Spolupráce měst a obcí se státem a soukromníky

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
Svaz měst a obcí volá po změně rozpočtového určení daní, a to od ledna 2026. Starostové chtějí například zvýšení koeficientu pro města nad 30 000 obyvatel. Svaz také žádá stát, aby změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství začala platit o čtyři měsíce později. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s tím, že školníky, uklízečky, kuchařky a další nepedagogické zaměstnance ve školách budou obce platit už od září příštího roku.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov
——————–
Změna rozpočtové určení, které my navrhujeme, tkví v tom, že na jedné straně se posilují samosprávy nad 30 000 obyvatel, protože bezesporu plní nadmístní, regionální funkce v oblasti dopravy, sociálních věcí, zdravotnictví a mohli bychom pokračovat, ale co je podstatné a v čem máme podporu i podnikatelských sektorů a také druhé ekonomické transformace, a to je posílení motivačních prvků.

Posílení toho, aby obce a města byly motivovány ke zřizování nových podnikatelských či zaměstnaneckých míst, protože dnes je ta situace tak tristní, že pokud vy zřídíte v obci nové místo v zaměstnanecké, tak do rozpočtu vám nateče ročně méně než 1 000 Kč, což je naprosto zanedbatelné. My si myslíme, že v tuto chvíli je nejvhodnější doba, abysme rozpočtové určení daní otevřeli, protože víme, že se chystá a myslím si, že je to jeden z cílů nejenom ministerstva školství, ale i ministerstva financí, změna financování nepedagogických pracovníků. Jestliže se tato záležitost otevře, potom bychom byli rádi, aby se otevřela v celém svém komplexu, aby se z financování samospráv, jak jsem jenom takto symbolicky zmínil, nevyzobávali pouze některé bonbonky z bonboniéry, aby obcím a městům nezůstala pouze ta hořká anebo prázdná škatule od bonboniéry.

Co se týká nepedagogických pracovníků a jejich financování. V tuto chvíli respektujeme to, že by toto financování mělo přejít na samosprávy, ale říkáme k tomu dvě podstatné skutečnosti. Ta první je, že bychom jednoznačně požadovali, aby tato změna nastala až k 1. 1. 2026. Neumíme si představit, že by tato změna měla proběhnout ve čtvrtém čtvrtletí následujícího roku. Nikdy nedošlo k tomu, že by se rozpočtové určení měnilo v průběhu roku a zdá se nám to logické a jednodušší. My v tuto chvíli víme, že ve státním rozpočtu není alokovaná částka na nepedagogické pracovníky pro to čtvrté čtvrtletí v objemu asi 10 miliard. Věříme, že ty finanční prostředky, tak, jak bylo přislíbeno, budou kryty z rozpočtové rezervy. Ale podstatné je to. A že je pro nás nejsnazší a myslíme si i nejméně komplikované, aby ta změna nastala k 1. 1. 2026. To B potom zní, aby celkový objem finančních prostředků, které dneska obsahuje státní rozpočet, nepedagogické pracovníky, byly převedeny do RUDu, včetně té částky kolem miliardy a půl, což je na navýšení platů pro nepedagogické pracovníky a upravil se koeficient, který se týká počtu žáků základních a mateřských škol, povýšil se na úkor koeficientu postupných přechodů. Považujeme to za nejjednodušší variantu v tuto chvíli. Nemyslíme si, že je spravedlivé, aby se finanční prostředky pouze do rozpočtu určení daní převedly bez toho, aniž by právě byly posíleny rozpočty těch obcí a měst, které zřizují mateřské a základní školy.

Dotkli jsme se také otázky Společenství obcí. Myslíme si, že je to nejlepší varianta, cesta, jak v tuto chvíli podpořit spolupráci obcí a měst. Jsem rád, že ta záležitost, která je ve veřejném prostoru, tak už odeznívá v otázce nějakého slučování obcí. Myslíme si, že je to cesta do slepé uličky. Jenom by to podporovalo rozdíly v hospodaření a v síle těch jednotlivých regionů. A nakonec tady máme i studie, které vám můžeme dát k dispozici, která sledovala to, zdali ekonomický účel slučování byl v těch zemích, kde k tomu proběhlo, naplněn nebo ne. Ukazuje se, že ne. Naopak docházelo tam ke ztrátě místní identity, autonomie, snížení kvality veřejných služeb a potom i nižší míry participace občanů na správě věcí veřejných.

