Speciál ČRo Plus – Senát schválil právo bránit sebe i jiné se zbraní

ČRo Plus | 12:10 | Pořad: Speciál

Jan BURDA, moderátor
——————–
Začnu citací senátora:,, Návrh má nejenom symbolický charakter, ale může sloužit i jako pojistka do budoucna.“ Uvedl za předkladatele senátor Martin Červíček z ODS. Poukázal na tendence některých zemí Evropské unie zakazovat nošení jakýchkoliv předmětů, které by mohly být použity jako zbraň. Odzbrojování obyvatelstva větší bezpečnost, podle senátora Červíčka, nepřinese. Neboť zločinci se zbraně opatří nelegálně. Pro doplnění listiny hlasovalo 54 ze 74 senátorů v jednacím sále. Normu prosadili zejména zástupci ODS, TOP 09, ANO a ČSSD s pomocí 10 členů klubu Starostů, pěti lidovců a dvou členů klubu Senátor 21 a klubu Pirátů. Změna Listiny základních práv a svobod zní, cituji:,, Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“ Co tato přidaná věta v praxi znamená? Odpoví předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Dobrý den.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Hezké ráno, děkuju za pozvání.

Jan BURDA, moderátor
——————–
A senátorka Adéla Šípová z Pirátské strany. I vám hezký den.

Adéla ŠÍPOVÁ, senátorka /Piráti/
——————–
Dobrý den také děkuji za pozvání.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Pane Vystrčile, k čemu je dobré měnit stávající znění Listiny základních práv svobod vložením té jedné věty, kterou jsem citoval? Proč byla ta změna potřeba?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Tak vy jste již citoval pana senátora Martina Červíčka, že ty základní role jsou 2. Ta první je to symbolické povýšení toho práva na ústavní úroveň. A ta druhá je, že to je jakési zabezpečení do budoucnosti, pokud by vznikla evropská legislativa, která by třeba chtěla, abychom naši legislativu měnili tak, aby třeba to právo nebylo zcela zaručeno, bránit se zbraní, tak pokud budeme toto mít jasně dáno v ústavním zákoně, tak bude mnohem obtížnější z té evropské úrovně toto právo omezit na úrovni České republiky.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Paní senátorko Šípová, podle vás je novela zbytečná. Vycházím z vašich předchozích vyjádření k tomuto tématu, proč zbytečná podle vás?

Adéla ŠÍPOVÁ, senátorka /Piráti/
——————–
No já jsem přesvědčena o tom, že nadbytečná je a v praxi při výkladu obsahu listiny může působit problémy. Protože je nesystémová. Já bych chtěla jenom zdůraznit, že existuje již dlouhodobý ustálený soudní výklad obsahu práva na život a jeho obsahem je i rovněž to, že každý má právo se bránit. A to právo bránit se se zbraní je v něm vlastně obsaženo, byť není explicitně uvedeno v listině. A já jako advokátka s trestně právní praxí, která se profesně obhajobou zabývá, naprosto nemám pochyb o tom, že v případě ohrožení se každý může bránit se zbraní. A tou zbraní může být střelná zbraň, židle, pes, cokoliv vám padne pod ruku. A bohužel mě ta změna v listině velice zklamala a domnívám se, že zde ten Senát poněkud selhal z hlediska ústavnosti a dopustil tento nekoncepční zásah do listiny. Doufám, že se to nebude už opakovat, protože právo bránit se už chráněno je a není zde důvod k tomu ho povyšovat toto právo na ústavní úroveň.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Pane předsedo Vystrčile. V reakci na to, co říkala paní senátorka Šípová. Máte pocit, že teď je v Česku problém s tím, že se lidé nemohou účinně bránit násilníkům, útočníkům?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Já odpovím, ale ještě se vrátím k tomu, co říkala paní senátorka Šípová, protože to její vyjádření je rozporné, protože jednak říkala, že je už v listině v čl. 6 tou větou každý má právo na život, obsaženo to, že si můžete bránit svůj život i zbraní, případně život někoho jiného, a zároveň říkala, že není potřeba, aby se toto právo dávalo na ústavní úroveň, ale v té první větě, že tam teda už je, když je tam dáno právo na život. A druhá věc, kterou k tomu musím říct, že 1 z věcí, kterou si myslím, že je potřeba držet, je, aby pokud možno ty zákony byly srozumitelné a každému jasné. A já si nejsem jistý, že když si někdo v listině přečte: každý má právo na život, že je mu z toho jasné, že když je někdo jiný ohrožen, že ho může bránit ještě i zbraní. Teď k té vaší otázce. Já si nemyslím, že dneska je naším problémem to, že by někdo byl ohrožen na zdraví a že by bylo potřeba zesilovat třeba tu možnost se bránit i tím, že přímo explicitně napíšeme do listiny, že může se bránit i se zbraní, ale jak jsem říkal, ty důvody jsou 2. Jeden je ten symbolický, že to máme jasně a srozumitelně dáno a druhý je ten, že pokud by, na úrovni evropské legislativy a evropské směrnice jsou nadřazeny našim standardním obyčejným zákonům, chtěl někdo měnit naší zbraňovou legislativu a u nás platné zákony, tak pokud nebudeme mít explicitně právo bránit život svůj či život jiného člověka se zbraní v ruce v ústavě a listina je součástí ústavy, tak potom bude mnohem obtížnější to v České republice prosadit a obecně při té argumentaci o té směrnici je daleko lepší pro českého zástupce, pokud může říkat: ale my tu věc, kterou vy chcete měnit, kterou chcete omezit, máme v ústavě. U nás není úplně možné, abychom přijímali vaši směrnici nebo ji transponovali. To je ten důvod, proč já jsem třeba ten zákon a tu změnu listiny podpořil.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Paní senátorko Šípová, novela má podle těch předkladatelů i, reaguji na to, co teď řekl pan předseda Miloš Vystrčil, tak má pomoci čelit určitým odzbrojovací tendencím, možným takovým tendencím na úrovni Evropské unie. Je to systémové? Souhlasíte s tím nebo vidíte nějaká rizika?

