Rozhovor pro Týden v politice

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Sledujete pořad Týden v politice, a právě teď nastal čas na hlavní rozhovor týdne. Dnes je hostem předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Dobrý den.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Dobrý den. Děkuju za pozvání.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Pane předsedo, začnu asi hlavním politickým tématem začátku roku, to je volba prezidenta. Už máme zvoleného prezidenta Petra Pavla. On se oficiálně funkce ujme po inauguraci 9. března. Každopádně už byl tedy u vás v horní komoře. Uskutečnila se tedy schůzka čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Otázka na začátek, kdy jste naposledy mluvil s prezidentem, teď myslím pana prezidenta Zemana.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Naposledy jsem s ním mluvil, když jsme byli společně na ukládání korunovačních klenotů a já si vlastně pamatuju přesně, kdy to bylo, protože to jsme měli svátek. Bylo to 25. ledna a tam jsme se viděli, a dokonce jsme dokonce jsme si smířlivě k svátku popřáli. I když není Miloš jako Miloš.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Ale bylo to po dlouhé době předpokládám, co jste…

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Nebylo to po dlouhé době, protože předtím jsme se viděli, kdy jsme klenoty vlastně vyňali z kaple, takže to bylo poměrně krátce po sobě, ale bylo to vynuceno tím, že oba dva máme ve správě jeden z klíčů od místnosti, kde jsou klenoty uloženy.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Kdyby ale tento akt nenastal, tak ta setkání by asi tak častá nebyla, protože co víme, tak vaše vztahy se současným panem prezidentem, s končícím panem prezidentem, nebyly úplně nejlepší. Ale já se nechci bavit o tom, co bylo, ale spíš o tom, co bude. S nově zvoleným prezidentem očekáváte nebo už, jak jste měli možnost spolu mluvit, že by ty vztahy byly jiné, že by třeba i vztah Hradu a Senátu se třeba více otevřel, že by pan prezident se i třeba někdy účastnil jednání v Senátu.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Očekávám, že ty vztahy budou normální, tedy lepší. Pan budoucí prezident nebo zvolený prezident Petr Pavel už odsouhlasil, že 29. března navštíví Senát. Bude to poprvé, co Senát bude zasedat po jeho inauguraci a předpokládám, že budeme normálně spolupracovat v oblasti zahraniční politiky, v oblasti klíčových věcí, o kterých Senát jedná, které se také týkají pravomocí prezidenta a že budeme normálně pracovat, protože součástí naší práce je i to, že si vyměňujeme názory, že se bavíme o tom, co je pro zemi důležité a že příslušným způsobem ji argumentujeme.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Pro Senát je vlastně důležitá role prezidenta, respektive prezident potřebuje i Senát kvůli, například jmenování ústavních soudců, respektive výběru těch kandidátů. Budete, tedy v tomto více spolupracovat?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
My ten rámec té spolupráce v této oblasti nastavený nemáme. Jsem přesvědčený, že je nutné dělat všechno pro to, aby těmi ústavními soudci byli zvoleni lidé, kteří jsou opravdu kvalitní a v tomto smyslu je určitě Senát připraven spolupracovat s prezidentskou kanceláří a s panem prezidentem. Ale je to prezident, kdo navrhuje člověka, který by se měl stát ústavním soudcem. Senát má možnost pouze schválit nebo neschválit, pokud samozřejmě budeme dotázáni dopředu na nějaký odborný nebo expertní názor, tak máme tady komisi pro Ústavu a já předpokládám, že budeme v rámci toho profesionálního vztahu schopni normálně komunikovat a říkat své názory tak, aby to pomohlo při tom výběru.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Ještě, když tedy zůstaneme u pana prezidenta zvoleného, tak ta schůzka ústavních činitelů, která se tedy uskutečnila, byla také o zahraniční politice. Vy jste se dohodli, že se budete pravidelně setkávat. Očekáváte tedy, že se i nějakým způsobem sjednotí ten pohled na zahraniční politiku. Samozřejmě v Česku to hlavní slovo má vždycky vláda, ale v posledních letech bylo vidět, že Hrad šel trošku jinou cestou. Padla tedy jakási dohoda nebo domluvili jste se, že opravdu teď ta zahraniční politika bude jednotnější a že jí třeba budete i více koordinovat?