Školský zákon

čas 12:37:02 – 12:48:54:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, ta debata, byť ten zákon obsahuje spoustu věcí prospěšných pro české školství, tak se zabývá zejména financováním nepedagogických pracovníků a jeho převodem na obce a kraje. S tím, že se zdá, že spousta z nás přemýšlí o tom, jestli to nemá být důvod pro to, abychom ten zákon nepodpořili. Tady se pokusím říci pár věcí, které mě vedou k tomu, byť není vše jasné a dávám třeba za pravdu i tomu, co říkal například můj kolega Petr Vícha, že ten převod financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje je správný krok a že to je důvod pro to, abychom ten zákon podpořili.

A teď ty důvody. Podle ministerstva financí je to tak, že ze státního rozpočtu krajům, které potom následně ty peníze posílají obcím ze státního rozpočtu, v letošním roce, v roce 2025, přijde na nepedagogické pracovníky a ONIV 31,6 miliardy. To znamená, to, co pošle stát krajům, aby to rozdělil obcím, a něco si nechal pro sebe, pro nepedagogické pracovníky škol, které zřizují kraje, je 31,6 miliardy. S tím, že podle odhadů bude vyplaceno v letošním roce nepedagogickým pracovníkům a ONIV zhruba 35 miliard.

První otázka je, kde se teda vezme těch 3,4 miliardy? Já vám řeknu, kde se vezmou. To nejsou peníze, které dnes posílá stát, obcím a krajům proto, aby to dávaly nepedagogickým pracovníkům. To jsou peníze buď, které, a to jsou ty menší, dávají ze svého, z jiných příjmů sdílených, obce a kraje, aby dofinancovaly nepedagogické pracovníky. Druhá, větší část jsou peníze, které měly být dány učitelům, protože ten ředitel v rámci fungování té školy část prostředků pro učitele vezme a dá je nepedagogům.

A celkem je to 3,4 miliardy. Větší část, to, co mělo být vyplaceno učitelům, čili pedagogům, a menší část, co to ty obce daly ze svého, z nějakých jiných daňových příjmů a tak dál. Tak to dneska je. Jinými slovy. Pokud přijmeme ten zákon, tak už nebude moci ředitel krátit platy učitelům. Nebude moci. Je to potřeba říci. Do této doby se to někde děje a někde neděje. Někteří to tady přímo přiznali, že se to v jejich školách, které zřizují, děje. Je to možné. Ale takhle to je a je to na úkor toho, že se krátí platy učitelů. To je první věc. To znamená, 31,6 v roce 2025 posílá stát z příjmů státu.

V roce 2026, pokud přijmeme ten zákon, to bude 32,4. Čili zhruba o 0,8 milionu více, o necelý 1 milion více. To pošle. To budeme mít v příjmech obcí a krajů v RUD. To znamená, 32,4 v roce 2026, je navýšení, odhadované navýšení daňových příjmů obcí a krajů, a je to o 0,8 miliardy více, než dneska posílá stát obcím, nepedagogům z obcí a krajů. O 0,8 miliardy více tam přijde. Není to moc. Není to žádná hitparáda. Ale je to tak, že v okamžiku, kdy se to financování změní a ty peníze už nebude na nepedagogy posílat stát, ale budou v příjmech obcí a krajů, tak v roce 2026, podle odhadu, budou mít obce a kraje na nepedagogy o 0,8 milionu více. Miliardy, pardon, děkuji. Omlouvám se, děkuji. O 0,8 miliardy více, čili 800 milionů. To je první věc. To znamená, vzniká tady jakási jistota, která je dána RUD – rozpočtovým určením daní, příjmy obcí a krajů, pro nepedagogy. Je o 800 milionů v tuto chvíli větší oproti roku 2025. Omlouvám se, že to opakuji, ale je to důležité říci. Když někdo bude argumentovat, a opakuji to znovu, argumentovat 35 miliardami v roce 2025, pak 3,6 miliardy není z toho, co posílá stát. Je to buď z platů učitelů, nebo je to z příjmů obcí a krajů. Tak to zkrátka je. První důležitá věc. Jistota pro nepedagogy, že to nebude stát, kdo případně bude posílat méně nebo více. Pokud stát se rozhodne nevalorizovat, potom všichni budou mít méně. Naopak všichni víme, co se děje s daňovými příjmy obcí a krajů. Podívejte se, jak rostou. Je to různé číslo, někdy to bylo 8 %, někdy 11 %, teď se počítalo s 3 %. Ano, je pravda, pokud přestane fungovat ekonomika, pokud se sníží daňové příjmy, samozřejmě potom se sníží i ty příjmy, které budou mít obce a kraje pro nepedagogy, ale to by se také snížily daňové příjmy státu. On nemá jiné než ty stejné sdílené daně. Jinými slovy, pokud tady vycházíme z premisy, že kdyby nefungovala ekonomika, že by se to nepedagogů nedotklo, pokud by byli financováni státem, dotklo, protože ten stát by měl stejně nedostatek peněz, jako budou mít i obce, když se sníží daňové příjmy. To není jinak, to nejsou jiné daně. To jsou stejné daně. Ten problém vznikne na obcích, stejně jako na státu, pokud nebude prosperovat stát a pokud nebudou prosperovat podnikatelé. Takže tolik první důvod. Narovnání toho, že učitelé dostanou to, co mají dostávat, nikdo nebude brát část jejich peněz na to, aby financoval něco jiného. Dlouhodobá jistota, že ty příjmy teď jsou u těch zřizovatelů.

