V Senátu k budoucnosti sektoru

Podruhé se v budově Senátu na Malé Straně uskutečnila 6. března konference o budoucnosti zemědělství, kterou si přišlo poslechnout kolem stovky lidí. O aktuálních otázkách, jako jsou tlak na evropský zemědělský rozpočet, environmentální ambice, přebujelá byrokracie nebo obchodní dohody mezi EU a třetími zeměmi, diskutovali se šéfy zemědělských nevládních organizací ministr zemědělství Marek Výborný nebo předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová. Konferenci pořádal senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu za odborné spolupráce s Ministerstvem zemědělství.

Konferenci Budoucnost českého zemědělství 2025 moderovala senátorka Jarmila Smotlachová, která na úvod vyzdvihla kontinuitu této akce na půdě Senátu. Přivítala přítomné z řad organizátorů i hostů a vyzvala předsedu Senátu Miloše Vystrčila, aby akci zahájil.

„Situace za hranicemi České republiky je čím dál složitější a to, jak bude naše země fungovat v otázce potravinové bezpečnosti, je čím dál důležitější. Máme dva úkoly. Musíme najít shodu, jak budeme fungovat uvnitř – malí, střední a velcí zemědělci s potravináři. Potom je stejně důležité, možná důležitější, jak budeme fungovat vně. Jak bude české zemědělství konkurenceschopné,“ uvedl předseda Senátu. Právě konkurenceschopnost Vystrčil označil za jeden z problémů, s nímž se tuzemský agrární sektor potýká. Závěrem vyzval české zemědělce, aby se semkli. Na nutnosti diskuze mezi zemědělci a politiky se shodli ve svých úvodních proslovech i následující řečníci, kterými byli předseda senátního Podvýboru pro zemědělství Josef Bazala a ministr zemědělství a zároveň lidovecký předseda Marek Výborný.

Evropský kontext do debaty vnesli eurokomisař pro zemědělství a potravinářství Christophe Hansen, který vystoupil prostřednictvím videonahrávky, a předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová. Oba mluvili o potravinové bezpečnosti a roli Česka v ní.

Pode Vrecionové je třeba zohlednit potravinovou bezpečnost při tvorbě nové Společné zemědělské politiky EU. Evropa pokulhává především v zemědělském výzkumu a inovacích, zdůraznila také nutnost snížit administrativní a reportingovou zátěž. Komentovala i vlnu protestních akcí napříč Evropou včetně Česka proti obchodní dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením Mercosur.

„Tato smlouva se projednává už dvacet let a její podoba je jiná než na začátku. Je prostor pro další diskuzi,“ poznamenala a dodala směrem k zástupcům zemědělských organizací: „Chtěla bych poprosit, abyste tu smlouvu nebrali tak, že je celá špatně.“ Ministr zemědělství Marek Výborný se zaměřil na nedávno představenou vizi rezortu pro vývoj sektoru, proti které Agrární komora ČR vznesla řadu připomínek. „V mnoha věcech jsme v minulých letech byli příliš ambiciózní. I když s dobrým úmyslem, reálně to začalo ohrožovat sektor. Je proto třeba tyto ambice zreálnit, ale neopouštět,“ uvedl. Za důležité označil stanovit jasné cíle a zároveň větší míru flexibility a snížit míru regulací. Státní zemědělský intervenční fond podle něj už loni snížil počet kontrol meziročně o desítky procent. Zdůraznil zejména podporu živočišné výroby a citlivých komodit. „Když navštěvuji farmy, nenabyl jsem pocitu zbídačení. Já ten pocit nemám,“ dodal ministr.