Adéla ŠÍPOVÁ, senátorka /Piráti/
——————–
Jenom bych chtěla ještě krátce odpovědět na ten rozpor, který pan Vystrčil údajně viděl v tom, co já říkám. Tam žádný rozpor není. Já jenom říkám, že je nutná obrana nebo chci poukázat, že nutná obrana je zakotvena v zákoně a právo bránit se se zbraní je skutečně obsaženo v právu na život. Není písemně uvedeno v listině, ale je to obsaženo v judikatuře, takže to tam skutečně je a není rozpor v tom, co říkám. Nicméně já se domnívám, že ani případná změna listiny, která respektive není případná, už k ní došlo, tak neposílí nějak vyjednávací pozice směrem k unii a já považuji to za skutečně argumentační faul v té diskusi o této problematice.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Argumentační faul, v jakém smyslu?

Adéla ŠÍPOVÁ, senátorka /Piráti/
——————–
No, protože skutečně pozice při vyjednávání to neposílí. Nijakým způsobem to tomu nezamezí.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Rozumím. Necháme reagovat pana předsedu Vystrčila z ODS. Slyšeli jsme, že podle paní senátorky Šípové to zkrátka nepomůže v případě nějaké další diskuze. Vaše reakce, prosím?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Podívejte se, ať si to každý posluchač vyhodnotí sám. Představte si, že máte právo bránit život svůj či život jiného člověka se zbraní zakotveno v ústavě. A dochází k debatě na úrovni Evropské unie o tom, že nějaká směrnice má omezit možnost používání zbraně při vaší ochraně. A teď ať si každý sám řekne, jestli ta argumentace toho českého zástupce bude silnější, pokud bude říkat, že to má v ústavě, anebo když bude říkat, že to je v nějakých judikátech nebo nějakém výkladu, který není explicitně v ústavě uveden. A můj názor je, že ta pozice při tom druhém případě bude slabší. Ještě jenom velmi stručně jedna věc je, abych to zestručnil. Já si myslím, že je lepší být připraven a potom třeba to, že jsem se připravil nepotřebovat než nebýt připraven, a poté, co bude potřeba argumentovat, tak vlastně nebudu mít čím, protože nebudu připraven.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Pane předsedo Vystrčile, ale Česko se proti té, pro některé lidi kontroverzní, unijní směrnici bránilo žalobou soudního dvora Evropské unie. Neuspěla a vláda proto musela předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma prošla parlamentem a zavedla 2 nové kategorie zbraní. To nestačí v rámci, řekněme, té určité autonomie pro držení a používání zbraní?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Je to tak, jak to říkáte. Já to vidím jako ústupek. My jsme s těmi zástupci našimi českými z Evropské unie o tom mluvili. Byl to jediný, dle mého názoru, možný postup, který jsme mohli zaujmout a jestli je to v tuto chvíli je dostatečné nevím. Já si myslím, že v rámci těch možností, které jsme měli ano, ale to, o čem se bavíme je to, co budeme dělat, až přijde nějaký další impuls z Evropské unie v tomto směru. Nakonec o tom i paní kolegyně senátorka Šípová mluvila, že by to teoreticky třeba i přijít mohlo, no a tady já si myslím, jak jsem říkal, že je dobře připravená, to jsme třeba udělali i tím doplněním toho článku 6 listiny o tu jednu větu.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Obracím se na senátorku Adélu Šípovou z Pirátské strany. Neobáváte se, že tato symbolická legislativní změna, ta 1 věta, může být, řekněme desinterpretována různými organizacemi třeba i hodně radikálními. Teď myslím na různé samozvané domobrany něco podobného. Nemůže to být zneužito? V rámci ozbrojování lidí?

