Senát žádá jasné odpovědi k bezpečnosti Česka

Bezpečnost Ukrajiny, Evropy a obranyschopnost státu chtějí senátoři řešit v den výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Rozhodli se využít možnosti tzv. veřejného slyšení, na které přizvali premiéra Andreje Babiše (ANO), prezidenta Petra Pavla, několik ministrů a další odborníky.

„Slibujeme si, že se tady vyjasní další zahraničně-politická orientace i další bezpečnostní strategie České republiky,“ řekl Právu ke svolanému slyšení předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Vedle Babiše a Pavla jsou pozvaní první vicepremiér Karel Havlíček (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Babiš, Pavel a Macinka mají objasnit pozici Česka v tzv. koalici ochotných nebo postoj k posilování obranyschopnosti. „Česká republika potvrdila, že pokračuje v muniční iniciativě. Avšak odmítla poskytnout rozpočtové garance pro Ukrajinu nebo nabídnout k odkupu letouny L-159. Odpovídá to zájmům České republiky? “ ptají se senátoři v předem daných otázkách.

Zůna přijde, Macinka ne

V několika tematických blocích by měli mluvit i další experti – například náčelník generálního štábu Karel Řehka, šéf hasičů Vladimír Vlček, bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný či bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Podle Vystrčila zatím není jasné, jestli přizvaní hosté dorazí. „Určitě přijdu,“ řekl Právu Zůna. Metnar prý nejspíš přijde, pokud najde čas. Macinka účast neplánuje. „24. února budu mluvit v New Yorku v OSN,“ napsal Právu. Babiš s Havlíčkem na zaslané dotazy nereagovali.

Kancelář prezidenta hledá programové možnosti. „Pokud je najdeme, budeme včas avizovat,“ uvedla pro Právo mluvčí Hradu Karolína Blinková.

Slibujeme si, že se tady vyjasní další bezpečnostní strategie České republiky Miloš Vystrčil, předseda Senátu

„Třeba účast nebude taková, jak my si představujeme. Což by ale také byl signál o tom, jakou důležitost ti lidé přikládají tomu, aby se veřejnost dozvěděla, jaká je situace a jak transparentně jsme schopni komunikovat,“ komentoval Vystrčil. Předseda Senátu veřejné slyšení vnímá jako alternativu sněmovních interpelací, kde vláda odpovídá na otázky poslanců.

Institut veřejných slyšení Senát historicky využíval poskrovnu. To naplánované na 24. únor má pořadové číslo teprve 31. V poslední době ale senátoři frekvenci značně zvýšili – jen za loňský rok jich proběhlo pět.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity není s ohledem na nejednotné názory koaličních stran překvapivé, že Senát se na postoj vlády ptá. „Senátoři, kteří jsou většinou opoziční, využívají možnosti, kterou mají, a dělají ze Senátu platformu pro debatu, která pro vládu není příjemná,“ komentoval pro Právo.

Motivací podle něj může být i snaha senátorů „profilovat se“ na zahraničních tématech. Připomněl Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan, která byla v roce 2020 v rozporu s politikou Babišovy vlády i prezidenta Miloše Zemana.

Pro vládní politiky podle Kopečka představuje Senát méně významné bojiště než Sněmovna, což jim dává prostor se rozhodnout, jak na pozvání na slyšení reagovat.

Právo | Strana: 2 | Rubrika: Zpráva | Autor: Pavel Nádvorník