Vystrčil: Inspirujme se „stolpersteiny“

Je nutné hledat další formy, kterými si bude česká společnost připomínat oběti komunistické perzekuce. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to řekl v Jihlavě při pietním setkání u památníku, který je věnovaný 11 mužům popraveným v 50. letech ve vykonstruovaných politických procesech na dvoře jihlavské věznice. Sedm z nich bylo popraveno 3. srpna 1951 kvůli takzvanému babickému případu. Podle Vystrčila je nutné hledat způsoby, jak vzpomínky na dobu nesvobody a třídní nenávisti zpřítomnit. Inspirací by podle něj mohly být třeba takzvané Stolpersteine, tedy kameny zmizelých připomínající oběti holokaustu.

„Je to velmi důležité proto, abychom nekontaminovali naše svědomí a nekontaminovali své názory myšlenkami, které jsou nebezpečné a někdy v budoucnu se mohou stát i zrůdnými,“ řekl Vystrčil.

Jako německá společnost přijala kameny zmizelých umisťované od roku 1992 na připomínku nacistické minulosti, měla by mít i česká veřejnost na očích připomínku nespravedlností z doby totality. „Protože první Stolperstein byl umístěn v roce 1992, což je 47 let po druhé světové válce, tak mě napadlo, jestli už nepřišel čas, abychom my taky do našich chodníků začali dávat nějaké naše stolpersteiny, které připomínají období nesvobody a třídní nenávisti. V komunistických lágrech jich celkem umřelo asi 4500 až 5000, z toho 250 bylo popraveno a další tam umřeli, protože nepřežili tu strašnou situaci, kterou tam zažívali,“ řekl Vystrčil.

Bývalé tábory S myšlenkou připomínat komunistické zločiny formou, jakou Vystrčil popsal, souhlasí i předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky Milena Blatná. „Bylo by to asi složitější, než jsou kameny zmizelých z druhé světové války, ale nápad je to dobrý. Chybí nám ale bohužel i připomínky třeba v místech bývalých táborů. Jsou to paradoxy, kdy na Rovnosti, kde byl tábor, mají chaty dozorci. A takových věcí je ještě dost. Bohužel nám už na to asi síly nestačí,“ řekla Blatná.

Případ Babice nebyl nikdy zcela objasněn. Když ale byli v babické škole zastřeleni tři funkcionáři místního národního výboru, měla Státní bezpečnost (StB) záminku k rozpoutání monstrózních procesů proti katolické církvi a soukromým rolníkům, kteří se bránili kolektivizaci. Ve dvoře jihlavské věznice byli popraveni Václav Drbola, František Kopuletý, Antonín Mityska, Drahoslav Němec, František Pařil, Antonín Plichta a Antonín Škrdla.

Lidové noviny | Strana: 3 | Rubrika: Domov | Autor: ČTK