Šéfové českého a polského Senátu vyzvali parlamenty k podpoře Ukrajiny

Zpravodajství ČTK

Parlamenty demokratických zemí by se podle šéfů českého a polského Senátu měly zasadit o podporu Ukrajině, která čelí ruské agresi, a to včetně pomoci v podobě dodávek vojenského materiálu. Představitele zákonodárných sborů k tomu dnes ve společném dopise vyzvali maršálek polské horní komory Tomasz Grodzki a jeho český protějšek Miloš Vystrčil (ODS).

Dopis je podle Grodzkého apelem na parlamenty, aby využily svou autoritu a přesvědčovaly své vlády k pomoci Ukrajině, zejména vojenské pomoci. „Pokud uděláme pro obranu Ukrajiny příliš málo, historie nám to neodpustí. Pokud uděláme vše, co je v silách svobodného světa, abychom pomohli Ukrajině tuto válku vítězně ukončit, historie na nás nezapomene,“ citoval z dopisu Grodzki.

Maršálek polského Senátu doufá v to, že dopis, který vznikl pod dojmem jeho nedávné návštěvy Ukrajiny společně s Vystrčilem, alespoň trochu pomůže k vítězství nad „civilizací smrti, pohrdání lidskými životy a lidskými právy“. „Nepochybujeme, že zločiny ruských agresorů jsou genocidou. Podle svědků zejména v Buči ruští vojáci uspořádali makabrózní safari a stříleli do lidí jako do zvířat,“ uvádí se v listu. Podle něj bude Ukrajina bez urychlených dodávek těžké vojenské techniky vystavena riziku, že prohraje s ruským impériem.

Dopis podepsali šéfové parlamentních komor podle Vystrčila symbolicky v salonku Kolovratského paláce, kde byla v roce 1938 tehdejší vláda seznámena s obsahem mnichovské dohody o zabrání československého pohraničí nacistickým Německem. „Mnichovská dohoda je mementem toho, co se stane, když se o svobodu a demokracii v jiné zemi, protože se nás to jakoby netýká, nestaráme a nepomáháme,“ uvedl Vystrčil. Dopis parlamentům je proto výzvou nenechat Ukrajinu „na holičkách“, aby nesdílela osud předválečného Československa.

Vystrčil a Grodzki minulý čtvrtek navštívili Kyjev a nedaleká města Buča, Irpiň a Boroďanka, která byla předtím obsazena ruskou armádou. Vystrčil poté v projevu v ukrajinském parlamentu přirovnal osudy těchto ukrajinských měst k obcím Lidice a Ležáky, které byly za druhé světové války vyhlazeny nacisty. Ukrajině slíbil pomoc s obnovou a zároveň se vyslovil proti míru za cenu ukrajinských územních ústupků. „Ústupky agresorům nebo politika ustupování jsou cestou do pekel. Vzhledem k šílenství ruského diktátora si nikdo nemůže být jistý, že se boje na Dněpru nepřesunou k Visle, Rýnu, Seině nebo dál,“ uvádí se také v dopisu.

Grodzki a Vystrčil během dnešní schůzky debatovali rovněž o pomoci uprchlíkům z Ukrajiny z hlediska poskytování zdravotní péče a dalšího sociálního zabezpečení. Mluvili také o financování této uprchlické krize, možnostech vojenské pomoci Ukrajině a o její poválečné obnově. Šéfové parlamentních komor měli po poledni na programu uctění památky padlých u hrobu Neznámého vojína na Vítkově, kam je doprovodil ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis.