Praha, Senát
Oficiální návštěva prezidentky Slovenské republiky Zuzany Čaputové v Senátu Parlamentu ČR
Předání Stříbrné medaile předsedy Senátu
Vážená paní prezidentko, vážený pane první místopředsedo Senátu, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane místopředsedo, vážené senátorky a senátoři, Vaše excelence, dámy a pánové, vzácní hosté, milí přátelé, milí diváci,
Zuzana Čaputová je slovenská prezidentka, je prezidentka slovenského národa, který společně s naším národem v roce 1918 získal svobodu a samostatnost. Je prezidentkou národa, který společně s námi 17. listopadu 1989 nastoupil cestu za svobodu a demokracii.
Scházíme se tedy dnes, jeden den před připomenutí dne, který se nazývá Dnem boje za svobodu a demokracii. Scházíme se tedy dnes v českém Senátu. V instituci, která chrání svobodu, demokracii, ústavnost a vládu práva. Scházíme se při příležitosti návštěvy prezidentky Slovenské republiky Zuzany Čaputové, která přijela na pozvání českého Senátu. Velmi si toho vážíme.
Jak jsem říkal, nastoupili jsme 17. listopadu cestu ke svobodě a demokracii. Je to cesta klopotná, je to cesta nejednoduchá, je to však zároveň také cesta krásná a věřím, že pro ostatní inspirativní. My se často dohadujeme o tom, jak po té cestě jít, co dělat, abychom demokracie dosáhli, jak se chovat. V mnohém se neshodneme. Ale myslím, že alespoň na jedné věci se shodneme. Že důležitý je příklad. A že tím nejdůležitějším příkladem může nebo má být příklad prezidenta nebo prezidentky.
Prezidentky, která pečuje o svobodu, o pravdu, o politickou kulturu, o vládu práva. A Slovensko má takovou prezidentku. A já jsem velmi rád, že ji dnes tady v českém Senátu mohu předat ocenění, Stříbrnou medaili předsedy Senátu.
A pak je tady ještě jedna důležitá věc. Naše společnost je rozdělená. Někteří chtějí a někteří nechtějí. Někteří umí a někteří neumí. Někteří mají a někteří nemají. Jsme ve sporu a dohadujeme se. Přes to však neznám nikoho, kdo by nechtěl jednu věc.
A tou věci je, že by nechtěl, respektive chtěl dobrou budoucnost pro sebe, pro své děti a pro svá vnoučata. A pak je otázka jak to udělat. Jak té dobré budoucnosti dospět. Opět se přeme, ale všichni bychom si měli uvědomit, že tím základem, který je důležitý pro to, abychom dobré budoucnosti dosáhli, je to, že budeme ctít pravdu, budeme ctít svobodu, budeme ctít politickou kulturu a budeme ctít vládu práva.
Proto já Vám chci, paní prezidentko Slovenské republiky, Zuzano Čaputová, za to co děláte, poděkovat. Chci Vám poděkovat za to, jak se chováte a jakým způsobem dáváte příklad ostatním. Velmi si toho vážím. A jsem hrdý na český Senát, že Vás tu můžeme přivítat a že Vás tady můžeme společně ocenit.
Na závěr mi již dovolte paní prezidentko, abych Vám a celému Slovensku, popřál vše dobré a prosím z českého Senátu celé Slovensko pozdravujte.
Děkuji Vám.
Omlouvám se, je to ode mě omyl, který hned napravím, ještě vítám předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. Omlouvám se, ale nebylo by správné, kdybych tak neučinil a chybu nepřiznal.