Senát podpořil návrh nového dlouhodobého unijního rozpočtu

Zpravodajství ČTK, Makroekonomika – Praha, Středočes. kraj, ČR (nlm)

Praha 12. října (ČTK) – Senát souhlasí s celkovým objemem peněz, se kterým počítá EU ve svém novém dlouhodobém rozpočtu na léta 2014 až 2020. Vyplývá to ze stanoviska, které dnes Senát přijal při projednávání návrhu víceletého finančního rámce EU, tedy jejího dlouhodobého rozpočtu na léta 2014 až 2020. ČSSD se při projednávání tohoto bodu postavila proti kritice nových evropských daní z finančních transakcí.

Senátní výbory doporučily senátorům, aby v přijatém usnesení vyjádřili odstup od myšlenky zavádění nových evropských daní. Šlo například o to, že podle výborů není zavedení jednostranné daně z finančních transakcí vhodné, protože hrozí mimo jiné to, že tuto daň nakonec zaplatí klient. Senát měl také na jejich doporučení konstatovat, že není přesvědčen o nutnosti zavádět nové celoevropské daně jako další zdroje příjmů rozpočtu EU.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) však navrhl tyto body z usnesení celé horní komory vypustit. Sociální demokraté pak svojí většinou jeho návrh prosadili.

Ačkoli šlo o poslední bod dnešního jednání, vyvolalo téma unijního rozpočtu mezi senátory živou debatu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se přela se senátorem ODS Milošem Vystrčilem, který tvrdil, že velikost veřejného sektoru a přerozdělování je nepřímo úměrná konkurenceschopnosti země. Gajdůšková naopak prohlásila, že tento vztah je přímo úměrný.

Do debaty zasáhl i teplický senátor Jaroslav Kubera. Upozornil své kolegy, že „televize už to zabalila“. Unie podle jeho slov vytváří stále nějaké strategie, které dopadají stále stejně jako v minulosti; „doženeme Ameriku a dohnali jsme prd“.

EK navrhla limit výdajů ve výši 1,05 procenta hrubého domácího produktu EU, tedy 1,025 bilionu eur. To by byl prakticky stejný výdajový strop jako v dosavadní finanční perspektivě platné pro roky 2007-2013. Komise ovšem navíc navrhla vytvořit mimorozpočtovou obálku s částkou ve výši 58,3 miliardy eur, z níž by měly být financovány rozvojová pomoc, projekt navigačního systému Galileo a záchranné fondy pro řešení nepředvídaných událostí. Tím by ale celková výše výdajů vystoupala na 1,0833 bilionu eur, tedy na 1,11 procenta HDP.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg již dříve označil návrh za dobrý. Podle některých členských států unie je ale rozpočet v této podobě příliš štědrý.