Senátoři odmítli zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2

Senát, v němž má většinu opozice, podpořil návrh vlády ANO, SPD a Motoristů postavit se proti zavedení ETS 2. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) jako pověřený ministr životního prostředí zákonodárcům řekl, že cena emisních povolenek by se z navrhovaných 45 eur (zhruba 1100 korun) mohla zvýšit podle kritických odhadů trojnásobně až pětinásobně.

Ani Evropskou komisí navrhovaná rezerva tržní stability toto riziko dle Macinky neeliminuje. Vláda proto hledá v rámci EU koalici pro další odložení systému ETS 2, případně zrušení nebo jeho modifikaci, nastínil. „Tábor členských států, které chtějí tu revizi klimatické a energetické politiky, roste,“ dodal. Senátoři hledání podobně smýšlejících partnerů podpořili.

Místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL) sdělila, že systém ETS 2 by podle odhadů mohl zvýšit náklady pro domácnosti o 200 až 400 korun měsíčně a přinést jednorázové navýšení inflace až o 0,6 procentního bodu. Pozitivní by ale podle ní měla být modernizace průmyslu a zemědělství.

Senátoři ocenili, že zamýšlené rezervy tržní stability pro systém ETS 2 vycházejí vstříc požadavkům aliance 19 členských zemí v čele s Českem, jak byly za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) formulovány loni v červenci ve stanovisku Komise. Evropský parlament v úterý schválil klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990 a i roční odklad zavedení ETS 2, tedy na rok 2028, o což Česko usilovalo.

Macinka se v úvodu svého vystoupení omluvil senátorům za komplikace, které vyvolal svou ohlášenou absencí na středečním jednání komory. Vše zdůvodnil souběžnou schůzí sněmovny k letošnímu státnímu rozpočtu a apelem ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), aby ministři byli sněmovnímu projednávání v maximální míře přítomni.

Změna platnosti jednodenní dálniční známky

Senát v úvodním kole podpořil změnu platnosti jednodenní dálniční známky, jak to navrhli senátoři hnutí ANO. Podle nich by měla platit 24 hodin od zakoupení, nejen do půlnoci příslušného dne.

Novela má dle zákonodárců v čele s Martinem Bednářem (ANO) pomoci řidičům, kteří dálnice běžně nevyužívají, ale nárazově potřebují projet přes některou z tuzemských dálnic v noci. Za současných podmínek by si museli v případě, že se jejich jízda protáhne přes půlnoc, koupit jednodenní známku za plnou cenu jak pro den, kdy cestu zahájí, tak pro den, kdy cestu dokončí, i kdyby se jednalo o pár minut, připomněli senátoři.

Předseda výboru pro dopravu Miroslav Plevný (za STAN) upozornil, že novela by si vyžádala změnu nastavení systému kontroly platnosti známek, kvůli čemuž ministerstvo dopravy dříve podobné snahy odmítalo. Podle resortu si řidiči mohou koupit desetidenní známku, která je jen o pár desítek korun dražší než ta jednodenní.

Ta letos pro osobní vozidla se standardním palivem stojí 230 korun, desetidenní pak 300 korun, třicetidenní 480 korun a roční 2570 korun. Platí to pro automobily bez nároku na ekologické slevy či osvobození od poplatku.

Diskuze o mezinárodních vztazích

„Musíme se víc držet pohromadě a být schopní se domluvit na opatřeních, která budou platit po celé Evropě,“ prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k setkání vedoucích představitelů EU. Dodal, že v pozicích české vlády mu mimo jiné chybí požadavek na vytvoření jednotného kapitálového trhu. Diskuse v Senátu se dotkla i vztahů se Spojenými státy americkými.

„Podporujeme silné transatlantické vztahy. Někteří nám je dokonce vyčítají, ale já jsem přesvědčen, že jak z pohledu bezpečnosti, tak z pohledu obchodu je to nezbytně nutné,“ prohlásil Havlíček. Dodal, že chce posilovat vztahy mezi Evropou a USA i mezi Českem a USA.

Havlíček připomněl, že Česko dostalo pozvánku do Rady pro mír, kterou založil americký prezident Donald Trump. Ministerstvo zahraničí podle šéfa resortu průmyslu a obchodu zpracovává analýzu dopadů případného členství.

V reakci na dotazy senátorů Havlíček slíbil, že vláda udělá všechno pro to, aby byly výdaje na obranu Česka v roce 2026 mezi 2,0 a 2,1 procenta HDP. Důraz však kladl na průběh soutěžení obranných zakázek. Strany vládní koalice opakovaně kritizovaly bývalou vládu za způsob zadávání tendrů v oblasti obrany.

Nový místopředseda Úřadu pro ochranu osobních údajů

Senátoři druhým místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zvolili Josefa Mičku, který dosud působil jako šéf sekce ÚOOÚ pro dozor nad kontrolami a správními řízeními. Nominoval ho předseda úřadu Jiří Kaucký. Ve středu v tajných volbách dalo Mičkovi hlas 56 ze 63 senátorů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS).

Nový místopředseda úřadu podle Kauckého pomohl při dozorové činnosti uvádět do praxe novelu o elektronických komunikacích o pravidlech pro práci s takzvanými soubory cookies, které mimo jiné slouží k rozlišování jednotlivých uživatelů konkrétních webů. „Prosadil důležitý koncept, podle kterého jsou soubory URL adres zaznamenávající historii prohlížení internetu osobním údajem,“ přiblížil předseda úřadu v nominačním dopisu.

Mička má dle Kauckého více než desetiletou praxi v oblasti lidských práv, základních svobod nebo ochrany osobních údajů. Nový místopředseda ve vedení úřadu doplnil Petra Jägera, kterého horní parlamentní komora jako místopředsedu instituce opětovně schválila koncem loňského roku.

Horní parlamentní komora v samém závěru středeční schůze probrala návrh skupiny sedmnácti senátorů ze čtyř frakcí k uzákonění možnosti, aby lékaři nemuseli udržovat nevyléčitelně nemocného pacienta při životě za každou cenu. Navrhli kvůli tomu upravit v zákoně o zdravotních službách pravidla paliativní péče a definici neadekvátní léčby. Senát přes výhrady uzákonění této možnosti připustil.