Vystrčil uctil dnes ráno na náměstí Jana Palacha památku obětí střelby na FF UK
17. 11. 2024
Oslavy 17. listopadu
17. 11. 2024
moderátor
——————–
Hezké nedělní dopoledne. Vítáme vás opět u našeho speciálního vysílání. K listopadovým událostem jak roku 1939, tak 1989. Celý den sledujeme stěžejní pietní místa a politiky, kteří přišli uctít památku. Měli jsme možnost vidět na Národní třídě jak prezidenta republiky Petra Pavla, tak i zástupce vládní čtyřkoalice i opozice. A nyní si můžeme poslechnout slova předsedy Senátu České republiky Miloše Vystrčila.
——————–
Hezké nedělní dopoledne. Vítáme vás opět u našeho speciálního vysílání. K listopadovým událostem jak roku 1939, tak 1989. Celý den sledujeme stěžejní pietní místa a politiky, kteří přišli uctít památku. Měli jsme možnost vidět na Národní třídě jak prezidenta republiky Petra Pavla, tak i zástupce vládní čtyřkoalice i opozice. A nyní si můžeme poslechnout slova předsedy Senátu České republiky Miloše Vystrčila.
Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Byly takové, jaký jsme my. Udělali jsme chyby a dělali jsme dobré věci. Důležité je, když uděláte špatnou věc a potom to víte, tak se za to omluvit. Důležité taky si někdy přiznat, že něco, co jste slibovali, prostě nemůžete splnit, protože jste si mysleli, že nepřijde bouřka, která vám vezme střechu. A když vám něco vezme střechu, tak potom musíte opravit tu střechu a nemůžete se zabývat tím, že někam jedete na dovolenou nebo že si koupíte nový počítač. Co si myslím, že trošku nám dneska chybí si uvědomit, že ta společnost se mění, že to okolí, ve kterém žijeme, se mění, že je ruská agrese proti Ukrajině, že musíme řešit situaci, která souvisí s tím, že naše konkurenceschopnost není taková, jak jsme si představovali, protože jsme se stali závislí třeba i na surovinách anebo produktech ze zemí nedemokratických, které potom toho využívají, že v okamžiku, kdy je přestanou dodávat, tak my najednou nevíme, co s tím a nemáme třeba suroviny, kterými topíme a podobně, a to všechno dneska musíme překonávat, a to nám brání třeba v něčem jiném, kde jsme si mysleli, že budeme dále a kde se budeme mít lépe se tak rozvíjet. A to všechno si myslím, že překonáme, že na to máme, že lidi se kterými tady žijeme, prostě dobře vědí, že nic jiného, než to naše práce a nějaké držení pospolu nám nepomůže. A to je můj názor a jsem optimista, jsem přesvědčený, že na to máme, že si uvědomujeme, jaký máme štěstí a že máme děcka, že máme vnoučata, že bychom neměli myslet jen na to, jak se v současné chvíli nám daří, ale i na to, co bude zítra, pozítří, za rok, za 10 let. A to souvisí s tím, co potom musíme dělat a měli bychom na to mít odvahu.
——————–
Byly takové, jaký jsme my. Udělali jsme chyby a dělali jsme dobré věci. Důležité je, když uděláte špatnou věc a potom to víte, tak se za to omluvit. Důležité taky si někdy přiznat, že něco, co jste slibovali, prostě nemůžete splnit, protože jste si mysleli, že nepřijde bouřka, která vám vezme střechu. A když vám něco vezme střechu, tak potom musíte opravit tu střechu a nemůžete se zabývat tím, že někam jedete na dovolenou nebo že si koupíte nový počítač. Co si myslím, že trošku nám dneska chybí si uvědomit, že ta společnost se mění, že to okolí, ve kterém žijeme, se mění, že je ruská agrese proti Ukrajině, že musíme řešit situaci, která souvisí s tím, že naše konkurenceschopnost není taková, jak jsme si představovali, protože jsme se stali závislí třeba i na surovinách anebo produktech ze zemí nedemokratických, které potom toho využívají, že v okamžiku, kdy je přestanou dodávat, tak my najednou nevíme, co s tím a nemáme třeba suroviny, kterými topíme a podobně, a to všechno dneska musíme překonávat, a to nám brání třeba v něčem jiném, kde jsme si mysleli, že budeme dále a kde se budeme mít lépe se tak rozvíjet. A to všechno si myslím, že překonáme, že na to máme, že lidi se kterými tady žijeme, prostě dobře vědí, že nic jiného, než to naše práce a nějaké držení pospolu nám nepomůže. A to je můj názor a jsem optimista, jsem přesvědčený, že na to máme, že si uvědomujeme, jaký máme štěstí a že máme děcka, že máme vnoučata, že bychom neměli myslet jen na to, jak se v současné chvíli nám daří, ale i na to, co bude zítra, pozítří, za rok, za 10 let. A to souvisí s tím, co potom musíme dělat a měli bychom na to mít odvahu.
reportér
——————–
Když jste zmínil tu budoucnost. Co by si lidé z té připomínky 17. listopadu měli vzít do té budoucnosti?
