V kůži toho druhého

Když mi to časově vyjde, rád se chodím proběhnout. Nedávno se mi stalo, že jsem v Telči běžel zámeckým parkem a u cesty na lavičce seděl mladý muž a u jeho nohou seděl téměř uprostřed cesty velký vlčák. Mladý muž i vlčák mě sledovali a já jsem sledoval je. Když jsem byl asi 30 metrů od lavičky, tak jsem již zřetelně viděl, že vlčák je tzv. na volno.

To znamená, že nebyl na vodítku a seděl u nohou mladého muže volně. Zatnul jsem zuby a běžel dál. Řekl jsem si, že to risknu, mladý muž vypadal inteligentně, a tak jsem věřil, že má asi psa pod kontrolou, že bude dobře vycvičený. Ano bylo tomu tak. Po vzdálenějším okraji cesty jsem okolo obou proběhl a vůbec nic se nestalo. Přesto jsem se při průběhu kolem lavičky vůbec dobře necítil. Měl jsem docela velký strach a navíc jsem si ani netroufl mladému muži cokoliv vytknout, neboť jsem se bál, že by pes v takovém případě mohl nepříjemně reagovat.

Běžel jsem dál a přemýšlel, proč to někteří lidé dělají, proč vystavují jiné lidi v podstatě úmyslně nebo možná z nedostatku předvídavosti nepříjemným situacím? Přece jim musí být jasné, že ne každý má rád psy a že navíc neznámý běžec, jako jsem byl například já, nemůže vědět, zda je pes poslušný nebo není, zda je zvyklý na běžce nebo není apod.

Běžel jsem dál a uvědomil jsem si, že obdobu popsané situace zažíváme i v jiných případech.

Stává se mi, že si někdo na něco či někoho stěžuje a vůbec přitom nepopíše výchozí situaci. A tak se může například stát, že si myslíte, že si stěžuje na starostu a ono se teprve postupně ukáže, že se jedná o ředitele technických služeb. Nebo. Stává se mi, že mě někdo někam pozve a vůbec nic nenapíše o charakteru akce a já přijedu v polobotkách a přitom správné bylo vzít si holínky.

Schválně jsem to kromě toho prvního případu s vlčákem trochu přehnal. Udělal jsem to proto, že si myslím, že čím dál méně jsme ochotní nebo schopní se vžít do role a pocitů toho druhého. Tím se stává, že vznikají často zbytečně nepříjemné situace, nedorozumění nebo dokonce spory. Zkrátka když se s někým bavíte, když s někým jednáte, když s někým spolupracujete, když o někom rozhodujete, když někoho soudíte, zkuste se vžít alespoň na chvíli do jeho kůže. Ujišťuji Vás, že to často věci velmi pomůže.

Miloš Vystrčil, krajský zastupitel, senátor

Zveřejněno v červencovém–srpnovém čísle (7–8/2020) Novin Kraje Vysočina.