Adéla ŠÍPOVÁ, senátorka /Piráti/
——————–
Já tedy doufám, že k tomu nedojde. Ještě znovu bych chtěla zdůraznit, že ta změna v listině práva nijak nemění a neposiluje žádnou pozici. České země vůči Evropské unii neposílí a nepomůže to ničemu. A myslím si, že Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí. Pokud ale dojde k nějakému zhoršení situace, tak si nemyslím, že by to bylo nějaký tento důvod, že by nás ohrožovalo něco zvenčí, spíše nás bude ohrožovat to rozpolcení uvnitř společnosti. A tady se domnívám, že tohle to je přesně to, co se konkrétně děje, že zejména tato nátlaková záležitost, která mě velice znepokojuje, způsobí rozdělení ve společnosti. A ta naše společnost je rozdělená čím dál tím víc. A podíl na tom mají i dezinformace a já si myslím, že zrovna ohledně zbraní a legislativy Evropské unie panuje v našem prostoru mnoho dezinformací a způsobuje to to, že lidi jsou rozeštvaní. Já jsem to sama poznala i před projednáváním této novely. Můžeme si vzpomenou na prvního českého teroristu, ten samozřejmě neměl žádné zbraně, je to pomatený starý muž, který prostě se dopustil závažného trestného činu. A toto je reálné nebezpečí, nikoliv odzbrojovací tendence.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Domnívá se senátorka Adéla Šípová z Pirátské strany a k tématu se vyjádřil také předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Oběma děkuji mnohokrát. Hezký den.

Adéla ŠÍPOVÁ, senátorka /Piráti/
——————–
Děkuji vám, na shledanou.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Novela, kterou schválil Senát vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí, včetně řady ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Podle zastánců novely přehnaná regulace legálně držených zbraní nemá žádný smysl a povede k nárůstu počtu nelegálně držených zbraní. My se teď dotkneme detailněji právního kontextu. Ve spojení jsme s děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martin Škopem. Dobrý den.

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Jak zásadní význam má z vašeho pohledu ta nová úprava pro celý český právní systém?

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Já se domnívám, že významná nějak není. Respektive, když to vezmeme čistě z právního hlediska tak žádný zvláštní význam bych té novele nepřikládal. Pokud bychom se ale podívali na to jiné strany, a to ze strany ochoty parlamentu dávat do listiny nová práva, například menšin nebo taková ta nová populární práva, tak je to významné, protože vidíme, že Senát a Poslanecká sněmovna jsou tomu nakloněni a jsou ochotny přiznat práva i skupinám, které třeba zatím jsou marginalizovány.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Patří právo na použití zbraně do české právní tradice?

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Patří tak jako v kterékoliv evropské zemi, když to srovnáme v kontextu Evropy, tak určitě tam je. Proto vlastně i listina na tohle pamatuje, byť ne výslovně, ale celý právní řád a celý právní systém s tím pracuje tzn. patří sem, ale ne v nějaké přepjaté pozici v tom smyslu, že by bylo potřeba to explicitně zmiňovat. Po úplně tradičním v tom českém právním kontextu není.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS a senátorka Adéla Šípová z Pirátské strany se v předchozích okamžicích neshodli na tom, jestli může to zařazení této úpravy do listiny posílit pozici České republiky při projednávání budoucích unijních regulací, jak se na to díváte vy jako právník?

