Praha, 7. schůze Senátu
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě Jednotně proti COVID19 (Tisk EU č. K 020/13)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 14:57:11 – 15:00:29:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jsem dneska chvátal proto, abych vás potom mohl vystřídat. Já mám na pana ministra, zejména v souvislosti s tím, jak teda to potom probíhá v celé Evropské unii, kde předpokládám, že nějak spolupracuje, takové 3 dotazy, které pořád dostávám, byť nejsem lékař, tak by možná bylo dobré, kdyby od vás tedy, pane ministře, ty odpovědi, pokud možno co nejsrozumitelněji a nejjasněji, zazněly. Ta první otázka, kterou dostávám, je – já jsem absolvoval kovid, nyní jsem se uzdravil. Co to pro mě z hlediska očkování, mé imunity a mých povinnosti znamená? To je první otázka, kterou dostávám pořád dokola. A já na ni neumím odpovědět, jestli tedy se mám nechat očkovat normálně, nebo až za nějakou dobu, nebo jestli si mám nechat zjistit protilátky, nebo jak to se mnou bude? Takže to jedna věc, na kterou bych prosil, a jestli to tedy obecně, abych to dal do kontextu toho, co projednáváme, řešíme nějak v rámci EU, protože nemocní jsme tam asi všichni obdobně. Druhá věc, kterou zase dostávám, je, jak je to s prodlevou mezi 1. a 2. dávkou toho očkování? Jestli tedy to je tak, že do kdy musím po 1. dávce dostat 2. dávku, jestli je to různé podle vakcín, jestli je dobré čekat, nebo není dobré čekat. To souvisí s dvěma věcmi. Jednak lidé, když se potom posune ta druhá dávka, tak nevím, jestli ještě bude účinná, nebo nebude. A druhá, ti, co sledují více média a více o tom vědí, tak vědí, že Velká Británie očkuje úplně jiným systémem a jiným způsobem než my z hlediska podávání první a druhé dávky. A to je tak, že nejdříve naočkovala málem 19 milionů lidí první dávkou, aby pak dávala druhou dávku. To znamená, jak je to s 1. a 2. dávkou? Budeme v tomto směru něco měnit, nebo nebudeme? Já upozorňuji, že jsem se na to ptal už vás, ne takto veřejně, několikrát. A vlastně poté, co jsem se dozvěděl sám od sebe, že je potřeba, abychom byli třeba v případě Pfizeru naočkováni do 28 dní, tak pokud jsem dobře to pozoroval, tak už je to 42. Takže tedy abychom se zase nějak dostali, co se bude dít, nebo máme pořád počítat s tím, že ty informace se budou měnit a obnovovat? A tak dále. A třetí otázka, kterou jsme řešili i tady, je, kdo je, a kdo není kdy infekční nebo může být infekční? To znamená, dobře, když jsem naočkován, tak tedy už je málo pravděpodobné, že dostanu tu nemoc, ale znamená to, že mohu někoho nakazit, nebo nemohu? Podobně, když jsem byl nemocný, znamená, že když se potom s někým potkám, mohu někoho nakazit, nebo nemohu? A tak dále.
To je třetí věc, která podle mě zase není jasná. Byť toho hodně slyšíme o covidu, tak bych velmi rád, jestli to třeba i v rámci EU nějak řešíme, nebo neřešíme. Odpověď, že to nevíme, je také odpověď, a já jí docela rozumím. Ale měla by zaznít, my to nevíme. Ale teď žijeme v situaci, kdy se mi zdá, že část nejistoty je nezbytná a nezbavíme se jí, ale část nejistoty, ve které někdy žijeme, mi připadá zbytečná.
Děkuji.