Druhá věc, zase výhoda. Všichni tady víme, že dětí bude ubývat. Když dětí bude ubývat, nebude se nic dít s koeficientem příjmů krajů a obcí. Jinými slovy, ty budou růst. Pokud vezmu dneska těch 32,4 miliardy korun a představím si, že za pět nebo za osm let, teď nebudu počítat nějakou valorizaci atd., bude o 10 % žáků méně, možná tím pádem bude potřeba o 10 % nepedagogických pracovníků méně, pak 10 % z 32,4 jsou 3 miliardy. Ty tři miliardy budou mít pořád obce a kraje. Můžou je dát těm zbylým nepedagogickým pracovníkům, kterých je potřeba méně, protože je méně žáků. To znamená, nám ty peníze zůstávají. Kdyby to byly peníze státu, co bych jako první já jako ministr financí udělal? Ubylo žáků, ubylo tím pádem nepedagogických pracovníků. Já vám snižuji dotaci, kterou posílám jako stát na nepedagogy. Je méně žáků, méně nepedagogických pracovníků, méně peněz. Zatímco ta obec si to rozhodne sama, jestli v tom součtu ty 3 miliardy, které najednou jakoby má navíc, protože je o 10 % žáků méně, dá ještě těm nepedagogům, nebo to dá na něco jiného. To znamená, demografický vývoj jednoznačně říká, že my, pokud chceme podpořit obce a kraje a podpořit nepedagogy, měli bychom hlasovat pro ten převod těch finančních prostředků. V tom okamžiku jim dáváme jistotu, a ten stát si je nebude moci vzít, když bude ubývat žáků, tím pádem učitelů, tím pádem nepedagogických pracovníků. To je důvod číslo 2, demografická křivka.

Třetí důvod jsem tady už říkal v rámci toho prvního, a to je, kdyby začala kolísat ekonomika. Když začne kolísat ekonomika, je jasné, že bude hledat ten ministr financí místa, kde může ušetřit. Na učitele si netroufne. To znamená, půjde po jiných oborech. Najednou bude chtít hledat někde nějaké prostředky a ti nepedagogové jsou riziková skupina. Jsem přesvědčen, že daleko více si jich budou vážit a daleko více budou dbát na to, aby nebyly postiženy obce a kraje než stát. Nemohu si pomoci. V případě nepedagogů to tak je. Nakonec ten stávající stav, že mají velmi nízké mzdy, že mají nízké platové tarify, to jasně dokazuje. Narovnáme to tím, že to prostě dáme na starost obcím.

Ten poslední důvod, který jsem si tady napsal… Přece není správné, pokud financuji provoz a neplatím provozní pracovníky. Přece není správné, pokud financuji provoz divadla a neplatím ty, co se starají o to, aby to divadlo fungovalo. Přece není správné, abych financoval provoz zimního stadionu a neplatil toho rolbaře. To je přece naprostý nesmysl. Tak to nemá být. Pokud financuji provoz něčeho, dokonce investice do něčeho, tím zlepšuji to prostředí, přece ty provozní pracovníky bych měl financovat a platit. A to ten stát říká: Vážení starostové, úspěšní, někteří jste dokonce senátory, tak se toho proboha nebojte. Ty peníze budete mít jisté a můžete teď tu školu pěkně vyšperkovat, jak potřebujete. A těm lidem, co se o to starají, říci, co mají a co nemají dělat, skrz ty ředitele, které jako zřizovatel jmenujete. Je to rada kraje, kde je zřizovatel, nebo rada města, a ta jmenuje nebo odvolává ředitele školy. To znamená, je tam jasná provazba. Není to tak, že by to tak nebylo. To znamená, jasné čtyři důvody, proč přes všechny ty problémy a tady opravdu jsem kritický k tomu, jak to bylo komunikováno, a k tomu, jak to bylo na poslední chvíli zařazeno. Je jednoznačné, že to je správná cesta. Nevěřím tomu, že to starostové a starostky, případně hejtmani a hejtmanky, nezvládnou. Zvládnou to. Jasně, že to zvládnou, a bude to lepší, protože to bude fungovat tak, že bude uplatněn, všichni tady pro to horujeme, princip subsidiarity. To znamená ten, kdo je blíže té instituci, kterou řídí, bude ten, kdo ji bude více ovládat. Ty výhody jsou jasné a prosím, abychom ten zákon podpořili. Děkuji.

