Stalina potkal stejný osud jako Biľaka. Někdo ho natřel na rudo

Mladá fronta DNES | Rubrika: Vysočina | Strana: 1 | autor: František Jirků, Tomáš Blažek

Podobiznu sovětského vůdce na památníku ve Studenci na Třebíčsku kdosi poškodil. Portréty Masaryka a Beneše ušetřil.

STUDENEC Umělci na Slovensku nedávno natřeli rudou barvou pomník Vasila Biľaka s odůvodněním, že to byl vrah. Stejný nátěr před časem dostala i plaketa Josifa Vissarionoviče Stalina ve Studenci na Třebíčsku. Na rozdíl od slovenských „kolegů“ se však ke svému dílu nikdo nepřihlásil.
Plaketa sovětského diktátora je ve Studenci umístěna na pomníku připomínající padlé ve dvou světových válkách. Společně s ní jsou na něm ještě portréty československých prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Ty zůstaly nedotčeny.
„Nemám tušení, kdo a kdy to udělal, doufám, že to oprší a nebude to nikomu vadit. Nereagovali jsme na to nijak, lidská blbost je, víte kam, volající,“ říká k případu Josef Zahradníček (KSČM), současný poslanec a bývalý starosta obce.
Podle současného prvního muže studenecké radnice Jiřího Tomeška (Nezávislý) bylo pocákání rudou barvou nahodilou akcí. „Nebylo to k žádnému výročí,“ podotýká starosta.

Studenečtí se za svého Stalina postavili v referendu

Stalinův portrét na památníku budí kontroverze už delší dobu. Před osmi lety, když byl Studenec vyhlášen Vesnicí roku Kraje Vysočina, tehdejší hejtman Miloš Vystrčil (ODS) občanům obce doporučil, aby plastiku odstranili. Vzbudil tím tehdy velké kontroverze. Pomalování červenou barvou však dnešní senátor odmítá. „Toto není vyjádření politického názoru. Ten se v demokratické společnosti vyjadřuje jinak. Obzvlášť, když se k tomu nikdo nepřihlásil. Pro mě je to spíše útok vandalů,“ tvrdí Vystrčil. Podobný názor zastává i ex-poslanec Jiří Karas (KDU-ČSL). „Takhle se názory skutečně nevyjadřují. Pokud má někdo s podobiznou Stalina problém, může zajít na obecní úřad a požádat o její odstranění,“ myslí si. O tom, zda má obličej generalissima na památníku zůstat, proběhlo v obci před sedmi lety dokonce referendum. Do hlasování se tehdy zapojilo něco málo přes polovinu oprávněných voličů. A ti téměř 80 procenty hlasů rozhodli o tom, že se nic sundávat nebude. „Stalin byl rozporuplná osobnost. Je za ním velký teror v Sovětském svazu, ale na druhou stranu i osvobození Československa a vítězná druhá světová válka. Ale myslím si, že pro dnešní generaci už není příliš důležitý,“ domnívá se Karas. Méně smířlivě na jeho adresu mluví člen vedení Konfederace politických vězňů České republiky Leo Žídek. „Plaketa ve Studenci zůstává, poněvadž většina občanů se zřejmě ještě nedokázala vyrovnat s komunistickým myšlenkovým dědictvím a s temnými stránkami naší nedávné minulosti. Může to být i vinou neinformovanosti dnešní generace, které schází zkušenosti těch, kteří zakusili krutost komunismu na vlastní kůži. Proto nad existencí plakety Stalina ve Studenci klidně mávne rukou. Riskuje však, že minulý totalitní scénář se může ještě v nějaké podobě vrátit,“ varuje. Pomník byl postaven v roce 1920 k uctění památky padlých spoluobčanů v první světové válce, původně jen s plastikou T. G. Masaryka. V roce 1939 byl za okupace reliéf Masaryka zničen. V roce 1947 rozhodly politické strany a společenské organizace ve Studenci, že objednají bronzové reliéfy Masaryka, Beneše a Stalina. Památník tak uctil i padlé z druhé světové války. Jsou na něm vyryta jejich jména. Na pomníku jsou i úryvky z básně: Z Vaší to bratři prolité krve vzrostl nám zlatý Svobody květ… Na Vás teď patří rekové naši s obdivem, láskou celičký svět.