Průnik Ukrajinců ukázal, že Rusko není všemocné, míní Vystrčil

Současný vojenský průnik Ukrajinců do ruské Kurské oblasti má velký symbolický význam, soudí Vystrčil. Ukázal totiž, že „Rusko není neohrozitelné, není všemocné.“

Moskva také bude muset přemýšlet o svém dalším postupu. Možná bude muset stahovat své jednotky z ukrajinského bojiště, možná bude muset uskutečnit další fázi náboru vojáků, možná dojde k otřesům v ruském generálním štábu. To vše označil předseda Senátu za nepříjemné zprávy pro Rusko.

Vystrčil: Je to v souladu s mezinárodním právem

Zdůraznil také, že vstup Ukrajiny na ruské území je logický a v souladu s mezinárodním právem i s právem Kyjeva na sebeobranu. Připomněl, že jde o území, z něhož Rusové ostřelují příhraniční ukrajinské teritorium. Navíc na tomto nově kontrolovaném území Kyjev zřizuje humanitární koridory a umožňuje evakuaci civilistů.

Kovařík vidí symboliku například v tom, že po dvou a půl letech ruské agrese na ukrajinské území došlo k protiofenzivě Ukrajiny přímo na ruské území, a to překvapivým způsobem. Ukázalo se podle něj, že Rusko nestřeží pečlivě svou hranici se státem, se kterým je ve válečném konfliktu.

To podle něj může mít vliv na vnitřní rozpory ve vedení ruského státu či v tamní armádě. Nebo to může vést k destabilizaci často neotřesitelné důvěry Rusů k (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi a jeho vládě, zamyslel se europoslanec.

Kovařík mluví o lepší vyjednávací pozici Kyjeva

Může to také vést ke stažení některých ruských jednotek z ukrajinského území či třeba zlepšit vyjednávací pozici Kyjeva pro další kroky diplomatické či mírové. Kovařík předpokládá, že po nějaké době budou spojenci Ukrajiny seznámeni s tím, jaký je cíl celé její operace na ruském území.

Vystrčil k tomu uvedl, že „my nevíme, jestli už náhodou spojenci Ukrajiny nedostali tyto informace“. Zároveň šéf Senátu nepočítá s tím, že by v současné době někdo tyto cíle veřejně popisoval. Další vývoj pak dle něj ukáže, zda Kyjev celou operaci zvládne tak, jako zvládl její utajení.

V další části pořadu oba hosté diskutovali o zprávě, že Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění. A to jako předpokládaného člena týmu, který toto podmořské potrubí poškodil.

Pozadí útoku na plynovod Nord Stream

Vystrčil o variantě, že by za celou akcí mohli být Ukrajinci, nechtěl spekulovat. „Je to další možnost,“ řekl s tím, že o tom nic neví a nechce se víc vyjadřovat, dokud nebudou známy další podrobnosti.

Kovařík také zdůraznil, že zatím není dostatek informací. Pokud by se však nakonec ukázalo, že za akcí aktivně stály ukrajinská vláda či ukrajinské zpravodajské složky, tak by to dle něj mohlo jejich důvěryhodnost ohrozit.

Upozornil, že plynovod sice patří ruskému Gazpromu, ale měl mít ve své době významný ekonomický přínos pro Německo, i pro okolní země včetně Česka. „Do celé mozaiky by to mohlo vnést rušivý moment,“ podotkl europoslanec s tím, že je na německé straně, aby zveřejnila víc podrobností.

K rostoucímu napětí mezi Íránem a Izraelem předseda Senátu řekl, že ohledně dalšího vývoje není optimistou. Ocenil však tlak Evropy a Spojených států na Teherán, aby nevyvolal širší konflikt v regionu.

Také Kovařík není k dalšímu vývoji přehnaně optimistický. Za důležité považuje, aby se podařilo zamezit prudké eskalaci. Uvítal by však aktivnější komunikaci českého kabinetu v otázce opatření na ochranu Česka a informací pro občany, které se týkají zhoršené zahraniční situace. Podle něj vyvolává znepokojení, že Česko v žebříčku nejbezpečnějších zemí kleslo z páté, šesté pozice do druhé desítky. „Vláda by měla být aktivnější,“ je přesvědčený.

Velký význam má spolupráce evropských zpravodajských služeb

Vystrčil považuje za základní bezpečnostní opatření to, že jsme členy NATO. Aliance má podle něj vliv na Írán i Izrael. Upozornil také na spolupráci evropských zpravodajských služeb. Ta vedla k bezpečnému průběhu mistrovství Evropy ve fotbale v Německu, letní olympiády ve Francii či k preventivnímu zrušení koncertů zpěvačky Taylor Swiftové v Rakousku.

„Měli bychom dělat vše pro to, aby i české zpravodajské služby v tomhle byly maximálně zainteresovány a maximálně spolupracovaly,“ zdůraznil Vystrčil. Zamyslet bychom se pak podle něj měli, zda náš vzdělávací systém „dlouhodobě obsahuje dostatek informací o tom, jak by se člověk měl chovat, aby minimalizoval nebezpečí, že bude ohrožen“.