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
No tady na tom zvláštní je, že opravdu to žádnou pozici v Evropské unii neposiluje. Když se podíváme na tu novelu nebo na to znění příslušného článku, tak je ukončeno tím za podmínek, které stanoví zákon. Tzn. vždycky pro realizaci tohoto práva budou potřeba podmínky stanovené zákonem, a když uvažujeme o zákonu, pak už v kontextu práva Evropské unie tzn. i příslušné směrnice, která dopadá i na tento zákon. Tím pádem veškeré podmínky a jakákoliv obrana, tak jak o tom mluvil senátor Vystrčil, tak vlastně selhává. Takže je to možná vyslyšení petice, ale způsobem, který je neefektivní.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
A jak tedy hodnotíte tu snahu předkladatelů bránit se směrnicím Evropské unie, které regulují právo užívat zbraň?

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Jistě tohle to právo mají, klidně, ať se brání, ale myslím, že existuje spousta jiných cest, kterými by to šlo dosáhnout. Tzn. vyjednávání na úrovni Evropské unie, příslušné zapracování směrnice způsobem, který odpovídá našemu vnitrostátním právním řádu, a ne touhle tou jednostrannou akcí. Navíc nesprávně právně provedenou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Jestli vám dobře rozumím, tak ta nadřazenost evropského práva, to, že směrnice budou platit, tak prostě to je dáno. A jak, tedy v tomto kontextu hodnotíte ty iniciativy zákonodárců ve vztahu k evropskému právu? Neměli by zákonodárci ctít to, k čemu jsme se vstupem do Evropské unie zavázali?

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Měli. Na to už je dokonce upozornil Ústavní soud, a to, pokud se nepletu, minimálně v roce 2003 nebo možná dřív a on dokonce Ústavní soud výslovně deklaroval, že i základní práva, to znamená ta ústavní rovina, by se měly interpretovat v rámcích evropského práva. Tzn. jak pro Ústavní soud, tak samozřejmě soudní dvůr Evropské unie, tak všechny tyto instituce prosazují ten primát evropského práva.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Jak hodnotíte to, o čem mluvil můj kolega před chvílí se senátorkou Adélou Šípovou z Pirátské strany? Ona říkala, že ustálený soudní výklad toho práva na život je, že každý má právo bránit se se zbraní. Váš právní pohled?

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Ano, ano, tak to skutečně je. Dokonce, když se podíváme do listiny a opět ten čl. 6 odst. 4, tak porušení práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Teď bychom se měli podívat do tr. zákoníku, který upravuje nutnou obranu. Máme konkrétně § 29, případně oprávněné použití zbraně, což je § 32, a tohle vytváří ten systém a můžeme i kontext, ve kterém se bude vykládat jakékoliv použití zbraně, a to prosím, i v kontextu toho nově přijatého odstavce listiny. Takže tahle ta možnost existuje a vůbec nic na tom není, že to není výslovně řečeno. To v listině spousty věcí není, ale bereme, že z toho vyplývají a skutečně ty základní výkladové techniky k tomuhle závěru směřují.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Martin Škop děkan právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně byl hostem našeho speciálu na plusu. Děkuji za to.

Martin ŠKOP, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Také moc děkuji.

Jan BURDA, moderátor
——————–
A v kontextu doplním. Vlastnit a nosit střelnou zbraň smí legálně v České republice jen ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu pochopitelně nebo zbrojní licence. Výjimku tvoří zbraně, které nepodléhají registraci u policejního útvaru. Žadatel musí být bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a zdravotně i odborně způsobilý, což se dokládá posudky. A podle informací policejního prezidia legálně nahlášených zbraní a vydaných zbrojních průkazů v Česku v posledních letech přibývá. Pro ilustraci loni bylo vydaných zbrojních průkazů přes 307 000 a celkově na našem území bylo přes 900 000 legálních zbraní. Teď ve vysílání vítám politického analytika. Slyší nás Jiří Pehe, dobrý den.

Jiří PEHE, politický analytik
——————–
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
——————–
To, o čem ve speciálu mluvíme a to, co jsme sledovali včera při jednání Senátu, ta věta, která se dostala do Listiny základních práv a svobod a kterou jsme citovali. Co to tedy vlastně pane Pehe sledujeme? Je už to součást předvolební kampaně, potřeba politiků vyhovět signatářům petice?