Dále dostali prostor zástupci zemědělských nevládních organizací. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal se věnoval způsobu, jakým se financuje Evropská unie. Hrubý národní produkt stagnuje a snižují se cla, tedy hledají se nové způsoby zdroje peněz jako uhlíková daň, sankce za neplnění Green Dealu a samozřejmě půjčky. „EU si bude půjčovat, dost možná i naším jménem. Otázkou je, kam ty peníze, které bude muset někdo splatit, půjdou,“ podotkl Doležal. Prezident Agrární komory ČR rovněž zdůraznil, že je potřeba snižovat regulatorní a administrativní zátěž kladenou na zemědělce. „Musíme zemědělcům rozvázat ruce. Zrušme všechno, co po nás Brusel nepožaduje. Nechoďme nad rámec minimálních požadavků,“ vyzval.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek kritizoval složení řečníků na konferenci, na které většina vystupujících má členství v Agrární komoře ČR, pouze Asociace soukromého zemědělství ČR vystupuje podle něj sama za sebe. Politici podle jeho slov ustupují zástupcům úzkých zájmů hlavně velkoprodukčního modelu, čímž mimo jiné také zavírají cestu k využití plné podstaty Společné zemědělské politiky EU. Přesto se na řadě problémů tuzemského agrárního sektoru shodl s ostatními. Jmenoval například nejvíce rostoucí ceny potravin z celé EU, na druhou stranu slabou obchodní pozici a nízký profit samotných zemědělců či hlubokou nevyváženost rostlinné a živočišné výroby. „Tenhle motor potřebuje generálku jako sůl, protože navyklé finanční záplaty už nepomáhají,“ dodal.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha prezentoval Společnou iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství, kvalitní a bezpečné potraviny občanům této země 2025+, na níž se shodlo pět zemědělských nevládních organizací včetně Agrární komory ČR a Potravinářská komora ČR. „Tyto organizace reprezentují 90 % potravin, které jsou vyrobeny v Česku. My tu vzájemnou diskuzi vedeme. My se snažíme hledat společná řešení,“ poznamenal Pýcha. Strategii Ministerstva zemědělství sice uvítal, ale nezohledňuje podle něj skutečnou situaci v zemědělství.

Předseda Zemědělského svazu ČR podpořil požadavek prezidenta Agrární komory ČR na zrušení pravidel nad rámec toho, co požaduje Evropská unie.

Poslední blok konference se zaměřil na produkci ovoce a zeleniny. Předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská vyzdvihla kvalitu domácí produkce. Zelináři podle ní šetří přírodu, snižují uhlíkovou stopu, podporují soběstačnost Česka. „Proč by měl český zákazník kupovat zeleninu, která putovala tisíce kilometrů, když ji dokážeme vypěstovat. Jsem ráda, pane ministře, že se tím zabýváte,“ uvedla Nebeská, čímž narážela na dovozy potravin ze třetích zemí a obchodní dohody, které to umožňují jako smlouva mezi Evropskou unií a zeměmi Mercosur.

Předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy se připojila k požadavku svých předřečníků na snížení byrokratické zátěže. „Nikdo se nenají ze vzorně vyplněných hlášení,“ poznamenala. Dalšími výzvami pro sektor jsou podle ní dostatek pracovníků na sezonní práce, zpracovatelské kapacity nebo nerovné postavení vůči obchodním řetězcům.

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík mluvil o snižující se výměře ovocných sadů a keřů. Nároky na české ovocnáře se podle něj zvyšují. Mají produkovat méně odpadu, požadavky na bezpečnost produkce jsou vyšší a stejně tak environmentální požadavky nebo administrativa. V této souvislosti pochválil antibyrokratický balíček Ministerstva zemědělství, ale v první řadě se podle něj tato administrativní zátěž vůbec neměla dostat do legislativy. Zmínil i nepoměr mezi vysokými náklady ovocnářů a nízkými výkupními cenami. „Zemědělství musí být atraktivním oborem a na to musí být férové ceny,“ řekl Ludvík.

V následné diskuzi vystoupila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová k nefinančnímu reportingu ESG, který podle ní mohou zvládnout velcí producenti, ale malí ne. Viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček mluvil o zeštíhlení Evropské unie a toho, co po zemědělcích požaduje. Předseda ZD Ostaš Jaroslav Lád kritizoval nastavení redistributivní platby na úrovni 23 % z obálky přímých plateb, proti čemuž inicioval již dříve ústavní žalobu. „Rozbíjíte družstva. Ničíte soukromé vlastnictví,“ uvedl. Jiří Hrbek, který měl dříve na starosti zemědělskou statistiku na Českém statistickém úřadě, by na příští konferenci uvítal vystoupení statistiků a sjednocení údajů.

AGRObase zpravodaj | Strana: 4 | Rubrika: Zemědělská politika