Zpravodajství ČTK | 13:10 | Rubrika: Stavebnictví, nemovit. – Praha, Středoč. kraj, ČR | autor: nlm
Praha 30. ledna (ČTK) – Senát dnes vrátil Sněmovně návrh nového zákona, který upravuje podmínky poskytování služeb spojených s bydlením. Senátoři v něm chtějí především snížit navržené poplatky z prodlení při platbách u příjemců služeb i jejich poskytovatelů. Tvrdí, že poplatky jsou nepřiměřeně vysoké a hraničí s lichvou.
Zákon počítá s tím, že poskytovatel nebo příjemce služeb by musel za porušení povinností zaplatit pokutu ve výši 100 korun denně. Navíc stanovuje poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile dlužné částky denně. Podle senátorů to však představuje až 91,25 procenta ročně.
„Pokud stát nastavuje sazbu 91 procent, tak to rozhodně není křesťanský úrok,“ tvrdí senátor Miloš Vystrčil (ODS). „Myslím si, že bychom lichvářské úroky neměli do zákona dávat,“ připojil se Jiří Dienstbier (ČSSD).
Místo toho navrhli snížit poplatek na jedno promile denně. Ministr bez portfeje Petr Mlsna, který v Senátu zastoupil ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, s tímto návrhem souhlasil.
Nový zákon sjednocuje pravidla pro úhradu služeb spojených s bydlením a obsahuje i výčet služeb, jejichž poskytování je nezbytné pro řádné užívání bytu. Týká se nájemního, družstevního i vlastnického bydlení. V současné době zatím neexistuje právní úprava, která by zastřešovala služby spojené s bydlením. V účinnost má vstoupit od příštího roku současně s novým občanským zákoníkem.
Novela umožňuje například účtování takzvané paušální zálohy v případě krátkodobých pronájmů. Po vzájemné dohodě tak bude možné sloučit do jedné platby nájemné a úhradu za služby. Všechny smlouvy uzavřené podle tohoto zákona budou muset mít písemnou podobu.
Předloha také upravuje postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Základem má být dohoda mezi poskytovatelem a příjemcem služby, případně rozhodnutí bytového družstva či společenství vlastníků bytů. Pokud se strany nedohodnou, rozpočítají se ceny služeb jako měsíční podíl z ročních nákladů buď podle posledního ročního vyúčtování, nebo podle předpokládaných ročních nákladů.
Vyúčtování služeb bude muset jejich poskytovatel předkládat nejpozději do čtyř měsíců od konce zúčtovacího období. Pokud se obě strany nedohodnou na jiné lhůtě, bude nutné zaplatit nebo vrátit přeplatek do dalších čtyř měsíců.