Jiří PEHE, politický analytik
——————–
Ano, je to ryze politický akt, protože z hlediska právního, jak už tady zaznělo je to zcela zbytečné. Vlastně je to možná vůbec nejvíce zbytečný právní akt v Senátu za dobu jeho existence, protože nebylo vůbec třeba tuto věc zakotvovat do listiny zpráv a svobod. Byla to prostě snaha nějakým způsobem vyjít vstříc, je poměrně mocné lobby držitelů zbraní u nás, a také signatářů té petice. A docela jistě jsou tam prostě zakalkulovány ty předvolební nejrůznější aspirace politických stran.

Jan BURDA, moderátor
——————–
A je obecně v té obecné rovině, vy jste mluvil o lobby držitelů zbraní a zároveň je to ta petice 102 000 petentů, více než, tak je obecně ale otázka bezpečnosti tím, na co na co voliči především slyší a může být otázka bezpečnosti a práv na obranu zkrátka i velkým volebním tématem?

Jiří PEHE, politický analytik
——————–
Může to být volební téma, ale otázka je, pro koho. My bychom potřebovali vidět nějaké průzkumy sociologické, které nám řekli, kolik lidí si opravdu myslí, že tím, že do ústavy zakotvíme tento dle mého názoru zcela zbytečný článek tak, že to nějakým způsobem zvýší naši bezpečnost. Pro některé lidi to možná bude znamenat jakousi jistotu ještě větší než tu, kterou mají z těch dosavadních zákonů, že se mohou bránit se zbraní v ruce, ale pro většinu lidí, myslím si, je to docela irelevantní. A jak už jsem řekl, ten článek je svým způsobem z právního hlediska zbytečný a lidé, kteří se nějakým způsobem orientují, jak v tom českém právu a evropském právu, tak si rozhodně všimnou právě zbytečnosti tohoto aktu.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Podle mnoha mezinárodních srovnání je Česká republika velmi bezpečnou zemí ve srovnání s jinými zeměmi nejenom Evropy, ale i světa. Bude teď Česko ještě bezpečnější po přidání té zmíněné věty do ústavy České republiky?

Jiří PEHE, politický analytik
——————–
No nebude samozřejmě. Nikoho tím více neochráníme. Všechna ta práva na obranu, to už tady také zaznělo v tom vašem pořadu, která u nás existují, tak ta jsou dostatečná, už je to vše ošetřeno běžnými zákony, takže to, že se do ústavy zakotví toto právo, to je v podstatě jenom takový, řekněme, neorganický krok, který zcela zbytečně odvádí pozornost. Pokud už mluvíme o bezpečnosti jako nějakým systému, tak odvádí pozornost k podružnostem. Myslím si, že mnohem důležitější pro naši bezpečnost a bezpečnost Evropanů by bylo třeba, kdyby se zákonodárci v podobě nějaké vyšetřovací komise zabývali tím, kam zmizely zbraně z muničních skladů ve Vrběticích, které pak byly některé z nich dohledány v rukou teroristů v západní Evropě.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Závěrem, prosím vás o odpověď zhruba minutu děkuji. Paní senátorka Šípová vyjádřila též obavu, že by to mohlo v obecné rovině, tato změna legislativní ústavy, posílit různé radikální organizace v Česku. Sdílíte takovou obavu?

Jiří PEHE, politický analytik
——————–
To úplně nesdílím, protože samozřejmě v symbolické rovině, možná ano…na druhé straně, jak už jsem řekl, tak ta dosavadní úprava před přijetím tohoto Ústavního dodatku byla dostatečná a poskytovala vlastně i těmto organizacím určitý rámec, ve kterém mohly operovat, takže já si nemyslím, že to bude mít na nás, v té praktické rovině, nějaký dopad. V té symbolické možná, ale myslím si, že vůbec nejvíc symbolickým aspektem celé této věci, a to už tady také zaznělo, tak to je prostě, že čeští zákonodárci vlastně zcela zbytečně se chtěli tímto dodatkem postavit úsilí Evropské unie nějakým způsobem regulovat nošení toho typu zbraní, které jsou nejvíce nebezpečné v rukou teroristů.

Jan BURDA, moderátor
——————–
Domnívá se politický analytik Jiří Pehe na závěr speciálu Českého rozhlasu plus. Děkuji vám za rozhovor. Na slyšenou.

Jiří PEHE, politický analytik
——————–
Děkuji, na shledanou.