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Domluvili jsme se o tom, že ji budeme více koordinovat, že budou pravidelné schůzky, které by měl svolávat zvolený prezident Petr Pavel. Předpokládám, že to i povede k tomu, že budeme v té zahraniční politice jednotnější a že ta politika více azimutů, přestane být politikou více azimutů a bude více prozápadní nebo západní, protože tak jsme nastaveni, a tak to odpovídá i našemu členství v Evropské unii, členství v NATO a všem našim, vlastně dalším, prioritám, které máme v zahraniční politice.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Ještě poslední věc ke zvolenému prezidentovi. On vlastně má podporu vlády, část koalice ho podporovala i v té prezidentské volbě. Vláda má většinu v Senátu má většinu ve sněmovně. Od opozice zaznívá, že vlastně není úplně nejlepší, když má vlastně vláda tuto podporu, řekněme, napříč. Moje otázka zní. Jestli nebude vládě trošičku přece jenom chybět jaký si oponent. Teď nemyslím pouze oponenta v rámci  opozice ve sněmovně, ale samozřejmě i tedy v Senátu, ale třeba právě i na tom Pražském hradě.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Já teda jednak považuju za hloupé tvrzení, že když někdo třeba prezidenta nevolil, takže prezident potom není jeho prezidentem. Je, a když někoho nevolíte, to neznamená, že ho nejste ochoten přijmout za svého prezidenta. To je stejné jako, kdybyste v derby Slavie Sparta fandili Slavii, vyhrála Sparta, pak nás reprezentovala v Českém poháru nebo v mezinárodních soutěžích a my bychom řekli, my nebudeme fandit, protože nám porazila Slavii. To je podle mě nesmysl a tenhle ten příměr, a to dokazuje a tenhle ten styl politiky ničemu nepomáhá. Zrovna jako premiér je premiérem vlády České republiky, předseda Senátu je předseda Senátu Parlamentu České republiky. To znamená, my jsme tady pro všechny lidi a takovéto rozdělování na ty, kteří nejsou tím pádem zastoupeni a na ty, kteří jsou zastoupeni, se mi zdá jako nepatřičné a vy jste se ptala.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Jestli bude chybět oponentem.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Jestli bude chybět oponent. Oponent podle mého názoru chybět nebude, protože prezident Pavel nebo zvolený prezident Pavel nebyl nominován žádnou stranou. On získal podpisy na základě podpisů kandidoval, to znamená, není pravdou, že je to vládní kandidát. A druhá věc je, já jsem přesvědčený, že Senát není institucí, která by, přestože je tady většinově největší počet senátorů, kteří mají podporu koaličních stran, které dneska vládnou, že by nebyl ochoten a schopen říkat své názory naplno a nebudou vždycky souhlasné s tím, co si přeje vláda. Nakonec teď na schůzi jsme také jeden zákon s pozměňovacím návrhem vraceli nazpátek do sněmovny.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Už jsem se přesně chtěla dostat k vaší schůzi Senátu, ale začala bych vztahem k vládě, respektive ministrů k Senátu. Jste spokojeni s docházkou ministrů do Senátu? Bylo by třeba potřeba, aby sem chodili častěji, některé své návrhy více vysvětlovali třeba i na výborech, jak funguje ta spolupráce?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Úplně spokojeni nebudeme nikdy, ale je to lepší, než tomu bylo dříve. Je potřeba v tom vydržet. Problémem je, že Senát zasedá v době, kdy zároveň velmi často vláda jedná a v tom případě vlastně ti ministři odbíhají z té vlády a je to někdy takové uchvátané nebo musíme měnit pořadí projednávaných bodů. To není dobré, ale té práce je nyní tolik, že se to úplně zkoordinovat nedá. Cítím snahu ze strany vlády a ze strany ministrů, pokud jen trochu mohou, tak se zúčastnit. Nechají se někdy zastupovat. Není tomu tak, že by vždy přišel i premiér, ale řekl bych, že je to opravdu o snaze si vyjít vstříc a navzájem, když něco důležitého, tak určitě přijít, anebo se domluvit, kdy ten bude budeme projednávat, aby skutečně ten ministr nebo premiér mohli přijít.