Vysočina si podává ruce se čtyřmi regiony

Jihlavský deník | 1.6.2013 | Rubrika: Téma | Strana: 2 | autor: Petr Šmergl

Nejintenzivnější vztahy má kraj se spolkovou zemí Dolní Rakousko, ale ani spolupráce s dalšími partnery není vůbec nijak chudá

Jihlava – Na Slovensku, v Rakousku, ve Francii a na Ukrajině, v těchto státech má Vysočina partnerské regiony. Konkrétně jde o slovenský Nitranský samosprávný kraj, Dolní Rakousko, francouzský region Champagne­Ardenne a Zakarpatskou oblast Ukrajiny. Mnoho obyvatel kraje však o tom, že existují partnerské vztahy mezi regiony, netuší. Podle odborníků přitom i partnerství regionů, stejně jako partnerství obcí, může mimo jiné napomáhat rozvíjet třeba i cestovní ruch. Ale samozřejmě nejde jen o turismus. „Podle mého názoru může spolupráce Kraje Vysočina s uvedenými regiony výrazně pomoci ke zvýšení povědomí o turistických atraktivitách našeho kraje u obyvatel partnerských regionů. Naopak zase obyvatelé Kraje Vysočina mohou získat inspiraci k návštěvě těchto regionů,“ podotkla k partnerství Eva Janoušková, vedoucí Katedry cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.
Určitý pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu jako jeden z přínosů spolupráce mezi regiony, i tak lze na tyto zahraniční vztahy nahlížet podle Miloše Vystrčila (ODS), bývalého hejtmana Vysočiny, současného senátora za jihlavský volební obvod a také krajského zastupitele. „Nemyslím si ale, že vzájemný rozvoj turismu by měl být hlavním cílem spolupráce. Rozhodně by ale spolupráce měla rozvoj turismu a vzájemné poznání regionů podporovat,“ doplnil Vystrčil.
„Je jistě možné, že například v návaznosti na sérii putovních výstav fotografií partnerských regionů Kraje Vysočina, která je prezentovaná v krajem zřizovaných nemocnicích, byly zobrazené atraktivní destinace motivem pro výlet nebo dovolenou v partnerském regionu,“ řekl Ladislav Seidl, který je na krajském úřadě vedoucím oddělení vnějších vztahů.

Inspirovat se

Kdyby se daly dohromady názory akademiků, úředníků i politiků na spolupráci Vysočiny se zahraničními regiony, pak by se jejich hodnocení určitě proťalo v tom, že takové meziregionální vztahy jsou celospolečensky prospěšné. „Osobně si myslím, že region by neměl žít v izolaci. Lidé z regionu včetně jeho představitelů by měli vědět, jak se žije a pracuje třeba i u vzdálenějších sousedů. Když spolupráce funguje, přináší inspiraci, nevymýšlí se vymyšlené a dochází ke vzájemnému sociálnímu, ekonomickému a kulturnímu obohacení,“ zamyslel se Vystrčil.
To potvrdil i Ladislav Seidl. „Zahraniční spolupráce obecně má přínos zejména v mezilidských vztazích, ve výměně zkušeností, načerpání nových zkušeností, ale v případě projektové spolupráce i z hlediska finančního,“ poukázal.

Směrem na východ

Eva Janoušková odkryla, čemu by v současné době široká veřejnost zřejmě důležitost nepřikládala. „Velkou budoucnost vidím ve spolupráci se Zakarpatskou Ukrajinou. Čeští turisté, hlavně ti, kteří preferují pěší turistiku a cykloturistiku, začínají tuto oblast v posledních letech stále více objevovat a shledávají ji velmi atraktivní,“ nastínila vedoucí katedry cestovního ruchu.
A nejen to, budoucnost určitě není pouze v samotném turismu. Shodou okolností byli například tento týden v Jihlavě na návštěvě studenti a akademičtí pracovníci z ukrajinské Užhorodské národní univerzity (Užhorod je hlavní město Zakarpatské oblasti) a do budoucna se plánují výměnné pobyty studentů obou vysokých škol.
Se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny se v budoucnu zřejmě rozvinou mnohem intenzivnější kontakty, které budou vzájemně výhodné i hospodářsky. Zatím je situace trochu jiná. „Je pravda, že v současné době – v případě Zakarpatské oblasti Ukrajiny – je po finanční stránce Kraj Vysočina na první pohled nezištným dárcem. Osobně jsem ale přesvědčen, že v celkovém součtu spolupráce Zakarpatské oblasti a Kraje Vysočina také mnohé získáváme,“ podotkl Miloš Vystrčil.
Podle něj má Ukrajina obrovský ekonomický i kulturní potenciál a právě Vysočina je v Zakarpatské oblasti dobře zapsána jako spolehlivý partner, což je značná výhoda pro další spolupráci.

Blízké Rakousko

Co se týká intenzity partnerských vztahů, ty jsou asi nejčetnější s nejbližším regionem. „Na prvním místě bych určitě uvedla spolupráci s Dolním Rakouskem. Kromě toho, že je Vysočině nejblíže, je Dolní Rakousko i oblastí s podobnými předpoklady cestovního ruchu. Společné aktivity obou regionů realizované v posledních letech, nejen Dolnorakouská zemská výstava, vedly podle mého názoru k oboustrannému zvýšení cestovního ruchu,“ poznamenala Eva Janoušková.
Na tom, že spolupráce je nejintenzivnější s Dolním Rakouskem, se shodnou také Ladislav Seidl a Miloš Vystrčil. „V tomto smyslu je například spolupráce s Dolním Rakouskem přirozeně podporována existencí cíle Evropská územní spolupráce, v jehož rámci funguje česko­rakouský přeshraniční operační program,“ připomněl Vystrčil. Spolupráce Vysočiny a Dolního Rakouska tedy podle něj oběma samosprávám a dalším subjektům umožňuje společně získávat evropské peníze. „A to je silná motivace, která v případě spolupráce s ostatními regiony zkrátka není k dispozici,“ řekl Vystrčil. Povědomí o partnerských regionech Vysočiny je ale u veřejnosti poněkud sporné. Mnozí obyvatelé netuší, že nějaká partnerství existují. Jak ale Seidl, tak Vystrčil podotkli, třeba na oficiálním webu Kraje Vysočina se lidé dozvědí o zahraniční spolupráci téměř vše.
„Problém je spíše v tom, zda Kraj Vysočina dokáže o svých přeshraničních aktivitách informovat dostatečně poutavě a pro média a čtenáře přitažlivě,“ podotkl také bývalý hejtman Vystrčil.
V souvislosti s tím připomněl Ladislav Seidl jeden průzkum. „Z průzkumu názorů občanů Kraje Vysočina ze září 2010 vyplývá, že 42 procent obyvatel Vysočiny ví o tom, že Dolní Rakousko je partnerským regionem Kraje Vysočina; pravděpodobně i díky první společné a přeshraniční Dolnorakouské zemské výstavě 2009,“ poukázal Seidl.