Rvačka o kancléře

Sice není vidět jako předseda horní komory, přesto patří senátní kancléř k velmi prestižním postům. Ukázalo se to i v souvislosti s přechodem Jany Vohralíkové na Hrad, kde by měla dělat kancléřku nově zvolenému prezidentu Petru Pavlovi.

„Paní kancléřka se vzdala své pozice. Bylo to datované k 28. únoru. Vybíráme už od ledna nástupce ve výběrovém řízení. Bylo to i na Jobs.cz,“ řekl LN předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). O post je vyloženě rvačka. Už počátkem února Vystrčil uvedl, že se přihlásily vyšší desítky zájemců. Podle informací LN poslalo žádost přes 70 uchazečů. Zhruba 30 jich nesplnilo formální náležitosti a k písemným testům, které jsou součástí výběru, zamířilo 40 adeptů.

Enormní zájem může být dán nejen postavením vysoko v hierarchii českého ústavního systému, kdy předseda Senátu je zároveň po prezidentu druhým nejvyšším ústavním činitelem.

Kancléř se těší i dobrému finančnímu zajištění. Jak vyplývá z webu Platyúředníků.cz, v roce 2021 vedoucí kanceláře Senátu měl hrubý roční příjem ve výši 2,138 milionu korun. K základnímu platu 1,65 milionu se připočetly i odměny ve výši 490 tisíc korun. To dává zhruba 178 tisíc hrubého měsíčně.
Pro srovnání – místopředseda Senátu má měsíční plat 173 200 korun a předseda horní komory 243 800 korun.

193 podřízených, rozpočet 600 milionů korun

Šéf senátního úřednického aparátu disponuje výrazným organizačním vlivem. Má pod sebou 193 zaměstnanců. Instituce hospodaří s více než 600 miliony korun. Desítky milionů jdou na investice a nákup. „Z motivačních dopisů a dalších vyjádření přihlášených lze obecně soudit, že důležitou motivací pro velký počet přihlášených je kredit a vážnost českého Senátu a často také ochota a zájem pracovat ve stabilní a pro občany důležité instituci,“ dodává Vystrčil.

Silnější role s novým prezidentem

Zajímavému postavení se bude kancléř těšit i v souvislosti s nástupem nového prezidenta. Zatímco Miloš Zeman se s Milošem Vystrčilem pravidelně nesetkával, u Petra Pavla se naopak počítá s pravidelnými schůzkami nejvyšších ústavních činitelů. Jejich přípravu mají na starosti právě jejich kancléři. „Ve státě máme čtyři funkce, které jsou sice na první pohled neviditelné, ale o to více důležité, protože mají nesmírný vliv. Jde o šéfy kanceláří prezidenta, Senátu, sněmovny a Úřadu vlády,“ řekl LN v rozhovoru Eduard Kožušník, bývalý šéf sekretariátu předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS). Ve formátu ředitelů kanceláří řeší například výjezdy do zahraničí. „Vláda i parlament a prezident chystají řadu cest. Je dobré mít jedno koordinační místo. To by mělo být na úrovni kancléřů, kteří připraví podklady pro politická rozhodnutí,“ dodal Kožušník, jenž je od loňska politickým náměstkem ministra průmyslu a obchodu.

Nový vedoucí kanceláře Senátu musí mít kromě vysokoškolského vzdělání minimálně pětiletou praxi ve vedoucí funkci. K podmínkám patří znalost angličtiny, trestní bezúhonnost a lustrační osvědčení. Po písemných testech finalisty čeká pohovor s komisí, v níž budou zastoupeni zástupci všech senátorských klubů. Teprve pak předseda Senátu vybere vítěze. Vzhledem k počtu kandidátů je možné, že se selekce protáhne do začátku března.