čas 13:00:53 – 13:00:56:

Spíš jako pro ten kontext, protože kdybych teď neodpověděl, tak by…

čas 13:00:57 – 13:05:18:

Teda mám dvě věci. Chci opravdu velmi poprosit, abychom se vyvarovali různých nepřímých invektiv vůči kolegyním a kolegům, které nemají žádnou logiku. Nehledě na to, že prostě ti lidé, protože nemají přednostní právo, tak nemůžou reagovat. To je přesně neuvěřitelný. To jsem tady jako nikdy nezaznamenal. A teď pořád prostě jsou zmiňováni různí lidé, kteří tady nejsou, nemůžou reagovat. Někdo říká, co si myslí, jak já je znám, co by asi mohli. Něco jiného je, když citujeme jejich výroky nebo říkáme, co napsali, nebo je to jejich gesce. Ale tohle, proboha, přestaňme s tím. Furt jako někoho jmenovat a já se na vás dívám a teď něco udělám a myslím si, že si myslíte. Už toho, proboha, nechme.

A teď tedy k tomu, co tady zaznělo. První věc, přemýšleli jste někdo, co se stane, když schválíme ten pozměňovací návrh a ty nepedagogy tedy vyřadíme? Zůstane to, jak to je. A když to zůstane, jak to je, tak stát bude posílat stejný peníze, vlastně ještě o trochu míň, než teď nabízí, že pošle těm krajům a obcím. A bude to tak, jak to je. Neznamená to řešení. To znamená, schválení pozměňovacího návrhu znamená zafixování současného nespravedlivého stavu, kde stát posílá málo peněz na nepedagogy. A děje se to, že se bere část peněz učitelům, část peněz se dosypává z obcí. A to se potom nějak celý řeší. To znamená, to schválení pozměňovacího návrhu vůbec neřeší tu situaci. To si prosím uvědomme všichni, co pro něj chcete hlasovat. Vy tu situaci neřešíte. Vy jenom říkáte, že takhle to nechcete. To je celý.

A druhá věc je, co se děje, když k tomu dojde? Ano, změní se rozpočtové určení daní obcí z 24,16 % na 25,93 %. Odhad – a dělají se odhady příjmů a dělají se rozpočtové výhledy – je plus 22,3 miliardy pro obce. Změní se rozpočtové určení daní krajům z 9,45 % na 10,23 %. Odhad 10,1 miliardy pro kraje. Je to dohromady těch 32,4 miliardy, což je o 800 milionů více, než půjde letos. Než půjde letos ze státu. Není to žádná hitparáda. Není to žádná hitparáda, je to jistota. A má to ty výhody, o kterých jsem mluvil. Už do toho nikdo nebude sahat a nebude si myslet, že teď by to mělo být ještě jinak. A neznám prostě lepší zřizovatele, než jsou prostě obce a kraje z hlediska toho, jak se starají o své školy. A mluvím jako ten bývalý i současný tedy, i současný krajský a komunální politik. A jtvrdím, že jakýkoliv jiný řešení je horší. Neříkám, že tohle je hitparáda. Tvrdím, že jakékoliv – já se skoro divím, já se skoro divím, že to prostě ten ministr financí s tím souhlasil. Protože on jako už nikdy nazpátek, protože nepamatuji za svoji historii, že by někdo snižoval rozpočtové určení daní krajům, pokud nedošlo ke konsolidaci a všem se snižovaly daně třeba atd., že by někdo snižoval. To znamená, ty peníze definitivně zůstávají těm krajům a těm obcím. A oni s nimi budou hospodařit. Prostě to je jednoznačně win. A není to prostě, protože to je výborový řešení. Protože ten problém si neseme dál s sebou. Ale už bude řešený na jiné úrovni. A vzhledem k té demografii, vzhledem k možnosti tý optimalizace a vzhledem k tomu, že to bude blíž těm, co to zřizují, to prostě, ta šance na to řešení je daleko větší než v okamžiku, když přijmeme pozměňovací návrh a necháme to, jak to je. A to není dobře. Takhle to celý je. To není jinak.

Takže my máme jenom dvě v uvozovkách, omlouvám se, pane ministře, špatný možnosti. Jedna je, že přijmeme pozměňovací návrh a necháme to úplně, jak to je. Což je úplně špatně, protože bude těch peněz míň. A ještě se bude brát učitelům a dávat někam jinam, což není spravedlivý. To není spravedlivý, protože prostě dochází to. Anebo prostě s tím začneme něco dělat na té úrovni s tím, že ty příjmy budou jistý. A jsou vyšší, než by byly, kdybychom s tím nic neudělali.

čas 13:05:43 – 13:05:50:

Jsou dvě možnosti. Buď necháte paní předsedkyni promluvit, nebo dávám námitku. A budeme muset hlasovat o tom, jestli může mluvit.