Samosprávy a Senát táhnou za jeden provaz, shodují se František Lukl a Miloš Vystrčil

Města a obce tvoří základ demokratického systému – jsou místem, kde se rozhoduje o věcech, které lidé vidí a cítí každý den. A právě zde se rodí mnoho osobností, které později zastupují občany i na národní úrovni. Řada současných senátorů začínala jako starostové nebo zastupitelé, a proto dobře znají každodenní radosti i starosti komunální politiky. O propojení samospráv a Senátu, o vzájemné spolupráci a o významu ocenění práce starostů hovoří předseda Svazu František Lukl a předseda Senátu Miloš Vystrčil, pod jehož záštitou bude letos na půdě horní komory Parlamentu ve Valdštejnské jízdárně slavnostně vyhlášen už čtvrtý ročník soutěže Nejlepší starosta.

Nejprve jsme oslovili a zeptali se předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

*/ Jak byste popsal současnou spolupráci mezi Senátem a Svazem měst a obcí ČR? V čem vidíte její přínos pro obce a města?

Členy českého Senátu jsou ve velkém množství bývalí i současní členové obecních městských nebo krajských samospráv. Považuji i z tohoto důvodu za přirozené, že samosprávy, a tedy i organizace, které obce a města sdružují, z nichž největší je právě Svaz města a obcí, se Senátem poměrně úzce spolupracují. Při jednáních Senátu, jeho výborů a komisí poměrně často připomínky Svazu měst a obcí diskutujeme a využíváme například při přípravě pozměňovacích návrhů, formulaci návrhů usnesení. Pravidelně se také setkáváme se zástupci obcí na různých akcích, které Senát organizuje. Mezi nejznámější například patří vyhlašování Vesnice roku nebo Komunálního projektu roku apod.

*/ Jak jste i Vy sám už uvedl, řada senátorů vzešla z komunální politiky. Jak se podle Vás tato zkušenost promítá do rozhodování Senátu a jeho vztahu k samosprávám?

Již jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Propojení velkého počtu senátorů s komunální politikou se projevuje v jejich hlubší znalosti komunální problematiky. Zároveň může být také někdy příčinou vzniku situace, kdy je zřejmé, že někteří senátoři mají tendenci řešení problémů měst a obcí upřednostňovat před jinými otázkami. Obecně se však domnívám, že parlamentní politik, který má zkušenost z komunální politiky, oproti těm, kteří tuto zkušenost nemají, je spíše při řešení různých problémů ve výhodě. Senát je s regiony propojen nejen osobní zkušeností senátorek a senátorů. Volební systém České republiky je navržen tak, že každého senátora volí lidé v jednom z 81 jednomandátových obvodů. V místně příslušném obvodu má svou kancelář, v níž je k dispozici občanům. Díky tomu je Senát jako legislativní těleso pevně ukotven v terénu a senátoři jsou vnímáni jako osobnosti zastupující svůj regionální obvod. Zároveň senátoři kandidují svým jménem, nikoli pouze jako členové politických uskupení. To je podle mě velká síla Senátu – rozhoduje s ohledem na potřeby konkrétních míst a na základě profesní a lidské autority konkrétní osobnosti.

*/ Práce starostů a primátorů je nesmírně náročná, často nevděčná, ale zároveň velmi naplňující. Jak ji vnímáte Vy osobně?

K tomu, co o práci starostů a primátorů sdělujete, bych si dovolil jako bývalý starosta Telče doplnit, že práce starosty bývá i radostná. Důležité je nenechat se znechutit věčnými kritiky a škarohlídy, uchovat si nadhled a smysl pro humor. Tvrdá práce a trpělivost přináší uznání, alespoň taková je moje zkušenost.

*/ Soutěž Nejlepší starosta se letos uskuteční již počtvrté. Proč podle Vás stojí za to ocenit právě práci starostů a primátorů?

Považuji za důležité upozorňovat na záslužnou a významnou práci starostek a starostů. Ukazovat, co se díky šikovným a pracovitým lidem v našich městech a obcích podařilo i prostřednictvím vyhlašování nejlepší starostky nebo starosty, považuji za jednu z možností. To, že v roce 2026 budou nejlepší starostové a starostky vyhlášení v prostorách Senátu, mě osobně velmi těší.

*/ Na jaká témata by podle Vás měly Senát a Svaz v příštích letech společně zaměřit pozornost?

Těch témat je určitě více. Kromě debaty o daňových příjmech obcí považuji za důležité spolupracovat na omezování byrokracie nebo na poskytování služeb v oblasti sociálních věcí nebo zdravotnictví. Ukazuje se, že můžeme spolupracovat například při přípravě zákonů, které se týkají odpadového hospodářství, dopravní infrastruktury nebo oblasti školství.

