Vystrčil nepodepsal výzvu, aby Trump získal Nobelovu cenu za mír

Americko-izraelský dopis vyzývající k udělení Nobelovy ceny za mír Donaldu Trumpovi dorazil k podpisu i do Česka. Mluvčí předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) Deníku N potvrdila, že žádost dorazila do Sněmovny. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) pak redakci řekl, že sám „možnosti připojit se k iniciativě nevyužil“.

Iniciativa na podporu amerického prezidenta a jeho dlouhodobých snah získat vytouženou cenu je známá už několik měsíců. Vzešla od republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona a jeho izraelského protějšku Amira Ohany.

Politici v dopise adresovaném členům komise, která Nobelovu cenu za mír uděluje, už v závěru loňského roku napsali, že je americký prezident napříč léty ve veřejné službě „velkým zastáncem míru, neochvějně se zasazujícím o dialog a diplomacii“.

S dopisem a žádostí o připojení se k iniciativě se následně začala americká strana obracet na předsedy parlamentů napříč světem. Deník N nyní zjistil, že výzvu obdrželo i Česko.

„MOŽNOSTI JSEM NEVYUŽIL“

Mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Lenka Čejková redakci potvrdila, že žádost do dolní komory skutečně přišla. „Pan předseda se k tomu vyjádří příští týden,“ doplnila.

Již nyní je nicméně zřejmé, že se k výzvě nehodlá připojit druhý nejvyšší ústavní činitel.

„Informace o iniciativě na podporu nominace prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír jsem měl k dispozici,“ sdělil předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Dovedu pochopit důvody k nominaci optikou Blízkého východu. Pohled z Česka a Evropy mě však vedl k tomu, že jsem možnosti připojit se k iniciativě nevyužil. S americkou stranou v této záležitosti neproběhla žádná komunikace.“

Zda žádost dorazila přímo do Senátu, jako tomu mělo být v případě Sněmovny, Vystrčil napřímo neřekl. Okamurova mluvčí pak nesdělila, kdy a jakým způsobem přesně dolní komora žádost dostala.

PNUTÍ V POLSKU

Johnson a Ohana v osmibodovém výčtu údajných Trumpových úspěchů na poli světové diplomacie zmiňují dvacetibodový mírový plán pro Gazu, klid zbraní mezi Indií a Pákistánem, normalizaci ekonomických vztahů mezi Srbskem a Kosovem či mírovou dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

„Spojuje nás přesvědčení, že nikdo neučinil pro nastolení míru více než prezident Trump,“ argumentovali, proč by komise letos měla americké hlavě státu Nobelovu cenu udělit.

V uplynulých dnech vzbudila americká a izraelská iniciativa světový ohlas kvůli roztržce, kterou způsobila mezi Spojenými státy a Polskem.

Maršálek polského Sejmu, tedy šéf dolní komory polského parlamentu, Włodzimierz Czarzasty totiž snahy o udělení Nobelovy ceny za mír Donaldu Trumpovi podpořit odmítl a sdělil, že si americká hlava státu cenu nezaslouží.

Zřejmě právě tato slova vzbudila ostrou reakci Washingtonu prostřednictvím amerického velvyslance v Polsku Toma Rose.

„S okamžitou platností nebudeme mít žádná další jednání, kontakty ani komunikaci s maršálkem Sejmu Czarzastym, jehož nehorázné a nevyprovokované urážky namířené proti prezidentu Trumpovi se staly vážnou překážkou našich vynikajících vztahů s premiérem [Donaldem] Tuskem a jeho vládou,“ sdělil americký diplomat.

„Nedovolíme nikomu poškozovat americko-polské vztahy ani projevovat neúctu k Donaldu Trumpovi, který toho pro Polsko a pro polský lid tolik udělal,“ dodal Rose.

Na stranu šéfa dolní komory polského parlamentu se následně postavil premiér Donald Tusk. V reakci na to Rose na svém soukromém účtu na síti X pohrozil Polsku koncem vojenské podpory včetně stažení amerických vojáků ze země, jak informoval server Politico. Tento příspěvek ambasador později smazal.

Sám maršálek Czarzasty sdělil, že své stanovisko nezmění, a připomněl také nedávné Trumpovo vyjádření o spojeneckých silách bojujících po boku Američanů v Afghánistánu.

Americký prezident v něm zpochybnil zapojení neamerických vojáků NATO v této blízkovýchodní zemi po 11. září – přitom například právě polských vojáků padlo v Afghánistánu 44.

„Nesmírně si vážím USA jako klíčového partnera Polska. Proto s politováním beru na vědomí prohlášení velvyslance Toma Rose, ale nezměním své stanovisko ve věcech tak zásadních pro Polky a Poláky,“ dodal Czarzasty.

Loni získala Nobelovu cenu za mír venezuelská opoziční lídryně María Corina Machado. Ta ji posléze Trumpovi, jenž o cenu dlouhodobě usiluje, darovala, nositelem ceny se však tímto aktem nestal.

Zda americká hlava státu letos cenu získá, se ukáže v říjnu.

Deník N | Strana: 5 | Autorka: Markéta Boubínová