Budeme tady mít dneska v odpoledne či podvečer pana ministra Kulhánka, chceme s ním hovořit o digitálním stavebním řízení. Senát má právě na plénu projednat bypass, po kterém my jsme volali tak, aby za prvé byli chráněni úředníci, kteří v tom mezidobí samozřejmě museli činit všechno pro to, aby vůbec nějakým způsobem stavební řízení mohlo pokračovat. Víme ale, že protože nešlo načítat některé dokumenty, ať už do portálu Stavebníka nebo ISSŘ, tak se to činilo papírovou formou a je třeba toto zhojit tak, aby jsme do budoucna se nevystavovali nějakým možným právním či jiným problémům. My bychom byli rádi, ale kdyby ten bypass byl lépe, řekněme, v tuto chvíli formulován, tak by byl přesný a dokázal všechny ty naše možné obavy takto v tuto chvíli odstranit. Bude o tom debata nejenom s panem ministrem Kulhánkem, ale máme předjednáno jednání právě u pana předsedy Senátu za účasti pana ministra Kupky.

A v poslední věci, která je ale neméně důležitá, apelujeme na zdravý rozum poslanců a senátorů v tom smyslu, že Svaz měst a obcí není lobbistickou organizaci. My zastupujeme zájmy obcí a měst České republiky. Ty zájmy, které jsou v tuto chvíli chráněné Ústavou České republiky a Chartou a místních samospráv a považujeme za naprosto nemístné, aby my jsme byli stavěni na úroveň těch, kteří hájí třeba ekonomické či jiné zájmy. Takže tady budeme usilovat o to, aby byl podpořen v tuto chvíli návrh, který v Poslanecké sněmovně je, pozměňovací návrh, který by právě Svaz měst a obcí z tohoto okruhu nějakým způsobem vyloučil.

To jsou asi v tuto chvíli základní témata, které jsme debatovali už v úvodních slovech našich hostů a které budou předmětem jednání letošní dvoudenní celostátní finanční konference. Děkuju.

moderátorka tiskové konfrerence
——————–
Děkuju panu předsedovi za shrnutí a poprosila bych o úvodní slovo i pana předsedu Senátu pana Miloše Vystrčila.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Dobrý den, dámy a pánové. Já především chci zopakovat, že jsem rád, že se mohu tradičně zúčastnit finanční konference Svazu měst a obcí a že to považuji pro český Senát a vlastně pro nás všechny za důležité. Pan předseda Lukl při tom svém úvodním vystoupení říkal, že vlastně všichni v České republice, mám tím na mysli samosprávy, vládu i Parlament, jsme na jedné lodi. Já k tomu dodávám, že jsme také na jednom moři. A to moře, že je pořádně rozbouřené, protože ty věci, se kterými se musíme potýkat, se netýkají jenom nás České republiky, ale ovlivňují nás i věci, které se dějí kolem nás a to docela významně. A o to důležitější je potom naše vzájemná komunikace a já potvrzuji, že jsem velmi rád za to, jakým způsobem dneska jsme schopni komunikovat se Svazem měst a obcí, se samosprávami obecně, patří jsem i komunikace se Sdružením místních samospráv i se Spolkem pro obnovu venkova. Ale platí, že Svaz měst a obcí tady hraje naprosto zásadní roli.

