O jeho podobě rozhodne rodina, která zatím nechce říct, kde proběhne, jak bude vypadat a zda by například přijala možnost konání pohřbu se státními poctami.
Podle dvou zdrojů Seznam Zpráv bude Schwarzenberg pochovaný na zámku Orlík, který rod Schwarzenbergů vlastní. Na Orlíku strávil kníže dětství a podle zdrojů Seznam Zpráv si přál být pochován právě zde – v novogotické schwarzenberské hrobce.
Teď se řeší, jak bude vypadat případné zapojení státu.
„Byl hlavou rodu na úrovni knížete Monaka nebo Lichtenštejnska. Přijedou se s ním rozloučit příbuzní nebo kolegové, tedy šlechtická Evropa. To bude mít určitě dopad na to, jak bude pohřeb pojímán,“ vysvětluje Forejt.
Připomíná, že Schwarzenberg byl také věřícím katolíkem, takže je předpoklad, že pohřeb bude mít církevní formu.
Státní pocty jako Gott?
O případném státním pohřbu by měl podle Forejta rozhodnout prezident Petr Pavel spolu s premiérem a předsedy obou komor Parlamentu. V českém prostředí byl však dosud vyhrazen výhradně zesnulým prezidentům.
„Jak v Rakousku, tak u nás nebývají státní pohřby tak častými jevy. V našem pojetí se to omezuje na bývalé hlavy států. Státní pohřeb má několik prvků, které se musí dodržet. Je to státní smutek, smuteční vystavení ostatků k uctění památky zesnulého tak, jak bude zájem veřejnosti, státní akt rozloučení, účast zahraničních hostů a delegací,“ popisuje Forejt, který organizoval státní pohřeb Václava Havla.
Pokud si nejvyšší ústavní činitelé vyhodnotí, že je tato forma na místě, přijde nabídka rodině, která ji vyhodnotí.
„Ten, kdo bude mít na starost organizaci pohřbu, by si měl být vědom závažnosti kombinace prvků, o kterých jsem mluvil. Tedy původu Karla Schwarzenberga, ten bude hrát velkou roli, jak bude poslední rozloučení vypadat, aby to nebylo jednosměrně zaměřené,“ dodává Forejt.
Další variantou je, že bude pohřeb se státními poctami, tak jako tomu bylo naposledy v případě úmrtí zpěváka Karla Gotta v roce 2019.
„Za mě by pohřeb se státními poctami byl na místě. Co může udělat stát? Rozhodnout o vyhlášení minuty ticha v den pohřbu, stažení vlajek na půl žerdi v den pohřbu, rakev může byt zahalena státní vlajkou, během pohřbu může být přítomna čestná stráž,“ vyjmenovává exšéf hradního protokolu Miroslav Sklenář, jak by se na pohřbu mohla projevit spolupráce se státem.
Politici jsou ve vyjádření směrem k pohřbu opatrní a vyčkávají na postoj rodiny.
„Nejprve je nutné tuto věc konzultovat s rodinou a na základě jejího přání budeme postupovat,“ uvedl mluvčí vlády Václav Smolka.
Obdobně se vyjádřil i předseda Senátu. „Záleží samozřejmě na rodině a její představě. Můj názor je, že k pohřbu Karla Schwarzenberga státní pocta patří,“ napsal ve vyjádření pro Seznam Zprávy šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Schwarzenberg zemřel v neděli ve věku 85 let, byl senátorem a od roku 2010 poslancem. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl nejstarším členem české Sněmovny. „Poslanecká sněmovna připraví pietní místo s kondolenční knihou. Schůzi zahájíme minutou ticha,“ uvedla Pekarová Adamová. Schůze poslanců začne v úterý odpoledne.
