Miloš Vystrčil: Dokážu si představit, že některým skupinám by mohla být povinná vakcinace nařízena
23. 11. 2021
Miloš Vystrčil: Doba je taková, jací jsme my
26. 11. 2021
Regionální týdeník pro Vysočinu a jižní Moravu | Strana: 4 | Rubrika: Zpravodajství | Autor: Milan Krčmář
Třebíč – Na den přesně sedmdesát let poté, co nad nimi v budově bývalého třebíčského kina padly rozsudky v inscenované soudní při, se jejich jména na tuto budovu vrátila. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila se tak odsouzeným vrátila důstojnost a čest.
Ve dnech 13. až 15. listopadu 1951 sloužila budova dnešního Komunitního centra Moravia, kde tehdy bylo kino Svět, jako velká soudní síň. Své tresty si zde vyslechlo sedmnáct lidí, které tehdejší režim obvinil z účasti na babických událostech. Fakticky se ale jednalo o pomstu na rolnících, kteří se bránili kolektivizaci, a také na římskokatolických kněžích z okolí Babic. Právě během druhého babického procesu byl k trestu smrti odsouzen kněz z farnosti v Rokytnici nad Rokytnou Jan Bula.
Na pamětní desce se nalézá celkem sedmnáct jmen. „Ti všichni byli dlouho bezejmennými jen proto, že byli pokorní, měli rádi spravedlnost, pravdu, místní hroudu a věřili v Boha. To, že jich je na desce sedmnáct, mi přijde symbolické proto, že si zanedlouho budeme připomínat 17. listopad, svátek svobody a demokracie,“ uvedl Vystrčil, který desku odhalil společně s třebíčským starostou Pavlem Pacalem.
I ten se domnívá, že deska má hlavně symbolizovat, jak snadno může člověk ztratit svobodu. „Listopad máme všichni ve svých srdcích díky významným událostem, které souvisely se svobodou. Ale může stát, že mladší generace velmi rychle začne žít v domnění, že svoboda je samozřejmá a že zde byla bude odjakživa. Proto desku s těmito jmény odhalujeme,“ řekl Pacal. S návrhem zřídit pamětní desku nespravedlivě odsouzeným přišel amatérský historik Tomáš Rohovský z Třebíče, který se o druhý babický proces zajímá už řadu let.
„Bylo mi líto, že sem naprostá většina z nás chodila do kina, a přitom nikdo neví, že se zde tyto věci odehrály,“ vysvětlil Rohovský.
PÁTRÁNÍ V ARCHIVECH
Proto pátral po archivech a podařilo se mu i zkontaktovat některé příbuzné po obětech uvedených na desce. „Například jsem se setkal s paní Zdeňkou Pavlíkovou, což je dcera odsouzené Anny Reilové. Ta mi k procesu podala spoustu informací,“ doplnil historik.
Skutečnost, že babické události pořád v lidech rezonují, dokazuje i účast asi stovky lidí, kteří se na před Moravii přišli podívat. „Mě to zajímá z pohledu historického i lidského. A celkově zvláštní jsou všechny ty okolnosti, které s tím souvisejí. Ty jsou podle mě pořád nejasné,“ zamyslela se Marta Svobodová.
Podobně mluvila i Marie Nováčková, kterou sedmdesát let staré události také zajímají. „Jsem proto zvědavá na přednášku pana Stehlíka. I to mě sem přilákalo,“ sdělila Nováčková. Historik Michal Stehlík pochází Třebíče, jeden z jeho příbuzných byl navíc sám obětí babických procesů. Proto ho případ přitahuje z profesního i osobního hlediska.
„Pořád pátrám po nových důkazech, ale na dnešní přednášce shrnu jen známá fakta. Mám však rozepsanou knihu o babických ženách,“ prozradil Stehlík.
Babické procesy začaly nikdy nevysvětleným incidentem v Babicích u Třebíče, při němž v tamní škole přišli o život tři místní funkcionáři, další byl postřelen. „Budovu školy jsme rekonstruovali. Ale stopy po kulkách tam pořád ještě jsou, nechali jsme je zachované,“ uvedla starostka Babic Petra Černá
,Doplnila, že zástupci obce chystají i pamětní síň, která bude lidem pohnuté události připomínat.
