se, že bylo trochu netradiční zakončím otázkou: „Zda můžeme vyhrát?“. My jsme dneska ráno byli u sochy Tarase Ševčenka, ukrajinského básníka a buditele. A on prý kdysi napsal „Bojujte, zvítězíte, Bůh vám pomůže“. Já si to dovolím parafrázovat „Bojujme, potom zvítězíme a Bůh nám pomůže“. Děkuji vám za pozornost.