Pokud bych měl tady nějakým způsobem popsat roli Senátu, tak mi připadá přirozené, že jsme schopni být v roli jakéhosi moderátora při některých věcech, které musíme společně řešit, protože jednak prostřednictvím debaty o zákonech a schvalováním zákonů komunikujeme s vládou a na druhé straně celá řada senátorek a senátorů jsou buď současní nebo bývalí komunální politici, včetně starostů a starostek, a tudíž máme velmi blízko k tomu, jak fungují samosprávy a co potřebují. A to nám právě umožňuje poskytnout ten prostor pro to, abychom společně nacházeli řešení některých problémů, ať je to například v poslední době digitalizace stavebního řízení a předpokládám, že budeme společně hledat řešení v rámci projednávání toho bypassu stavebního zákona v Senátu tak, aby to maximálně pomohlo urychlení toho procesu tak, aby probíhal i zároveň legálně a nebyli úředníci vystavování právní nejistotě. Tolik alespoň ten jeden příklad.

Zároveň si myslím, že velmi důležité také poukazovat na význam práce samospráv, a proto jsem nabídl, pan předseda Svazu měst a obcí předběžně souhlasil, abychom v roce 2026 uspořádali setkání představitelů samospráv, kteří jsou v pozici starosty 30 a více let, abychom si tím připomněli práci představitelů samospráv a zároveň shodou okolností rok 2026 bude i rokem, kdy bude 30 let fungovat Senát, takže se to spolu krásně potkává a já si myslím, že je dobře právě zdůraznit, že Senát do jisté míry v jedné své roli plní i roli představitele a zástupce regionálních politiků a regionů, které vlastně počínají těmi obcemi přes kraje až k České republice.

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
O spolupráci měst a obcí se státem teď probereme podrobněji s politologem Petrem Jüptnerem, ředitelem Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobré odpoledne.

Petr Jüptner, politolog, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
——————–
Dobré odpoledne.

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
Tak v souvislosti s rozpočtovým určením daní předseda Svazu František Lukl řekl, že by nechtěl, aby pro města a obce zůstávala jenom hořká políčka čokolády, tak jaká část bonboniéry teď městům a obcím zůstává? Je to skutečně tak špatné?

Petr Jüptner, politolog, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
——————–
Ono to zas tak špatné není, obce mají poměrně solidní rozpočtové přebytky, přesto v tom financování obcí máme velké problémy, které spočívají zejména s tou fragmentovanou municipální strukturou. Máme obrovský podíl malých obcí do 500 nebo do tisíce obyvatel a bez ohledu na to, jak to rozpočtové určení daní nastavíme, tak ty rozpočty budou samozřejmě křehké, ten rozvojový potenciál, zejména těch menších obcích, bude malý a tím pádem to volání po těch kompenzacích za ty nepedagogické pracovníky je poměrně přirozené. Svaz měst a obcí České republiky je jednou ze dvou hlavních zájmových asociací municipalit v České republice a logicky, pokud vláda řešení nějakého problému nebo nějakou zátěž chce přinést na municipality, tak se jejich zájmová asociace logicky ozývá.

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
Je politická vůle nějak výrazně měnit rozpočtové určení daní, případně to, co zaznělo vlastně v tom úvodním příspěvku. Posunout tu platnost toho převodu financování nepedagogických pracovníků na počátek roku a ne na počátek školního roku, tedy na září.

Petr Jüptner, politolog, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
——————–
Co se týče toho zmiňovaného září, tak je to opět věc poměrně logická. My jsme viděli už v konsolidačním balíčku, že vláda navrhne nějaké kroky, ale ty kroky nemusí být úplně dobře domyšlené do detailu a ten začátek platnosti se týká tý technický proveditelnosti, se kterou si zase budou muset obce poradit, takže tohle to je věc asi té technické proveditelnosti. A co se týče toho, té politické vůle, tak ono to má dvě roviny, Je otázka, jestli ty změny budou případně na úkor nebo některé z těch změn, které pan předseda Lukl avizoval, budou na úkor třeba krajů nebo na úkor třeba nějaké jiné skupiny municipalit, tak v takovém případě by to znamenalo určité politické štěpení a ten návrh by byl krajně kontroverzní. Na druhou stranu, pokud by to měly být změny, jako je právě ta kompenzace za ty mzdy těch nepedagogických pracovníků, tak to může být něco, co všechny obce sjednotí a musíme si uvědomit, že obce mají velmi silnou reprezentaci na té parlamentní úrovni. Když se podíváme na počet starostů, primátorů, ať už Senátu nebo i v Poslanecké sněmovně, tak ta síla, ta síla je obrovská. Co obce a jejich zájmy v tuhletu chvíli ale limituje, tak je asi rozpočtová situace státu, kdy se všeobecně spíš škrtá a dodatečné prostředky se hledají obtížně.

