Vystrčil jednal s americkými kongresmany o dodávkách zbraní na Ukrajinu

e15.cz | 05:30 | Rubrika: Zahraniční | Autor: Lukáš Vojáček

Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) minulý týden jednal ve Spojených státech s více než desítkou amerických kongresmanů o posílení euroatlantického spojenectví v době, kdy Evropa čelí ruské agresi na Ukrajině a souvisejícím ekonomickým problémům. Dvou z těchto schůzek se zcela mimořádně mohli zúčastnit také redaktoři deníku E15 a Hospodářských novin.

Rozhovory proběhly ve washingtonském Kapitolu, tedy v sídle amerického Kongresu. Za českou stranu se jich kromě Vystrčila zúčastnil ještě předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer, velvyslanec České republiky v USA Hynek Kmoníček (ČSSD) a poradce šéfa Senátu Petr Kolář.

„Když přijede partner, jako je předseda Senátu, který má jasné postoje, Senátu, který se jasně vyslovoval k některým otázkám v kriticky významné době, tak nás Američané berou jako partnery do hry a my toho musíme využít, protože spojenectví se buduje v těžkých dobách, jako je právě tahle,“ okomentoval jednání Fischer.

V zákulisí Kapitolu

První schůzka, na kterou byli vpuštěni novináři, proběhla se spolupředsedou Zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů a vlivným členem Republikánské strany Michaelem McCaulem. Vystrčil s ním hovořil o třech stěžejních tématech – o dodávkách zbraní na Ukrajinu, uprchlické situaci v České republice a o jmenování amerického velvyslance v Praze.

Šéf Senátu připomněl McCaulovi, že pozice amerického velvyslance v Česku je už skoro dva roky neobsazená, což nevysílá dobrý signál ohledně vzájemných vztahů. Dále jej požádal o finanční podporu na ukrajinské válečné uprchlíky. „Česko k dnešnímu dni přijalo 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, to je vzhledem k velikosti naší populace stejné, jako kdyby jich do USA přišlo deset milionů,“ podotkl Vystrčil.

Poukázal na to, že Česko pomáhá Ukrajině mnohem více než třeba Maďarsko, a přesto nebylo Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zařazeno mezi takzvané země v první linii a nedostává se mu v tomto ohledu od spojenců podpory. Přestože jsou Spojené státy největším donátorem UNHCR, nemají přímý vliv na alokaci těchto peněz.

Čeští senátoři rovněž vyzvali americkou stranu k co možná nejtvrdší odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině. „Česká republika je lídrem v podpoře Ukrajiny. Chtěli bychom, aby Evropská unie a Spojené státy Ukrajinu podporovaly ještě více, a věříme, že je nezbytné Putinovu armádu porazit,“ prohlásil Vystrčil. Navrhl rovněž, aby se již během nadcházejícího českého předsednictví v Radě Evropské unie začal organizovat plán na ekonomickou obnovu Ukrajiny po skončení války. Senátor Fischer zase vybídl k důslednému prošetření válečných zločinů, které na Ukrajině napáchala ruská vojska.

Zmíněna byla i závislost České republiky a většiny Evropské unie na ruských energetických zdrojích. McCaul bez bližších podrobností nabídl, že by Češi místo ruského plynu mohli nakupovat americký LNG.

V závěru setkání čeští politici ještě navrhli, že by se v Praze mohlo ve druhé polovině letošního roku uskutečnit setkání amerického kongresmana se zástupci ukrajinské vlády. McCaul dal ve všech bodech senátorům za pravdu a slíbil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby jejich požadavkům vyhověl, byť například jmenování amerického velvyslance je mimo jeho pravomoc.

Poděkoval Čechům za pomoc Ukrajině a ocenil též Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan z roku 2020. Zdůraznil nutnost poslat co nejdříve na Ukrajinu zbraně, včetně zbraní dlouhého doletu. „Apeloval jsem na Bidenovu administrativu, aby si s tím pospíšili, protože každé zdržení stojí lidské životy,“ uvedl McCaul.

Neshoda jen na klimatu

Druhý rozhovor za účasti médií byl s demokratickým kongresmanem Lloydem Doggettem, jenž stojí v čele takzvaného Czech Caucus neboli kongresové skupiny přátel České republiky. Doggetta na jednání doprovodily ještě republikánská politička Mariannette Millerová-Meeksová a demokratka Abigail Spanbergerová.

I této debatě dominovala především válka. Vystrčil mimo jiné upozornil americké partnery na skutečnost, že stejný osud jako Ukrajinu může v blízké době potkat i Gruzii a Moldavsko, a proto by mělo být těmto státům co nejdříve po splnění zákonných podmínek umožněno vstoupit do NATO a Evropské unie. „Tohle už není o sporu mezi dvěma zeměmi, ale o rozdělení světa, kdo kde bude mít vliv. A Putin řekl, že největší chybou byl rozpad Sovětského svazu. Ať se každý podívá do mapy, kam až Sovětský svaz dříve zasahoval,“ varoval předseda českého Senátu.

Doggett s tímto stanoviskem vyjádřil souhlas. Vyptával se také české strany na stav demokracie v Polsku a Maďarsku. Jediné, co kongresman delegátům vyčetl, je nedostatečná snaha České republiky o řešení klimatických změn, což po skončení jednání ještě potvrdil v krátkém vyjádření pro deník E15:

„Jednání bylo velmi dobré. Považuji za důležité setkávat se nejen s diplomaty, ale i členy parlamentů našich spojenců. Nejvíce se s Českou republikou shodujeme na ukrajinském tématu, což je klíčové. Mám ale obavy ohledně klimatické krize, která je dlouhodobým bezpečnostním rizikem,“ řekl Doggett. „Česko, ale i Spojené státy musejí na tomto problému ještě hodně zapracovat,“ dodal kongresman.

Setkání v těžké době

Pro české politiky bylo každopádně obrovským úspěchem už jenom to, že si na ně jejich američtí spojenci udělali čas. Spojené státy se totiž aktuálně potýkají s celou řadou závažných domácích problémů. Jen za poslední dva týdny bylo v zemi zastřeleno přes 700 lidí. Kongres tak v těchto dnech projednává v USA tradičně citlivé téma regulace prodeje střelných zbraní.

Vedle toho se konají veřejná slyšení ohledně loňského útoku radikálních příznivců bývalého prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol. Řeší se i nepříznivá hospodářská situace. Přesto si většina kongresmanů vyhradila na Vystrčilovu delegaci kolem čtyřiceti minut, výrazně více, než bývá obvyklé. „Myslím, že naše mise splnila svůj účel,“ zhodnotil jednání Pavel Fischer.

Odkaz na článek.