——————–
Když jste zmínil tu budoucnost. Co by si lidé z té připomínky 17. listopadu měli vzít do té budoucnosti?
Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Jednak bychom si měli znovu připomenout, co bylo před listopadem a jak došlo k tomu, že jsme tady potom žili v socialismu a v komunismu. Že to vlastně nebylo najednou, že to bylo plíživé a že vlastně tam byly i volby, kdy komunisté ty volby vyhráli, aby následně potom dělali věci, které říkali, že nikdy dělat nebudou. To znamená, ta eroze té demokracii a té svobody může přicházet postupně, že to není najednou a potom získat tu svobodu nazpátek, že není vůbec jednoduché a že to není samozřejmost a že k tomu je potřeba, aby člověk měl v sobě odvahu, ne všichni před listopadem 89 měli, a proto bychom si ta jména těch, kteří měli, měli připomínat, to byli studenti, velký poděkování studentům za to, čeho se odvážili v roce 89. Poděkování disidentům v čele s Václavem Havlem, ale nejen s ním za to, že prostě v té době, kdy my ostatní většinou poslušně vykonávali, byť jsme nebyli rádi, to, co nám bylo nařízeno, tak tady byli lidé, kteří obětovali svoje rodiny, svůj rodinný život, své osudy, svoje kariéry tomu, aby bojovali za svobodu, kdy to znamenalo, že třeba je zavřou, a to všechno bychom si měli připomínat dneska toho 17. listopadu a ne jen dneska a zároveň si uvědomovat, že pokud to znovu nechceme zažít, tak je dobré, abysme jako některé věci překousli a uvědomili si, že není to úplně jednoduchý a že nevede „královské cesty“ ke svobodě, k demokracii, k prosperitě. Že někdy je potřeba tomu dát inějakou práci a trochu se obětovat nebo že to prostě i někdy je trochu utrpení projít dál a dělat ty věci tak, aby to bylo dobrý nejen pro mě a pro tu chvíli, v který žiju, ale i pro ty děti a vnoučata, který máme i proto, že se pak můžete podívat těm lidem okolo sebe do očí a říci, jo, třeba v tuhletu chvíli my neříkají všechno všichni, že to dělám dobře, ale já to dělám dobře, protože nemyslíme na sebe, ale i na to, co bude potom.
——————–
Jednak bychom si měli znovu připomenout, co bylo před listopadem a jak došlo k tomu, že jsme tady potom žili v socialismu a v komunismu. Že to vlastně nebylo najednou, že to bylo plíživé a že vlastně tam byly i volby, kdy komunisté ty volby vyhráli, aby následně potom dělali věci, které říkali, že nikdy dělat nebudou. To znamená, ta eroze té demokracii a té svobody může přicházet postupně, že to není najednou a potom získat tu svobodu nazpátek, že není vůbec jednoduché a že to není samozřejmost a že k tomu je potřeba, aby člověk měl v sobě odvahu, ne všichni před listopadem 89 měli, a proto bychom si ta jména těch, kteří měli, měli připomínat, to byli studenti, velký poděkování studentům za to, čeho se odvážili v roce 89. Poděkování disidentům v čele s Václavem Havlem, ale nejen s ním za to, že prostě v té době, kdy my ostatní většinou poslušně vykonávali, byť jsme nebyli rádi, to, co nám bylo nařízeno, tak tady byli lidé, kteří obětovali svoje rodiny, svůj rodinný život, své osudy, svoje kariéry tomu, aby bojovali za svobodu, kdy to znamenalo, že třeba je zavřou, a to všechno bychom si měli připomínat dneska toho 17. listopadu a ne jen dneska a zároveň si uvědomovat, že pokud to znovu nechceme zažít, tak je dobré, abysme jako některé věci překousli a uvědomili si, že není to úplně jednoduchý a že nevede „královské cesty“ ke svobodě, k demokracii, k prosperitě. Že někdy je potřeba tomu dát inějakou práci a trochu se obětovat nebo že to prostě i někdy je trochu utrpení projít dál a dělat ty věci tak, aby to bylo dobrý nejen pro mě a pro tu chvíli, v který žiju, ale i pro ty děti a vnoučata, který máme i proto, že se pak můžete podívat těm lidem okolo sebe do očí a říci, jo, třeba v tuhletu chvíli my neříkají všechno všichni, že to dělám dobře, ale já to dělám dobře, protože nemyslíme na sebe, ale i na to, co bude potom.
moderátor
——————–
Tolik předseda Senátu Miloš Vystrčil, který promluvil u Národní třídy.
——————–
Tolik předseda Senátu Miloš Vystrčil, který promluvil u Národní třídy.
CNN Prima News | 10:31 | Pořad: 1989 17. listopad
