Půlmaraton, Na kole dětem …

Uplynulý týden byl bohatý na sportovní akce, kterých se na Vysočině tradičně zúčastním.

V sobotu vyjela z Telče tradiční cyklistická jízda v rámci projektu Na kole dětem. Josef Zimovčák několikanásobný mistr světa v jízdě na vysokém kole, odstartoval z historického telčského náměstí již třináctou charitativní jízdu jejímž cílem je nejen přitáhnout lidi k cyklistice a sportu vůbec, ale také pomoci těm, kteří si sami pomoci nemohou a kteří naši pomoc opravdu potřebují.

Nemocnice Jihlava díky projektu Na kole dětem tak obdržela dar ve výši více než 100 tisíc korun na pomoc onkologicky nemocným dětským pacientům, a je tedy zřejmé, že se jedná o akci velmi záslužnou.

O den později v neděli se konal v Jihlavě již osmý ročník Jihlavského půlmaratonu. Již tradičně organizátoři ze zapsaného spolku SLIBY-CHYBY propojili sportovní zápolení i s pomocí těm, kteří to opravdu potřebují. V rámci organizace závodu se podařilo vybrat desetitisíce korun na podporu Vítka a Fandy, kteří jsou těžce nemocní a jejich léčba je opravdu nákladná.

Na obou akcích a mnoha dalších, které zpravidla dobrovolně a nezištně pořádají různí většinou bezejmenní nadšenci, obdivuji, že kromě přirozené výchovy k pohybu dochází zároveň i k propojení těchto akcí s odhodláním a nezištnou vůlí pomáhat.

Josefa Zimovčák je ve svých 66 letech nabitý energií a strhává ostatní a na svém vysokém kole jde všem příkladem. Velmi mě těší, že jeho celostátní etapová jízda bude mít v roce 2024 dne 29. května cílový dojezd své poslední etapy v českém Senátu v areálu Valdštejnského paláce. Na Jihlavském maratónu si velmi cením toho, že zahrnuje i rodinný běh a všechny možné druhy štafet, což pomáhá popularizaci běhu a jeho zpřístupnění i rodinám a začátečníkům.

Sám jsem si při tom uplynulém sportovním víkendu silněji než obvykle uvědomil jednu důležitou věc. Protože jsem teprve na začátku minulého týdne překonal nemoc, nemohl jsem trénovat a letos poprvé jsem se nemohl aktivně ani cyklojízdu s Josefem Zimovčákem ani Jihlavský půlmaratónu přímo jako účastník absolvovat. Byl jsem tedy odsouzen do role diváka a musím říci, že pro mě nebylo úplně jednoduché chovat se ukázněně a doporučení lékařů poslechnout.

Píšu to tady zejména proto, že jsem si právě v těch chvílích toho stavu, když něco nemůžete a přitom byste moc chtěl, uvědomil, jak velkým štěstím je být zdravý. Zkrátka my všichni, co si podle nálady a času můžeme po většinu roku jít třeba zajezdit na kole nebo zaběhat nebo jít dělat úplně něco jiného, co se nám zrovna zachce, máme velké štěstí.

Je proto moc dobré si sem tam uvědomit, že to, že to takto máme, že to vůbec není samozřejmost a že máme vlastně opravdu štěstí a máme to v tomto smyslu v životě docela jednoduché.

Je moc dobře, když si potom zároveň také člověk uvědomí, že je docela dost lidí, kteří to takto jednoduché v životě nemají a že tedy když člověk má štěstí a může, tak není vůbec špatné, když třeba někomu pomůže.

Tak asi tolik k Jihlavskému půlmaratónu, k cyklojízdě Na kole dětem a spoustě dalších akcí. Díky za tyto akce a aktivity a díky všem lidem, kteří je organizují, kteří druhým pomáhají.

Zveřejněno 12. 9. 2023 v Jihlavských listech.