Trestní zákoník – senátní návrh

čas 19:39:58 – 19:43:01:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se přiznám, že mi vychází, že nemám moc jiných šancí, než podpořit to, abychom zákon dále projednávali, to znamená, abychom ho přikázali výborům k projednání, protože to, co tady říkal pan senátor Nytra, je všechno dle mého názoru pravda.

Ale zároveň to také znamená, že člověk ani nemá argumenty, proč by pro to neměl být, abychom to dále neprojednávali a tím pádem nepřiřadili výborům. Ale hlavně jsem se přihlásil kvůli jiné věci. Ještě takhle – já si potřebuji přečíst to, co říkala a citovala z toho paní senátorka Kovářová. Já se potřebuji pobavit s lidmi, kteří třeba řeknou zase jiné názory, které tady částečně říkal pan senátor Láska a podobně. A dokud si to nepřečtu, tak nejsem schopen říkat, jestli ten zákon máme dál prosazovat, nebo ne.

Ale hlavně jsem se přihlásil kvůli druhé věci, kde já říkám, že mám jinou zkušenost než pan senátor Jiří Čunek. Já mám zkušenost, že pokud člověk připravoval návrh senátního návrhu zákona, tak sakra předtím pracoval a komunikoval. Je to moje osobní zkušenost. Já jsem, nevím, to už je asi 12 let, připravoval maličkou změnu návrhu změny zákoníku práce, a to bylo řetězení pracovních smluv v okamžiku, kdy s tím souhlasí odborové organizace. A to, co jsem všechno absolvoval předtím, než jsem si dovolil předložit návrh senátního návrhu zákona, to byly měsíce práce, scházení s odboráři, scházení se s příslušnými členy vlády, scházení se s předsedy senátorských klubů. A se všemi jsem komunikoval o tom, co říkají tomu případnému návrhu, když ho předložím. A teprve poté, až jsem to vykomunikoval, tak jsem si následně dovolil oslovit některé senátory, aby mi to podepsali a předložili návrh senátního návrhu zákona. Čili mám úplně jinou zkušenost, než o které mluvil pan senátor Jiří Čunek z hlediska připravenosti návrhu senátního návrhu zákona. To, že se to dneska, nechci říkat slovo „zvrhlo“, ale stalo někdy dokonce takovým předmětem „pokus, omyl, já to tedy zkusím“, mně se zdá, že tohle není dobře. Tak já to tedy zkusím dát jako návrh senátního návrhu zákona a rychle seženu další čtyři lidi, kteří to podepíší, to je odpovědnost nás všech, že jsme ochotni takhle k tomu přistupovat, protože potom jediné, co děláme, tak snižujeme sami sobě autoritu. Sami sobě tím, že předkládáme návrhy senátních návrhů zákonů, které nejsou dopředu projednány, které nejsou prodiskutovány, o kterých polovina senátorů vlastně ani nevěděla, že budou předloženy, tak sami sobě tím snižujeme autoritu jako instituci, jako Senátu.