Tíživá výzva

Politici začínají hledat osobu, která by chtěla chránit lidská práva pod Stanislavem Křečkem

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková plánuje poslední srpnový den předat do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny svou rezignaci. Konflikt se šéfem úřadu Stanislavem Křečkem zřejmě jinak vyřešit nešlo – oba chápou misi úplně jinak a jejich spory se letos v létě dostaly do bodu, v němž nebylo možné nadále spolupracovat. Rezignace staví zdejší politiky před tíživou výzvu: koho vybrat jako nového Křečkova zástupce, který v úřadu vydrží dalších šest let? „Bude to složitý úkol,“ shrnuje náladu v politických patrech senátor a právník Václav Láska (hnutí SEN 21).

Nástupce Šimůnkové zjevně nečeká nijak inspirativní pracovní prostředí. Jak už bylo naznačeno: odchodu předcházela série událostí, které misi pod čím dál otevřeněji xenofobním Křečkem poslalo do roviny „zbytečnost“. Spory mezi veřejným ochráncem práv a jeho zástupkyní nebyly nic výjimečného, v posledních měsících však přešly do absurdní roviny. Ombudsman své zástupkyni koncem června vzal všechny spisy a poté jí dokonce zakázal chodit na pracovní porady. Jak se tedy při vědomí tohoto všeobecně známého příběhu hledá nový Křečkův zástupce?

Raději muže

Ačkoli mají senátoři momentálně prázdniny, je to právě horní komora (vedle prezidenta), která musí v následujících týdnech přijít se dvěma jmény, ze kterých pak sněmovna vybere nového kandidáta. Zmíněný „složitý úkol“ podle senátorů však nespočívá v tom, že by se na jejich potenciálním seznamu neobjevila zajímavá jména. Ale spíše v otázce, kdo by byl ochotný úzce pracovat se Stanislavem Křečkem, který netoleruje odpor, ačkoli jeho pohled je velmi často v rozporu se smyslem instituce. Navíc je veřejně známo, že s názory současného ombudsmana senátoři úplně nesouznějí. Naposled letos v červnu přijali usnesení o tom, že Křeček „opakovaně pronáší předsudečné a xenofobní výroky“ a „poškozuje úřad jako celek“.

„Nebudeme ustupovat tomu, že v úřadě sedí někdo, kdo nerespektuje, co znamená ochrana lidských práv,“ vysvětluje situaci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), jak nad chystanou volbou přemýšlí. „Rozhodně budou naši kandidáti otevření i minoritním tématům, jako je ochrana handicapovaných, menšin a lidí na okraji společnosti,“ uvádí Vystrčil příklad jedné z vlastností, které by podle něj senátní výběr měl mít. Neochota jít na ruku Křečkovi zároveň vyvolává zásadní otázky: jak zajistit lepší fungování ombudsmanství, a to i přes osobu Stanislava Křečka, který bude v čele úřadu ještě čtyři roky a kterého nelze zbavit funkce (až na výjimečné situace, jako je například jeho odsouzení za trestný čin).

„Po zkušenostech s tím, jak se pan Křeček chová k mladým ženám, jsme se bavili o tom, že by bylo vhodné nominovat spíše staršího muže,“ vysvětluje Adéla Šípová (nezávislá za Piráty), jak uvažuje ona nad profilem nového zástupce. Šípová nabízí „větší pravděpodobnost, že by ho mohl Stanislav Křeček respektovat“. Část senátorů by v úřadu ráda viděla renomovaného soudce ze správního soudnictví. U takového nominanta je ale komplikací, že po skončení mandátu nebo v případě konfliktu s Křečkem se nemůže vrátit na své původní místo a musí znovu projít výběrovým řízením.

Senátoři zdůrazňují, že se mezi sebou o novém zástupci baví zatím pouze neformálně. Času je totiž poměrně dost – od rezignace zástupkyně by měla sněmovna z navržených čtyř kandidátů (dva od prezidenta, dva od senátorů) vybrat jednoho do šedesáti dnů. Na začátku září teprve začne kolovat mezi senátory žádost organizačního výboru o oficiální nominace, dva kandidáty se ze seznamu poté vyberou na první poprázdninové schůzi, která se koná na začátku října. Konkrétní jména už i tak v kuloárech zaznívají. Někteří oprašují starší návrhy, které minule neprošly – jako je vládní zmocněnec ČR u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm nebo disidentka a právnička Lenka Marečková, která se celoživotně zabývá mimo jiné trestní agendou a jejím vztahem k lidským právům. Objevují se také nová jména, jako je soudce Nejvyššího správního soudu Filip Dienstbier nebo advokát specializující se mimo jiné na ústavní právo Pavel Uhl. „Je předčasné jakékoli návrhy komentovat,“ namítá Vystrčil.

S dalšími dvěma kandidáty by měl přijít také prezident republiky. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček na otázku po Zemanových favoritech neodpověděl. Nicméně právě Zeman dostal Stanislav Křečka do funkce v únoru 2020 a je pravděpodobné, že bude chtít Křečkovi vyjít vstříc i v nominacích na jeho zástupce.

Změna zákona?

Spor o ombudsmanství nastolil mezi zákonodárci poprvé za doposud bezproblémové existence úřadu ještě jednu otázku – jestli náhodou není potřeba změnit zákon, který fungování veřejného ochránce upravuje. Diskusi podpořil premiér Petr Fiala (ODS) poté, co Monika Šimůnková oznámila odchod. Fiala Respektu minulý týden napsal, že by mělo dojít především „k jasnějšímu vymezení vztahu mezi ombudsmanem a jeho zástupcem“ a je potřeba se také zamyslet nad tím, jestli by neměl být veřejný ochránce práv za nějakých okolností odvolatelný přímo sněmovnou. Jak ale politici vládní koalice dodávají, diskuse ještě pořádně ani nezačala a žádná konkrétní představa novely neexistuje. „Do volby zástupce se to určitě nestihne, je to nejméně na rok práce,“ říká šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová zároveň připomíná, že měnit pravidla hry kvůli jedné špatné personální volbě je vždy riskantní. „Dnes změníme pravidla kvůli Stanislavu Křečkovi, ta se ale mohou posléze obrátit proti jeho nástupci. Třeba proto, že snadnější odvolatelnost ombudsmana zneužije nová politická reprezentace,“ vysvětluje Wagnerová. Jisté je tedy jen to, že se během září budou ve stranických klubech v Senátu hledat jména ombudsmanova zástupce. Senátoři nevylučují ani možnost, že se nikdo „dostatečně kvalitní“ této funkce nebude chtít ujmout.

„Po zkušenostech s tím, jak se chová k mladým ženám, by bylo vhodné nominovat spíše staršího muže.“

Respekt | Strana: 26 | Rubrika: Agenda | Autor: Andrea Procházková

Odkaz na článek.