Předseda Senátu na veletrhu ocenil knihu o svobodě, vybral dílo popisující systémovou péči o lidi s náročným chováním
10. 10. 2025
Senát schválil Pavlovu nominaci Bartoně a Smolka na ústavní soudce
16. 10. 2025
Šéf Senátu Miloš Vystrčil z ODS se nechce smířit s tím, že předsedou Poslanecké sněmovny se má stát Tomio Okamura. S apelem, aby se tomu pokusili zabránit, ale u kolegů neuspěl.
Vystrčilovi vadí, že lídr SPD Tomio Okamura se opakovaně vyjádřil pro vystoupení Česka z Evropské unie. Předseda Senátu se proto pokoušel své stranické kolegy v ODS přesvědčit, aby předávání moci jen nečinně nepřihlíželi a zkusili alespoň něco.
Ovšem neuspěl, neboť i to „alespoň něco“ by vyžadovalo nějakou dohodu se šéfem ANO Andrejem Babišem. A do té se teď, deset dní po volbách, nikomu za žádnou cenu nechce.
„Opakovaně upozorňuji, že zvolením Tomia Okamury do čela Poslanecké sněmovny by došlo k flagrantnímu popření většinové vůle voličů a zájmů České republiky,“ trvá na svém Miloš Vystrčil.
Argumentuje tím, že ve Sněmovně je po volbách 172 poslanců z celkových 200, kteří jasně podporují členství země v EU. Počítá mezi ně 80 politiků z hnutí ANO plus 92 mandátů budoucí opozice, kterou tvoří Spolu, hnutí STAN a Piráti.
„To je prostě padlé na hlavu, abychom si do čela Sněmovny zvolili ‚Protievropana‘, když je tady jasná vůle voličů vyjádřená tak silnou většinou? Vždyť to je přece neuvěřitelné. Nebo jsme se už všichni zbláznili, když se něco takového připustí?!“ emotivně apeluje předseda Senátu.
Zvolení Okamury šéfem dolní parlamentní komory ale sotva zabrání. Jde o součást dohody mezi ANO, SPD a Motoristy o vytvoření budoucí vlády. Tato formace dohromady disponuje většinou 108 hlasů.
Do dohody s Babišem se nikomu nechce
Vystrčilův cíl by vyžadoval vyjednávat s Babišovým hnutím, aby raději nominovalo někoho ze svých řad. Chtěl některým špičkám ANO připomenout výroky, kterými dávaly ještě letos na jaře najevo, jak moc se štítí SPD a odmítají s ní sedět ve vládě.
Jenže se ukazuje, že ani do minimalistické dohody s Babišem – byť jen na parlamentní, nikoliv vládní úrovni – se teď nikomu z ODS ani dalších dosluhujících vládních stran nechce.
„Zvolení Tomia Okamury hlasy poslanců hnutí ANO bych považoval ze strany tohoto hnutí za zásadní porušení volebního slibu. A také za důkaz, že v hlavní roli v povolebních vyjednáváních vedených Andrejem Babišem rozhodně není starost o voliče a plnění volebních slibů, ale že jsou to bohužel osobní a stranické zájmy,“ říká Vystrčil.
Odmítá zároveň výzvy bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, že by demokratické strany měly hledat cestu, jak omezit vliv SPD nejen v Parlamentu, ale i v budoucí vládě. Třeba i za cenu tiché podpory Babišova kabinetu. Vystrčilovi šlo čistě jen o obsazení dolní parlamentní komory.
Miloš Vystrčil vysvětluje, že podle protokolu je předseda Sněmovny v pořadí třetí nejvyšší ústavní činitel – po prezidentovi a šéfovi Senátu. A že je mimo jiné zodpovědný za reprezentaci v zahraničí. Dělá parlamentní diplomacii, jež v posledních letech nabyla na významu.
Pochopení pro svou snahu našel jen u končící předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové z TOP 09. I ona se snaží své stranické kolegy podnítit k vyšší aktivitě.
„Vidím zde velký prostor pro občanskou společnost, aby dala jasně najevo svůj postoj. Stejně tak očekávám, že budoucí opoziční představitelé budou vytvářet tlak na Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, aby touto cestou při sestavování koalice nešel,“ říká Pekarová Adamová.
„Buďme realisté“
Připomíná, že před pár lety vznikl kvůli válce na Ukrajině nový formát – summit předsedů parlamentů členských zemí NATO. „Jaká vyjádření tam bude dávat Tomio Okamura, si můžeme jen domyslet, ale těžko si představit, že by popřel své dlouhodobé postoje. Šéf Sněmovny opravdu není jen stroj na podpisy zákonů a řídící schůzí,“ upozorňuje končící předsedkyně na rizika.
Jednou z cest, jak Okamurův sen zhatit, je přemlouvání liberálních poslanců hnutí ANO, kterým spojenectví s SPD moc nevoní, aby to dali najevo v tajném hlasování při volbě nového šéfa Sněmovny. „Buďme ale realisté, kdyby na to ANO přistoupilo, byla by to další trhlina v jejich jednání o vládním projektu,“ říká první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.
Skeptický k Vystrčilově iniciativě je také lídr Pirátů Zdeněk Hřib, podle něhož ANO, SPD a Motoristé nebudou brát ohledy na ostatní, protože nepotřebují hlasy nikoho dalšího.
„Hlavní zájem Andreje Babiše je, aby nešel k soudu o Čapí hnízdo. V tom má shodu s SPD a s ohledem na to, že teď už policie řeší i výroky Filipa Turka, tak Motoristé budou zřejmě brzy potřebovat podobnou službičku,“ naráží Hřib na to, že lídři pravděpodobných vládních stran se budou navzájem potřebovat kvůli zachování imunity.
seznamzpravy.cz | 05:00 | Rubrika: Volby | Autor: Václav Dolejší
Odkaz na článek.
