Testování a naše odpovědnost

Stalo se mi to již podruhé. Opět jsem byl upozorněn, že jsem se tentokrát nepřímo tedy zprostředkovaně přes třetí osobu setkal s osobou, která byla nakažena koronavirem.

Nabízí se tedy známá otázka, co dělat? Jak si počínat, když máte pouze podezření, že jste se mohl nacházet v infekčním prostředí, ale na návštěvu lékaře nebo hygienika to není, neboť rizikový kontakt jste neměli a cítíte se velmi dobře a fit.

Nevím, zda je dostatečně známo, že v tomto případě je možné se nechat každé 3 dny otestovat antigenními testy, a tím významně snížit pravděpodobnost, že v případě, že budete infekční, se to nedozvíte nebo že nakazíte lidi ze svého okolí.

Vlastně úplně stačí být opatrný a používat vlastní rozum. Popravdě je nutné také mít odhodlání a vůli zatím absolvovat sice ne úplně příjemný, ale dle mé vlastní zkušenosti (mám za sebou již více ne 30 testování) v podstatě nebolestivý nosní stěr.

Osobně postupuji tak, že se snažím vždy v předstihu například před návštěvou maminky, které je více než 85 let, nebo před setkáním s větším počtem lidí, například na jednáních Senátu nebo zastupitelstva se nechat antigenními testy otestovat.

Asi Vás napadají další možnosti, kde je tento opatrný postup možné využít, a tím minimalizovat pravděpodobnost nákazy. Takovou základní je, že v okamžiku, kdy pojmu podezření, že jsem se mohl nacházet v infekčním prostředí, tak se automaticky nechám po 3 dnech od pobytu v potenciálně infekčním prostředí, a potom ještě jednou po cca 6 dnech od pobytu otestovat. Znovu zdůrazňuji, že toto testování antigenními testy je zdarma.

Když to celé sumarizuji, potom je zřejmé, že velkou část svého osudu a osudu našich blízkých při překonávání pandemie máme tzv. ve vlastních rukách.

Promyšlené využívání možností testování, používání respirátoru a dodržování rozestupů může být totiž nejúčinnějším postupem pro přemožení pandemie. Stačí si to uvědomit a začít se podle toho chovat.

Zveřejněno v březnových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.