Šéfové Parlamentu kritizovali použití židovské hvězdy demonstranty

Zpravodajství ČTK | Rubrika: pol pod

Předsedové Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Sněmovny Radek Vondráček (ANO) zkritizovali použití židovské hvězdy při protestech proti vládním protikoronavirovým opatřením. Vystrčil ho označil za vyjádření nekonečné neúcty k tomu, co lidé s tímto symbolem v minulosti zažívali. Podle Vondráčka ti, kteří symbol zneužili, zaslouží nejhlubší opovržení. Poukázal na narůst antisemitismu, ke kterému přispívají konspirační teorie spojené s pandemií koronaviru. Předsedové Parlamentu to dnes řekli v Senátu na tradičním vzpomínkovém setkání u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Vystrčil řekl, že Evropa se ráda chlubí vyspělou demokracií, kvalitou života nebo dodržováním principů a hodnot. Dokázala to podle něj díky tomu, že má židovsko-křesťanské kořeny. Zdůraznil, že holokaust směřoval ke zničení těchto kořenů. Podle Vystrčila existují jasné póly a hodnoty a není možné, aby lidé stáli mezi nimi. Je podle něj třeba se k některým věcem jasně vyjádřit. Kritizoval proto sáňkování na pietních místech v Lidicích či Buchenwaldu nebo podnikání spojené s prodejem věcí s nacistickými symboly. „A považuji za nehorázné, pokud lidé, kteří demonstrují například proti očkování, se označují Davidovou žlutou hvězdou. Je to vyjádření nekonečné neúcty, co lidé označení touto hvězdou zažívali,“ řekl.

Podobně se vyjádřil Vondráček, podle kterého musí být holokaust stále připomínán a nesmí být relativizován. „Ti, kteří sami sebe připodobňují k Židům za holokoustu tak, aby dodali své politické agendě zdání naléhavosti a osudovosti, zaslouží tvrdé odsouzení a nejhlubší opovržení,“ řekl. Znevažují podle něj památku šesti milionů zavražděných.

Před zneužíváním tématu holokaustu i před konspiračními teroriemi varoval i předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek. Současná doba je podle něj nelehká a lidé v ní přichází o své jistoty. „I tak není možné srovnávat nesrovnatelné a relativizovat utrpení všech, kteří byli zasaženi nacistickým útlakem,“ řekl.

Vondráček poukázal také na to, že Židé musejí i nyní čelit nárůstu antisemitismu. „Ke známé triádě zla, kterou tvoří ultralevice, ultrapravice, islámský radikalismus, se přidaly konspirační teorie, které vznikaly v souvislosti s epidemií covid-19,“ řekl. Už zase se podle něj mluví o světovém židovském spiknutí, sociální sítě plní nenávist a členové těchto antisemitských skupin páchají teroristické činy.

Na vzpomínkovém setkání vystoupili také bývalá vězenkyně terezínského ghetta Michaela Vidláková a předseda výboru pro odškodnění romského holokaustu v ČR Čeněk Růžička, který kritizoval umenšování tragických osudů romských rodin v době nacismu. Vyslovil žádost, aby při jednáních týkajících se dalších kompenzací a odškodňování byli přizváni i zástupci romské komunity.

Vzpomínkové setkání uspořádala Federace židovských obcí v ČR a Nadační fond obětem holocaustu. Letos se kvůli protiepidemickým opatřením konal v komorním prostředí. Odpoledne se uskuteční česko-izraelské on-line setkání, na němž mimo jiné promluví prezident Miloš Zeman nebo izraelský prezident Reuven Rivlin.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.