Spotřební daně

čas 17:37:11 – 17:41:18:

Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem se zúčastnil projednávání tohoto zákona ve výboru. Dopadlo tak, jak tady říkal pan zpravodaj Carbol, že jsme nepřijali žádné usnesení. A teprve potom následně jsem se ještě seznámil s jednou podrobností, nebo s jedním problémem, na který bych tady chtěl upozornit, příp. bych poprosil pana ministra o reakci, protože bych rád i od něj slyšel názor, příp. nějakou vizi nebo záměr, kterým by ministerstvo zemědělství se chtělo nadále ubírat.

Jestli jsem to dobře pochopil, všem těm doporučením a nařízením Evropské unie, nebo legislativě Evropské unie rozumím dobře. Naší povinností jako státu, členského státu Evropské unie je z celkové spotřeby paliv mít 10 procent podílu biopaliv, a to do konce roku 2020. Těch 10 procent platí, pokud se jedná o biopaliva tzv. první generace, to znamená, to jsou biopaliva, která se vyrábí z řepky nejvíce. Je tady potom druhá možnost, kterou připouští legislativa Evropské unie, a to je ta, že pokud bychom ta biopaliva první generace nahradili biopalivy druhé generace, což jsou biopaliva, která se vyrábí například z živočišných tuků, nebo z odpadových, rostlinných a živočišných olejů, že by ten podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv mohl klesnout na 5 procent. Z 10 procent na 5 procent. To, co se podporuje dotacemi, jsou právě ta biopaliva např. v té bionaftě, nebo to můžou být také jiná paliva. Pokud by se nám podařilo v rámci České republiky více používat ta biopaliva druhé generace, tak by vlastně to celkové množství biopaliv bylo nižší, a tím pádem by se ta dotace, která se dneska počítá, že bude ve výši 10 miliard, významně snížila. Např. pokud bychom byli schopni používat jenom biopaliva druhé generace, tak by to bylo 5 miliard korun, které by ze státního rozpočtu šly jako dotace, nikoli 10 miliard korun. A to vůbec není malá úspora!

Zároveň jsem k tomuto došel tak, že mi to bylo sděleno firmou, která biopaliva druhé generace v České republice vyrábí. Má dokonce v České republice taky celní sklad, protože tato biopaliva druhé generace vyváží do Anglie, vyváží do Beneluxu a vyváží do Itálie. A vyváží je do těchto zemí proto, že nikoliv evropská legislativa, ale česká legislativa, a to je ta moje otázka na pana ministra, česká legislativa na rozdíl od italské, belgické, lucemburské, anglické neumožňuje této firmě, která vyrábí biopaliva druhé generace, prodávat a zařídit, nebo aplikovat ta svá biopaliva druhé generace jako příměsi do bionafty apod., kde je toto výlučně umožněno pouze biopalivům první generace. To znamená, oni na našem trhu z nějakého důvodu, kterému vůbec nerozumím, jsou na tom tak, že tady nemohou svůj výrobek prodávat, a vyváží ho do ciziny, kde vlastně tím pádem snižují míru dotací v cizině, protože tam stačí potom 5 procent podílu, nikoli 10 procent, zatímco u nás to není možné.

Já opakuji, že je to zatím informace, kterou mám z jedné strany. Nemám ji ověřenu z více zdrojů, proto to tady kladu jako dotaz, nikoli jako výtku. Chtěl bych znát stanovisko ministerstva zemědělství. A pokud to bude možné, tak bych rád toto stanovisko obdržel i písemně.

Děkuji za pozornost.

čas 17:50:04 – 17:52:11:

Děkuji, pane předsedající. Vy mě mažete dřív, než dojdu k pultu. Já ještě jednou vysvětlím ten svůj dotaz. Zdůrazňuji, že to je dotaz. Já si uvědomuji, že biopaliva druhé generace, která se vyrábí z živočišných tuků, jsou vyráběna v malém množství. A toho produktu, nebo té materie, ze které se vyrábí, rozhodně není mnoho. To znamená, neholduji tady pro to, abychom biopalivo první generace nahradili biopalivem druhé generace. Můj dotaz je jiný. Můj dotaz je takový, že se ptám, proč když máme v České republice minimálně jednu firmu, která je schopna vyrobit biopalivo druhé generace, proč ho vyváží do Anglie, Belgie, Lucemburska a Itálie, a český zákon, myslím, že je to nějaká norma apod., jí neumožňuje ho zároveň prodávat tady – a využívat v rámci našich výrob například bionafty, nebo jiných produktů, protože jsou např. i trolejbusy, nebo nějaká vozidla v Praze, která jezdí jenom na čisté biopalivo atd. Což kdyby bylo umožněno, tak se v nějakém poměru nám zlepší možnost nedotovat větší část paliva. Protože když se použije biopalivo druhé generace, tak stačí příměs v poloviční procentuální hodnotě, jenom 5%, oproti 10%, aby nám to bylo započítáno Evropskou unií ve stejné výši. To je celé. To je ten můj dotaz. To znamená, ptám se ministerstva zemědělství, zda tomu tak jednak je.

A jednak – jaká je jeho vize z hlediska toho využití biopaliv druhé generace i pro náš průmysl, pro naše vozidla, která to využívají, atd. do toho roku 2020.