Izrael čelí silám, které ho programově chtějí zničit, říká bývalý premiér Fischer
13. 10. 2023
Dva dny na Slovensku
16. 10. 2023
Zastánci ratifikace Istanbulské úmluvy uspořádali v Senátu kulatý stůl, který měl za cíl vyvrátit dezinformace a mýty, jež o úmluvě proti násilí kolují. Obě parlamentní komory budou už brzy projednávat její ratifikaci; a jak Právo dříve informovalo, zdá se, že odpůrci úmluvy mají mezi zákonodárci navrch, a to především právě v Senátu.
Během tříhodinové debaty zaznívaly argumenty na podporu ratifikace, odpůrci se kulatého stolu nezúčastnili.
Senátoři i odborníci poukazovali na to, že přijetí úmluvy bude signálem, že Česko myslí boj proti násilí páchanému na ženách, dětech či seniorech vážně, a upozorňovali na to, že dokument nemůže zasahovat do českého právního řádu. „Když budeme mít schválenou Istanbulskou úmluvu, nepostavíme víc dálnic, dokonce ani nezlevní pivo. Ale vyšleme signál obětem násilí v době, kdy násilníci u nás chodí od soudů s podmínkami a naprosto směšnými finančními tresty,“ uvedla senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL), předsedkyně senátního sociálního výboru, který diskuzi pořádal.
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (nezávislý v klubu STAN) označil dokument za standardní lidskoprávní úmluvu, jakých ČR podepsala už více a jejíž obsah nijak nevybočuje. „Je na pováženou, že sociální sítě a některá tištěná média jsou zavaleny články, které úmluvu démonizují. Dezinformace jsou i v seriózně tvářících se zdrojích,“ uvedl Drahoš.
„Opakovaně čtu, že úmluva by zaváděla genderovou ideologii do škol a snaží se definovat třetí pohlaví. Jsem chemik, a ne sociolog, ale gender je zavedený pojem,“ řekl Drahoš, který střílel i do vlastních řad. „Zaráží mě spekulace typu, že by po ratifikaci úmluvy soud prohlásil velikonoční pomlázku za protiprávní. Pokud vím, u nás nemáme zvykové právo,“ vysmál se spekulaci, kterou šířil senátor Zdeněk Hraba (dříve STAN, dnes nestraník v klubu ODS). „V žádné zemi není tato úmluva problém, jen Erdoganovo Turecko její ratifikaci zrušilo. S tímhle režimem se snad nemusíme srovnávat,“ řekl Drahoš. Vyloučil také, že by Istanbulská úmluva vedla k prolomení advokátní mlčenlivosti, jak se obávala nezávislá senátorka Daniela Kovářová.
Zastánci chtějí kolegy přesvědčit
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) problém násilí na slabších v české společnosti reálně existuje. „Zavírat před tím oči je zbabělost, politici by se tak chovat neměli,“ uvedl předseda. Právě mezi ODS a lidovci převažují spíše odpůrci úmluvy. „Tyto nesmyslné debaty mě popuzují,“ řekl senátor za ODS Ondřej Šimetka, který slíbil, že své kolegy přesvědčí, aby pro dokument hlasovali.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková v diskuzi řekla, že by Česko nemělo s ratifikací váhat, úmluva podle ní pomůže především prevenci. „Téma pomoci obětem násilí a prevence mělo v minulých letech velmi malou politickou podporu. Ratifikací dáme závazek, že budeme systematicky pracovat na zlepšování pomoci obětem,“ řekla.
Od pracovníků v terénu zazněla i konkrétní čísla. „V českých rodinách je vysoká tolerance k násilí. 22 procent dětí, tedy každé čtvrté, jsou svědky násilí v rodinách – a pomoc není dobře dostupná. Většině dětí se pomoc vůbec nedostane,“ uvedla Petra Wünschová z centra Locika, které pomáhá týraným dětem. Jaroslava Chaloupková, ředitelka společnosti ACORUS, která se zaměřuje na oběti domácího násilí, citovala loňský průzkum společnosti IKEA o toleranci násilí ve společnosti. „Podle něj 54 procent mužů a 41 procent žen uvádí nenaplňování sexuálních potřeb jako legitimní důvod k násilí, téměř 30 procent respondentů uvádí nedostatečnou péči o domácnost. Nemluvíme o 18. století, toto jsou údaje z průzkumu z loňského roku,“ řekla Chaloupková. „Pokud je normální znásilnit manželku za to, že se nedostatečně starala o domácnost, v takové společnosti žít nechci,“ dodala.
Miss World Taťána Kuchařová, která je ambasadorkou OSN a zakladatelka organizace Krása pomoci, uvedla, že častým násilím ze strany rodiny trpí i ti nejstarší. „Senioři často trpí v tichosti, jejich hlas není slyšet. Ročně jsou oběťmi násilí 29–41 procent lidí starších 65 let žijící mimo instituce. Řada z nich pravidelně, většina o tom nemluví,“ poukázala Kuchařová.
Za oběti sexuálního násilí mluvil na semináři Tomáš Paprštein, kterého na základní škole sexuálně zneužíval třídní učitel. „Dostal podmínku a dnes znovu učí děti. Ačkoliv dostal zákaz činnosti a ambulantní léčbu, všechna nařízení obešel. Dnes vede turistický oddíl a mně se vysmívá. Je to obrovské selhání systému,“ řekl Paprštein, dnes otec dvou dětí, který o svém případu napsal knihu a natočil podcast.
Česko podepsalo Istanbulskou úmluvu jako jedna z posledních zemí v roce 2016, v červnu její ratifikaci schválila vláda. Konečné slovo má ale parlament.
Istanbulská úmluva
Přesným názvem Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v roce 2011. V platnost vstoupila v roce 2014 poté, co ji ratifikovalo 10 zemí.
Členské státy EU již přistoupení ke smlouvě v červnu 2023 schválily, a smlouva se tak stane závaznou i pro Česko ve věcech spadajících do pravomoci EU bez ohledu na to, zda ji země ratifikuje, či nikoliv.
ČR smlouvu podepsala v roce 2016. Vláda ratifikaci projednala až v roce 2023 s kladným stanoviskem. Pokud Sněmovna i Senát vysloví s ratifikací souhlas, prezident ji ratifikuje. V případě, že ratifikace nebude schválena, bude smlouva pro ČR závazná jen částečně.
Proti úmluvě se vymezují konzervativní a katolické kruhy, které smlouvu, řešící domácí násilí a násilí na ženách, považují za nadbytečnou. Nezamlouvá se jim mimo jiné to, že materiál pracuje vedle pohlaví i s genderem, který chápe jako společensky ustavenou roli, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže.
novinky.cz | 9:57 | Rubrika: Domácí | Autor: Jan Martinek