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Dá se s tím udělat něco jiného? Například domluvit se s panem premiérem, že v den, kdy zasedá Senát, by třeba vláda zasedala v jiný čas nebo v jiný den v tom týdnu nebo případně mít schůze Senátu v jiný den.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Zkoušeli jsme to, ale ten senátní týden je udělaný tak, aby v pondělí mohl být ten senátor ve svém regionu. Úterý potom se předjednávají ty body, které jsou potom ve středu a ve čtvrtek, případně v pátek projednávány v Senátu a moc, jinak to udělat z naší strany nejde, protože v tom okamžiku by se mohlo stát, že by se některé body neprojednaly nebo by byly projednány po lhůtě. Velmi to souvisí a tady si rýpnu s tím, že my dlouhodobě chceme, aby Senát na projednávání zákona měl 60 dní. Kdyby bylo 60 dní, tak se můžeme bavit, že budeme s vládou více spolupracovat tak, abychom jednali v době, kdy ona nezasedá, ale pokud máme jenom 30 dní, tak velmi riskujeme, že pokud nebudeme jednat v době, kdy jedná vláda, tak už potom ten zákon takzvaně spadne pod stůl, protože ho nestihneme projednat.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Podaří se nějakým způsobem tedy tu lhůtu prodloužit? Vím, že to už je téma velmi letité. Řešíte to tedy nějak s Poslaneckou sněmovnou, co s tím.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Řešíme to a je to taková ta debata o tom, a když my vám dáme 60 dní, tak potom vy nám to všechno budete zdržovat. My říkáme, ale to není pravda, my nemáme zájem věci zdržovat, ale potřebujeme v některých případech, když ty zákony jsou složité, více dní, tak nám tu šedesátidenní lhůtu dejte a my jí nebudeme využívat pořád, ale jen pro některé zákony, ale pak je tady ta obava. No dobře, ale když dojde k tomu, že tady bude nepřátelský Senát vůči Poslanecké sněmovně, vůči vládě, tak najednou nám to o 60 dní všechno budete prodlužovat, a to my nechceme. Nevím, jestli tady ta filozofie je správná, ale domluvit se je obtížné.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Ani teď, když právě máte v Poslanecké sněmovně jako vláda většinu, nemělo by to být právě teď jednodušší se na tom dohodnout.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Mělo by to být jednodušší, ale zatím se nedaří se na tom dohodnout. Je pravdou, že jednou z věcí, proč tomu tak je, že se nejsme schopni dohodnout i to, že pořád se zdá, že jsou jiné věci důležitější, protože my takhle fungujeme. Ono to nějak funguje, takže pojďme řešit ty věci, které hoří a tím pádem se na ty, co nějak fungují, ale mohlo to být lepší vlastně nikdy nedostane, protože ono to nějak běží. Ale to není dobře.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Úplně poslední otázka. Podíváme se do zahraničí. Příští týden uplyne rok od doby, co Rusko napadlo Ukrajinu. Pane předsedo, bude na to nějakým způsobem Senát reagovat. Budete si tuto vlastně nešťastnou událost nějak připomínat?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
My jsme si to jednak již připomněli včera na plenární schůzi Senátu, kde jsme přijali usnesení k ruské agresi na Ukrajině, protože to bude 24. února jeden rok. Kde jsme teda jednak připomněli, a to je důležité, že Ruská agrese na Ukrajině nezačala 24. února  2022. Začala v roce 2014 anexí Krymu a vpádem Ruska na Donbas. A teď to vlastně pokračuje a je potřeba dělat všechno pro to, aby se Ukrajinci ubránili a aby vyhráli tu válku s ruskou armádou a předpokládám, že toho 24. února si to připomeneme. Co vím určitě kromě dalších akcí, které se budou konat, tak přímo v gesci Senátu je například připomenutí si toho začátku té druhé části ruské agrese u sochy Tarase Ševčenka. A předpokládám, že ji navštívím společně s ostatními senátory i s Chargé d’affaires Ukrajiny.

Štěpánka Martanová, redaktorka
——————–
Říká v rozhovoru pro Týden v politice předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Pane předsedo, děkuji.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
——————–
Také děkuji.

ČT 24 | 12:30 | Pořad: Týden v politice

Odkaz na záznam rozhovoru na ivysilání.cz