Vedra

Na konci července a zejména v první polovině srpna jsme na území velké části Evropy, a tedy také u nás, zažívali velká vedra. Jako velký příznivec tepla jsem si nejdříve liboval, ale postupně si člověk více a více uvědomoval, co všechno dlouhotrvající vysoké teploty způsobují a jak velký vliv na náš život mají.

Že se planeta otepluje, již dnes téměř nikdo nezpochybňuje a ukazuje se, že klimatickou změnu nelze žádným politickým rozhodnutím zastavit a již vůbec ne zakázat. Je tedy evidentní, že se budeme muset, pokud chceme nadále na naší planetě relativně normálně žít a fungovat, nastalým a stále postupujícím změnám klimatu přizpůsobit. Častěji se používá věta, že se budeme muset adaptovat.

Co to pro nás samotné, pro naše obce, kraje, země a celou Evropu a svět znamená, zatím není úplně jasné, ale některá pravidla a principy našeho budoucího chování již nikdo nezpochybňuje. Určitě bychom se měli začít chovat mnohem úsporněji a šetrněji z hlediska nakládání s našimi základními životními potřebami.

Na prvním místě je určitě voda. S vodou bychom neměli plýtvat a nemám na mysli nyní jenom využívání pitné vody, ale obecně nakládání s vodou doma, ve výrobě, v krajině. Měli bychom se snažit každou kapku využít. Jakým způsobem to budeme dělat, často záleží na každém z nás, neboť každý k tomu máme jiné podmínky. Nemá tedy příliš cenu vypisovat konkrétní rady. Každý tušíme, co asi tak znamená chovat se úsporně a šetrně.

Velmi podobně je to při nakládání s potravinami, při cestování nebo například při našem nakládání s obalovým materiálem a dalšími odpady. V Česku téměř všichni tušíme, jak bychom se měli správně chovat, ale jednodušší a pohodlnější bývá místo jít pěšky sednout do auta a jet autem nebo odpad netřídit a použít popelnici na směsný odpad. Zvláštní, nesmírně důležitou kapitolou je potom zvyšování naší ochoty žít zdravě a navzájem se v tom podporovat.

Ve všech těchto věcech a mnoha dalších mohou pomáhat města a obce. Velké uznání všem, kteří se o to ve svých obcích snažíte. Nejsme dokonalí a nikdy nebudeme, ale to neznamená, že se nemůžeme více snažit se chovat vůči sobě a naší budoucnosti – našim dětem a vnoučatům – zodpovědněji.

A ještě na závěr. Ano, znám dobře tu větu, která říká, že nemá smysl se chovat šetrně a zodpovědně, když většina lidí okolo a většina lidí a zemí na světě to nedělá. Jsem přesvědčen, že tento argument je lichý, řekl bych přímo nebezpečný. Vždy tomu bylo tak, že někdo měl odvahu nebo odpovědnost, rozhodl se a začal, byl příkladem, nositelem nových postupů, nových stylů, pevné morálky. Kdyby tomu tak nebylo, dodnes bychom například jezdili parní lokomotivou nebo telefonovali telefonem se sluchátkem připojeným na telefonní šňůru.

Zveřejněno v zářijových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.