Tisková konference předsedy Senátu Miloše Vystrčila po setkání vedení Senátu a Poslanecké sněmovny

Dobrý den, dámy a pánové,

vítám vás tady v českém Senátu po prvním setkání vedení Poslanecké sněmovny a vedení Senátu Parlamentu České republiky.

Toto setkání jsem si dovolil svolat na základě toho, že bylo ukončeno sestavení části vedení Poslanecké sněmovny. Chybí ještě obsazení jednoho postu, jedné pozice, ale vzhledem k tomu, že kandidát STANu ještě je v tuto chvíli ve vládě, tak jsem se rozhodl a pozval jsem pana předsedu Tomia Okamuru s místopředsedy na setkání s vedením Senátu. S tím, že tomuto setkání také byli přítomni představitelé Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu. A to jak kancléři, tak ředitelé Kanceláří Senátu a Poslanecké sněmovny, ředitelé legislativních odborů a ředitelé organizačních odborů. Já schválně vyjmenovávám ty účastníky proto, aby bylo z toho zřejmé, co bylo obsahem.

To znamená, prvním bodem byla domluva na tom, jak budeme společně komunikovat a jakým způsobem si budeme předávat projednávané tisky a případně čím tyto tisky budou vybaveny. Shodli jsme se na tom, a to já velmi kvituji, že z hlediska vlastního procesu komunikace bude pokračovat stávající praxe. To znamená, že tu organizaci předávání těch tisků a poskytování informací budou zajišťovat zejména odbory organizační a legislativní.

Na druhé straně jsme tam měli debatu, která spočívala v tom, že jsem upozorňoval, informoval představitele Poslanecké sněmovny o tom, že Senát má třítýdenní jednací cyklus a že bych byl velmi rád a poprosil jsem, požádal jsem vedení Poslanecké sněmovny, aby to, pokud je to možné, akceptovali, abychom tento třítýdenní senátorský cyklus zohledňovali v rámci výměny materiálu k projednání. Zda se tak stane nebo ne, to je záležitostí, kterou si bude rozhodovat potom Poslanecká sněmovna. Ale ta první reakce byla taková, že jsem cítil, že jsou tomu nakloněni.

Druhá věc, kterou jsme v této věci projednávali je, že bychom byli velmi rádi, abychom kvalitu toho legislativního procesu maximálně zlepšili. A to znamená, že bychom byli rádi, pokud by se pokračovalo v tom, že současně s předáváním tisku bychom také obdrželi opět změnové dokumenty. Ty změnové dokumenty zpravidla vypracovávají jednotlivá ministerstva, která garantují návrhy těch zákonů a případně zapracovávají do těchto dokumentů změny schválené v Poslanecké sněmovně. A tou naší prosbou bylo, aby Poslanecká sněmovna se snažila nadále, jak tomu bylo v minulosti, dovybavit ty tisky, které nám posílá i těmi změnovými dokumenty. Do jaké míry se to podaří, není jenom na Poslanecké sněmovně, ale také na ochotě jednotlivých ministerstev.

A tady předpokládám, že poté, co bude jmenována nová vláda, budu mít setkání se všemi ministry a ministryněmi a budu je žádat, aby v rámci udržení té transparentnosti toho legislativního procesu a zlepšení možnosti senátorek a senátorů se k těm návrhům zákonů vyjadřovat jsme rovněž, jak k tomu bylo doposud, dostávali i ty změnové dokumenty. Opět mi bylo přislíbeno, že to je věc, která je akceptovatelná pro Poslaneckou sněmovnu a věřím, že v této věci vedení Poslanecké sněmovny bude podporovat toto naše přání nebo tuto naši žádost. Samozřejmě nemůžeme chtít, aby tomu tak bylo, my nemůžeme nikomu nic přikazovat. Je to na vůli a rozhodnutí Poslanecké sněmovny a těch jednotlivých ministerstev. Na druhé straně zdůrazňuji, že to tu transparentnost projednávání těch pozměňovacích návrhů zvyšuje a myslím si, že v tomto smyslu je to vlastně i v tom, jak se vyjadřovaly většinově jednotlivé strany a hnutí zastoupené v Poslanecké sněmovně.

Takže tady jsme se v podstatě shodli a v této věci vítám ten konstruktivní přístup vedení Poslanecké sněmovny. Ať se to týká toho způsobu té komunikace, tak i toho přístupu k změně účinnosti sbírkového zákona.