Obdobné otázky vztahující se ke spolupráci Senátu a Svazu jsme položili také předsedovi Svazu Františku Luklovi.

*/ Jak byste z pozice předsedy Svazu měst a obcí ČR zhodnotil dosavadní spolupráci se Senátem? Co považujete za největší přínos této spolupráce pro města a obce Vy?

Senát je naším přirozeným spojencem. Tuto spolupráci proto považuji za velmi přirozenou a dlouhodobě funkční. Velmi si vážím, že Senát pravidelně naslouchá našim argumentům. Přínosem je i to, že senátoři jsou s městy a obcemi v denním kontaktu – znají jejich problémy, a proto dokážou naše stanoviska tlumočit nejen formálně, ale s opravdovým porozuměním.

*/ Senátoři často dobře znají práci starostů, protože s ní mají často osobní zkušenost. Jak se podle Vás tato zkušenost odráží v jejich postoji k samosprávám a v legislativním procesu?

Fakt, že mnoho senátorů vzešlo z komunální politiky, je obrovskou výhodou. Tito lidé přesně vědí, co obnáší práce starosty, jak náročné je sladit potřeby občanů, finanční možnosti obce a požadavky zákonů. Proto mají k samosprávám velký respekt a snaží se je v legislativním procesu chránit. V praxi to znamená, že dokážou včas upozornit na návrhy, které by obcím přinesly zbytečnou administrativní zátěž nebo finanční dopady. A stejně tak podporují změny, které dávají obcím větší volnost a důvěru v rozhodování. Je to pro nás jistota, že v Senátu máme partnera, který rozumí terénu – nejen z papírů, ale z vlastní zkušenosti.

*/ Jak důležité je podle Vás, aby se práce starostů oceňovala i veřejně – například prostřednictvím soutěže Nejlepší starosta?

Práce starostů bývá často vnímána jako samozřejmost. Ale kdo ji někdy dělal, ví, že je to služba, která je nekonečná, zodpovědná, ovšem ne vždy oceněná. Proto považuji veřejné uznání za velmi důležité, a to nejen pro konkrétní oceněné, ale i symbolicky pro všechny, kteří v samosprávě působí. Soutěž Nejlepší starosta dává možnost ukázat, že i v menších obcích vznikají inspirativní projekty a že úspěch se nerodí jen ve velkých městech. Je to také příležitost připomenout veřejnosti, že za kvalitou života v jejich okolí stojí konkrétní lidé – starostové, jejich týmy a komunita kolem nich. A že samospráva není „stát na dálku“, ale soused, který rozhoduje srdcem i rozumem.

*/ Soutěž Nejlepší starosta se letos koná již počtvrté. Jak se soutěž od svého počátku vyvíjela a co považujete za její hlavní přínos?

Soutěž Nejlepší starosta vznikla v roce 2014 s jednoduchým cílem – ocenit ty, kteří se ve svém volebním období mimořádně zasloužili o rozvoj své obce nebo města. Od té doby se výrazně posunula. Dnes už nejde jen o jednotlivé projekty, ale o celkový přístup k vedení obce, otevřenost, schopnost spojovat lidi a vytvářet komunitu. Z původně jednorázové akce se stala tradice, která spojuje. Když se setkáte s oceněnými starosty z předchozích ročníků, vidíte, že jsou stále aktivní, že si vyměňují zkušenosti a inspirují ostatní. To je pro mě ten největší přínos. Soutěž není o soutěžení, ale o sdílení dobré praxe a o posílení hrdosti na to, že být starostou je čest.

*/ Na jaké oblasti by se podle Vás měla spolupráce Senátu a Svazu v nadcházejícím období soustředit?

Do budoucna vidím velký prostor pro další propojování Senátu a Svazu v oblasti legislativy, která se dotýká každodenního života obcí. Senát může v tomto ohledu hrát velmi důležitou roli – jako stabilní prvek parlamentní demokracie, který nepodléhá krátkodobým politickým tlakům, ale dívá se na věci v delší perspektivě. Jsem přesvědčen, že společným cílem nás všech – starostů, senátorů i zákonodárců – by mělo být posílení důvěry občanů ve veřejnou správu. A ta začíná právě v obci, kde se lidé navzájem znají.

Oběma pánům velice děkujeme za vyjádření.

INS – inspirativní story | str. 76 | Podtitul: Když obec žije
Odkaz na časopis INS – inspirativní story 4/2025.