Šéfové obou komor Parlamentu dorazili do Kyjeva, uctí zde oběti ukrajinského holodomoru

„Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí. V letech 1932 – 1933 ji Stalinův režim záměrně vystavil hladomoru, který jsme v českém parlamentu v rámci usnesení v prosinci minulého roku uznali jako genocidu. Nestačí pomáhat pouze slovy, musíme také konat. Právě proto si dnes osobně v Kyjevě připomínám 90. výročí těchto hrůz,“ řekl k cestě předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dodala: „Do Kyjeva jsme s Milošem Vystrčilem a dalšími předsedy parlamentů přijeli, abychom si připomněli oběti masových hladomorů na Ukrajině v letech 1932–1933. Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresí, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru. Za hladomor mohla politika Sovětského svazu, jejímž cílem bylo zničení ukrajinského národa. Dnešní Rusko má bohužel naprosto stejný záměr.“

Památku obětí uctí dnes také 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš, a to na Václavském náměstí v Praze v rámci akce „Zapalme svíčku paměti“ od 16 hodin.

Ukrajinské slovo „Holodomor“ znamená masové vraždění hladem, před kterým není záchrany. Odhaduje se, že ukrajinskému hladomoru organizovaného stalinským režimem Sovětského svazu padlo za oběť 3–5 milionů lidí. Český Senát v prosinci roku 2022 schválil usnesení, ve kterém se mimo jiné uznal uměle vyvolaný hladomor v letech 1932–1933 na Ukrajině za otřesný zločin genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti