Senát chce posunout účinnost nového zákona o zakázkách

Zpravodajství ČTK | 13:49 | Rubrika: mak pol pod for | Téma: Senátoři – Vystrčil Miloš

Praha 6. dubna (ČTK) – Nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek možná začnou platit o něco později. Senát dnes při projednávání nového zákona o zadávání veřejných zakázek doporučil na návrh tří svých výborů odložit jeho účinnost až na šest měsíců od vyhlášení ve sbírce. Vláda naproti tomu navrhovala, aby zákon začal platit tři měsíce po vyhlášení. Návrh zákona se tak nyní vrací do Sněmovny, která o senátorském návrhu rozhodne.

Odklad účinnosti má dát uživatelům zákona více času na to, aby se na úpravy i na chystané prováděcí předpisy mohli dostatečně připravit. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) k návrhu zaujala neutrální postoj, upozornila ale, že jakékoli posunutí účinnosti může znamenat postih ze strany Evropské komise.
Zákonem by se měly dostat do českého práva tři evropské směrnice, a to již k 18. dubnu. Česká strana se podle ministryně hodlá případnému postihu EK bránit argumentem, že zákon už bude schválený, ale ještě nebude účinný. Nevyloučila však, že Evropská komise může Česku zastavit platby.
Senátor ODS Miloš Vystrčil na tiskové konferenci poukázal na to, že nový zákon má zhruba o stovku paragrafů víc než ten současný, a má šest příloh místo nynějších tří. Ministryně však odmítla, že by nový zákon byl složitější. Má sice více paragrafů, ty jsou však jednodušší a kratší, zákon obsahuje o 20 procent méně textu, argumentovala.
Senátor Pavel Eybert (ODS) neúspěšně navrhoval zvýšit hranici pro koncese malého rozsahu z 20 milionů na 40 milionů korun. Zdůvodnil to obecným zdražováním. Obce koncese využívají podle senátora hlavně ve vodním hospodářství, přičemž i menší z nich nemohou kvůli objemu zakázky postupovat tímto jednodušším způsobem. „Děláme zákon pro specializované poradenské firmy. Veškerou odpovědnost ale stejně nakonec nesou volení představitelé,“ řekl. Ministryně ale s jeho návrhem vyslovila nesouhlas. Jak řekla, firmy by toho zneužívaly a obcházely by zadávání zakázek.
Nový zákon o veřejných zakázkách má zadavatelům mimo jiné umožnit vyloučení nespolehlivých uchazečů. Zadavatelé dostanou také více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat jen podle nejnižší ceny. MMR mezi klíčové změny zařadilo možnost požadovat prokázání kvalifikačních předpokladů i po subdodavatelích, kteří se budou na zakázce podílet, a možnost platit přímo jim.
Zadavatelé také budou moci ze soutěže o zakázku vyloučit účastníky, kteří se v uplynulých třech letech dopustili závažných pochybení při plnění jiné veřejné zakázky. Vítězné firmy také budou muset odkrýt své skutečné vlastníky, platit to bude ale jen pro české firmy.
Zákon také zavádí poplatek 10.000 korun za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu. Má to omezit zneužívání tohoto instrumentu. Šlechtová zopakovala, že ministerstvo k tomuto návrhu vzešlému ze Sněmovny zaujalo neutrální postoj, ale že nesouhlasí s výší částky.