Třetí věc, se kterou jsme projednávali, potom byla diskuze o tom, jakým způsobem ustanovovat do budoucnosti skupiny přátel. Návrh Senátu byl, aby skupiny přátel, které vznikají v Poslanecké sněmovně, mohly být doplňovány i některými senátorkami a senátory. Není to nová věc. Už dnes některé senátorky a senátoři, například pan bývalý poslanec, současný senátor Lochman, je člen skupiny přátel, která primárně funguje v Poslanecké sněmovně. My jsme navrhovali, aby v rámci toho, jak nyní Poslanecká sněmovna bude znovu jednat o ustavení skupin přátel, došlo k tomu, aby tam bylo řečeno, že lze předpokládat, že případně pokud by k tomu byla vůle, by se součástí těchto skupin přátel stali zájemci ze strany senátorek a senátorů. Není to ale o tom, že bychom se na tom nějak dohodli. Je to jakýsi návrh, kde pan předseda sněmovny na to reagoval tím způsobem, že řekl, že tuto věc ještě projednají. Ale já k tomu dodávám, že v žádném případě tento návrh ze strany Senátu nesměřuje k tomu, abychom nějak ovlivňovali to, jak budou fungovat skupiny přátel v Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna stejně jako Senát Parlamentu ČR je suverén. Ale je otázkou, jestli v některých případech není efektivní a správné například ty skupiny přátel spojit. Jen si vezměte, že v minulém volebním období pracovalo v Poslanecké sněmovně 72 skupin přátel. Kdybychom my v Senátu měli ustavit 72 skupin přátel, tak to vychází skoro 1 senátor na 1 skupinu. A my bychom měli pracovat efektivně a produktivně a nikoliv tak, že budeme mít 1 skupinu přátel k dané zemi a 2 skupinu přátel k dané zemi v obou komorách Parlamentu. Někdy to třeba může být nutné, protože skupiny přátel budou mít jiný názor na to přátelství, ale myslím si, že ve většině případů by to spojení a možnost senátorek a senátorů a poslanců a poslankyň být v 1 skupině přátel bylo efektivní, produktivní a prospěšné k tomu, aby to mohlo fungovat racionálněji. Takže to byly skupiny přátel.

Další věc, která tam zazněla a to byla iniciativa pana předsedy sněmovny Tomia Okamury. Ptal se na to, jak rychle jsme schopni projednávat zákony pokud nám je pošlou ze sněmovny. On sám říkal, že má na mysli zejména návrh zákona o zmrazení platů. Já jsem řekl, že obecně dle Ústavy a jednacího řádu Senátu na projednání má Senát maximálně 30 dní.  S tím, že to, do jaké míry a kdy je ten zákon zařazen na jednání pléna Senátu, je rozhodnutí Organizačního výboru. Před nímž se většinou o tom co bude, nebude zařazeno radí předsedové politických klubů. A protože v tomto případě se jedná o politické rozhodnutí, tak jsme mu nemohl říci, jaké bude politické rozhodnutí Senátu, protože o tom rozhodují senátoři a senátorky, respektive předsedové klubů na Organizačním výboru a nikoliv předseda Senátu, který má na starosti zejména to, aby řídil ten Senát z hlediska fungování těch jeho orgánů a aby případně reprezentoval Senát na venek ve shodě s těmi usneseními, které Senát přijme. A případně vyjadřoval za sebe své osobní názory, ale to nemůže dělat v okamžiku, když se jedná o tom, zda říkám nebo neříkám, zda Senát zařadí nebo nezařadí či projedná nebo neprojedná nějakou novelu zákona. To není věc, kterou rozhoduje předseda Senátu a stejně tak to nerozhoduje ani předseda Poslanecké sněmovny. Že v tomto smyslu jsem na ten dotaz odpověděl a zdálo se mi, že to nakonec pan předseda Poslanecké sněmovny akceptoval. Takže tolik, nevím, jestli stručná informace o tom našem jednání.

Na závěr bych řekl, že vítám to, že i ze strany Poslanecké sněmovny bylo k tomu jednání přistoupeno velmi profesionálně. Naprosto pragmaticky jsme se bavili o tom co budeme dělat, aby ta součinnost těch komor, která je dána Ústavou, je dána jednacími řády fungovala jako doposud. Abychom si vyměňovali informace, abychom si dávali takový rozsah informací, že to přispěje k tomu, že bude možné zákony projednávat rychle, efektivně, produktivně a že senátoři a senátorky a následně poslanci a poslankyně budou mít maximum informací pro své rozhodování. To neznamená, že se v tom svém rozhodování budou vždy shodovat. Samozřejmě, pokud jsou ty komory různě nastaveny, z hlediska toho, kdo je koho příznivcem, tak samozřejmě i ta rozhodnutí, tím pádem mohu být různá.