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
Ve chvíli, kdy Svaz měst a obcí volá po té změně rozpočtového určení od ledna 2026. Je to vlastně ještě úkol pro tuhle vládu nebo spíš je to něco, co by mohlo nebo mělo být prvním úkolem vládního kabinetu, který vzejde z těch voleb příští rok na podzim.

Petr Jüptner, politolog, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
——————–
To je hodně technická otázka. Ale ty dopady jsou dlouhodobé. Pokud máme něco promítnout do rozpočtu obcí, které, jak jsem říkal, jsou velmi křehké, máme obrovský podíl malých obc. Pokud se bavíme o školách a tím pádem i nepedagogických pracovnících, tak máme opravdu i spoustu škol právě v těch nejmenších obcích. Je to otázka, která je velmi citlivá, velmi křehká a určitě by na tom měla začít pracovat už současná vláda za předpokladu, že je to politicky prosaditelné.

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
Je to něco, na čem by skutečně stálo za to mít tu podporu, jak se tak říká, napříč spektrem, tedy opozice, koalice a ne zkrátka sto čtyřka. Je to něco, čeho je současná Sněmovna schopna?

Petr Jüptner, politolog, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
——————–
Schopna toho bezpochyby je, protože pokud by došlo k nějaké kompenzaci, k tomu, že by se obcím vyšlo vstříc a zlepšila se jejich situace nebo došlo k nějaké kompenzaci, tak na tom bezpochyby celé politické spektrum je schopné se sjednotit. Kdo s tím může mít problém, tak je vláda, protože vláda hospodaří s rozpočtem, který je velmi napjatý a musí na to někde najít finanční prostředky. Pokud je najde a pokud bude mít vláda tuto politickou vůli, tak nebude problém, aby se na tom sjednotilo celé politické spektrum.

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
Já jsem se na to ptal vlastně i z toho důvodu, protože letošní krajské volby poměrně přepsaly tu politickou mapu. Ostatně i Asociace krajů má nové vedení. Z dvojice Kuba, Půta se stala trojice Holiš, Brabec Netolický. Tak jestli, byť už to nejsou města a obce, ale kraje a vláda. Jestli nesměřujeme k tomu, že i tenhle vztah bude zatížen tím soubojem opozice versus koalice.

Petr Jüptner, politolog, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
——————–
Já se domnívám, že se to samozřejmě může promítnout do kampaní na té celostátní úrovni, může se to promítnout do televizních diskuzí mezi špičkovými politiky, ale ten vztah mezi, ten vztah s hejtmany, ten vztah se starosty, primátory, tak vždycky byl konsensuální a pragmatický. Ty substátní úrovně musí fungovat, jsou méně politické. Ostatně vidíme to i na té dnešní tiskové konferenci, kde vedle sebe sedí předseda nejsilnější zájmové asociace obcí společně s předsedou Senátu Parlamentu České republiky. Takže se nebojím toho, že by se to mělo promítnout do fungování těch substátních úrovní. Samozřejmě budeme svědky nějakého špičkování v těch televizních diskuzích na té parlamentní úrovni, ale věřím, že do fungování krajů a municipalit se to nepromítne.

Ondřej Topinka, moderátor ČT
——————–
Říká politolog Petr Jüptner z Univerzity Karlovy. I vám moc děkuju za váš čas pro vysílání Čtyřiadvacítky, hezký den.

Petr Jüptner, politolog, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
——————–
Hezký den. Na slyšenou.

ČT 24 | 14:37 | Pořad: Odpolední vysílání