Zákon o ochraně přírody a krajiny
18. 1. 2017
Obyčejný zákon nemůže omezovat obcím ústavní práva
18. 1. 2017
Praha, 4. schůze Senátu
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Pracovní program Komise na rok 2017 pro Evropu, která chrání, posiluje a brání (Tisk EU č. K 125/10)
čas 10:01:27 – 10:07:49:
Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážená paní eurokomisařko z Třebíče, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové. Já nevím, jestli bude možné, aby paní eurokomisařka ještě jednou vystoupila, nebo případně to zodpoví pan ministr zahraničních věcí… Já k tomu vystoupení mám několik dotazů. Protože si myslím, že bychom měli přítomnosti paní eurokomisařky využít.
První věc, kterou jsem si tady poznamenal, je, že paní eurokomisařka Jourová říkala, že si dovede představit, že tvrdý brexit skončí tzv. systémem win-win, což znamená, že na tom vydělají obě strany, pokud si to správně překládám. Což já jsem si tedy myslel, že si eurooptimisté myslí, že není možné, aby odchod některého člena EU skončil systémem win-win, protože pokud by to tak bylo, tak by nejlepší bylo celou EU úplně rozpustit, protože by to bylo vždycky možné udělat systémem win-win a pořád bychom na tom vydělávali, až by žádná EU nebyla. Takže můj první dotaz je, jak to bylo myšleno.
Druhá věc, která tady zazněla, je, že EU chce méně regulace a více efektivních řešení. To mě opět vede ke dvěma otázkám. První, které ty regulace budou zrušeny, to znamená, prosím o uvedení konkrétních regulací, které, u kterých se předpokládá, že budou v nejbližší době zrušeny, to znamená, že už nějaká regulace ubude, protože méně regulací znamená, že nějakou regulaci zruším, tak se ptám, které konkrétně měla paní eurokomisařka na mysli.
A více efektivních řešení – tak já se domnívám, že nejefektivnější řešení je snížit přerozdělování, protože přerozdělování a rozdělování dotací je největším zdrojem korupce, největším zdrojem problémů. Tak se ptám, jestli v těch efektivních řešeních je taky záměr snížit přerozdělování, které EU v rámci strukturálních fondů realizuje, kde se chlubí výsledky, přičemž to chlubení těmi výsledky má jeden velký problém, a to je to, že my nevíme, jak by to vypadalo, kdyby to přerozdělování nebylo. Protože to nemůže běžet paralelně. Žít bez přerozdělování a žít s přerozdělováním. Vždycky je tam jenom jeden systém. Potom říkat, že to je lepší než ten druhý systém, je sice možné, ale je to neprokazatelné, protože my nevíme, jak by to vypadalo, kdyby to přerozdělování bylo nižší, kdyby třeba strukturální fondy neexistovaly, nebo byly v menší míře, než je tomu dnes. Takže to je můj druhý dotaz, co tedy regulace, s kterými se počítá, že budou zrušeny. Jaké měla na mysli ta efektivní řešení paní eurokomisařka.
Třetí věc se týká tří priorit nebo těch tří největších problémů EU, migrace, terorismus, sociální problémy. Tady by mě zajímal názor paní eurokomisařky, jak si v těchto věcech vede ČR, jak ona vidí a hodnotí přístup ČR k migrační politice, k boji proti terorismu a případně k řešení sociálních problémů, zda tam vidí nějaké nedostatky, nebo naopak zase jsme premianty, neboť my máme nějaké informace od našich politiků, kteří zejména se zabývají ČR, a její pohled, řekněme, bruselský, by nás také mohl zajímat.
Čtvrtá věc, o které tady byla zmínka, jsou strukturální fondy. Tam mám dvě otázky, jak paní eurokomisařka hodnotí čerpání strukturálních fondů v tomto období z hlediska ČR, to znamená v období 2014 – 2020, co říká tomu, že zatím v případě čerpání v oblasti dopravy podle mých informací, které jsem dostal od ministerstva financí, je to čistá nula. Možná je to už dneska jinak, ale poslední informace, kterou mám, je, že zatím v oblasti dopravy jsme nevyčerpali ani korunu. Jak ona to hodnotí, jestli si myslí, že jsme v této věci skutečně na dobré cestě, mám na mysli období 2014 – 2020, opakuji. A druhá moje otázka je, jestli EU si dělá nějaké hodnocení, zda to investování v rámci strukturálních fondů skutečně naplňuje to, co ty fondy měly jako svůj cíl kromě jiných, a to je, aby docházelo k vyrovnávání rozdílů mezi těmi slabými regiony a těmi silnými regiony. Já když se podívám na ty výsledky, tak se mi pořád zdá, že i v rámci Evropy ty slabší regiony a státy jsou čím dál slabší, čím dál více zadlužené, čím dál s většími problémy. A ty silné regiony jsou čím dál silnější, byť, řekněme, do té společné evropské kasy platí, to znamená, nezdá se mi, že by došlo k vyrovnávání těch rozdílů v oblasti životní úrovně. A rovněž takový pocit mám i v rámci ČR, v rámci NUTS II. Ty slabé regiony jsou pořád slabé, z hlediska těch problémů, které tam mají, byť tam bylo investováno hodně, a ty silné regiony jsou pořád silné, viz Praha, Ústecko a podobně. To znamená, to je moje další otázka.
A poslední, abych zase příliš dlouho nezdržoval, je, že v rámci toho materiálu toho sdělení se počítá s tím, že by měly být realizovány v rámci EU strukturální reformy. Já si pořád neumím představit, jaké konkrétní zásahy se v rámci strukturálních reforem mají na mysli. Zajímalo by mě například, pro ČR provedení strukturální reformy znamená co? Například v oblasti ekonomiky, v oblasti sociální, v oblasti životního prostředí. Co si mám představit pod tím pojmem strukturální reforma za konkrétní věc? Nikoliv, aby tady bylo řečeno, že je potřeba udělat strukturální reformu, to je stejné, jako když se žákům říká, že se mají zlepšit, nebo že se mají chovat slušně, a neřekne se, v čem by se tak mělo stát. Čili to je můj poslední dotaz.
Děkuji za pozornost.
