Vystrčil: Senát by se mohl začít zabývat penzijní reformou 11. prosince

Podle Vystrčila je avizovaný 11. listopad poměrně hraničním termínem. „Já jsem několikrát říkal nejen Marku Bendovi, že by bylo dobře, kdyby nám takové zákony, které mají svoji účinnost od 1. ledna 2025, posílali dříve, protože schvalovat je 11. prosince je přesně ta situace, kterou máme úplně nejméně rádi,“ konstatoval Vystrčil. Případné vrácení návrhu zákona do sněmovny je podle něj v takto pozdním termínu komplikované a může způsobit provozní problémy.

Znovuzvolený předseda Senátu neočekává, že by projednávání penzijní reformy mělo zkomplikovat to, že v horní komoře posílila opozice. „Já si myslím, že opozice bude mít dostatek prostoru, aby, pokud je bude mít, vyjádřila své výhrady,“ sdělil. „Nepředpokládám, že by se o něčem dlouho mluvilo. To v Senátu není zvykem a hlavně to nemá žádný smysl, protože pokud bychom zákon neprojednali do třiceti dní od jeho postoupení Senátu, tak je automaticky schválen,“ vysvětlil Vystrčil, proč neočekává obstrukce.

Vystrčil chce zintenzivnit kontakt s mladou generací

Posílení opozice v Senátu vedlo také k tomu, že Vystrčil obdržel při volbě předsedy pouze 62 ze 79 hlasů, což je méně než v předchozím období. „Je to pořád docela významná většina. Já za důvěru všem senátorkám a senátorům děkuji a budu se snažit pozici vykonávat tak, aby to bylo ku prospěchu Senátu a České republiky,“ řekl.

„Rád bych zintenzivnil kontakt Senátu, senátorů a senátorek s mladými lidmi, aby o horní komoře více věděli a třeba o ní i více psali na sociálních sítích, aby bylo zřejmé, že Senát jako horní komora má svůj význam a je nedílnou součástí našeho parlamentního systému,“ popsal Vystrčil jeden ze svých cílů.

Znovuzvolený předseda by rád pokračoval i v modernizaci fungování horní komory. „Už jsme se v naprosté většině zbavili listinných podob materiálů. Rád bych, kdybychom začali ještě více komunikovat elektronicky a kdyby se v tomhle směru zase Senát dostal kousek dál,“ zdůraznil.

„Senátor je příliš často vystaven dvojímu tlaku“

Vystrčil se vyjádřil také k výhradám opozice, že senátoři z vládních stran mnohdy nekriticky přijímají vládou navržené zákony schválené ve sněmovně. „Na můj vkus se příliš často stává, že senátor je vystaven dvojímu tlaku. Ten první je, že zákon obsahuje spoustu dobrých věcí a bylo by velmi vhodné, aby co nejdříve fungovaly a byly v zákoně napsány. Druhá věc je, že v tom samém zákoně jsou někdy věci, které se senátorovi nelíbí,“ poznamenal.

„Senátor má dvě možnosti – buď řekne, že mu to nelíbí a bude hlasovat pro navrácení do sněmovny. Potom ale hrozí, že zákon vůbec neprojde a nebude platit a tím pádem se nestanou ani ty dobré věci. Anebo řekne, že bude věřit panu ministrovi, že to opraví a bude hlasovat pro verzi zákona tak, jak je, byť ví, že tam všechno není úplně dobře,“ dodal Vystrčil.

Podle něj je logické, že příznivci vládní koalice budou tolerantnější a v zákonech vidí spíše jejich pozitiva, zatímco kritici kabinetu poukazují především na jejich nedostatky.

Delší lhůtu na projednávání zákonů by Vystrčil uvítal

Na začátku volebního období aktuální sněmovny se podle Vystrčila uvažovalo nad tím, že by mohlo dojít k prodloužení lhůty na projednávání zákonů v Senátu ze stávajících třiceti dnů. K dohodě ale nedošlo a na konci volebního období už to podle předsedy horní komory nemá smysl. Nevyloučil ale, že by se po volbách do dolní komory v příštím roce téma mohlo znovu otevřít. „Já osobně bych uvítal, kdybychom měli delší lhůtu na projednávání zákonů,“ sdělil.

Znovuzvolený předseda se vyjádřil také k tomu, zda jednání v horní komoře ovlivní fakt, že řadu nových senátorů tvoří bývalí poslanci. „To uvidíme, já doufám, že se poslanci spíš přizpůsobí atmosféře Senátu, než abychom se my přizpůsobili tomu, co oni zažívali ve sněmovně a že kultivované jednání v Senátu zůstane v té podobě, jak jsme doposud byli zvyklí, protože bylo racionální a nepovídalo se tam o věcech, které vlastně ani k projednávání toho zákona často nepatří,“ řekl Vystrčil.