Předseda Senátu u Památníku Lety: Zdejší události bychom si neměli jen připomínat, ale brát je jako odkaz pro dnešní dobu
10. 5. 2026
Vystrčil: Odmítnutí vládního letounu? Nůž do zad těm, o kterých Babišova vláda říká, že je bude podporovat
12. 5. 2026
Česká ústava odmítá, aby byla skupina lidí nazývána parazity nebo byl někdo považován za méněcenného, řekl na dnešním pietním aktu v Letech u Písku předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v narážce na nedávná slova představitelů Motoristů Filipa Turka a Petra Macinky. Shromáždění uctilo památku obětí koncentračního tábora pro Romy a Sinty, který byl v Letech zřízen v roce 1942. Zahynulo v něm přes 300 lidí. Od předloňského roku je na jeho místě památník.
Vystrčil v projevu uvedl, že tehdejší události by si lidé neměli jen připomínat, ale brát je i jako odkaz a jako zprávu pro dnešní dobu. Na setkání citoval z preambule Ústavy, v níž se píše o svobodném a demokratickém státě založeném na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti.
„Česká ústava odmítá, aby skupina lidí byla nazývána parazity. Česká ústava odmítá, aby někdo byl považován za méněcenného,“ prohlásil Vystrčil. Přestože nikoho přímo nejmenoval, připomněl tak nedávná slova poslance a čestného prezidenta Motoristů Turka o potřebě deratizace parazitů ve státní správě a ministra zahraničí a předsedy téže strany Macinky, který mluvil o svých odpůrcích jako o méněcenných. Vystrčil uvedl, že v minulosti také vůči některým lidem použil výrazy, které se používat nemají. „Omlouvám se za to, je to chyba a nebylo to správné. Pokud chceme jít dál, tak musíme uznat chybu a musíme se umět omluvit, „ vyzval šéf Senátu.
Připomněl také, že v Letech byl dříve pracovní a kárný tábor zřízený na počátku československou vládou a že i v pozdějším koncentračním táboře pracovali jako dozorci Češi. „Máme v minulosti události, na které můžeme být hrdí, a potom jsou události, kde tomu tak není,“ dodal.
Mezi účastníky pietního aktu, jichž se sešla více než stovka, byl i spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. ČTK řekl, že podobné události je potřeba si připomínat, protože paměť je děravá a lidé z ní většinou vytěsňují to, o čem by nejraději neslyšeli. „Toho se snažíme vyvarovat,“ podotkl Sidon. Připomínka vyvražďování Romů a Sintů je podle něj důležitá, protože většinová společnost si nepřipomíná něco, co sama spáchala. „Na Letech se podepsali Češi, jakkoliv je to nepříjemné si uvědomit,“ dodal Sidon.
Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku vznikl předloni na jaře na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak déle než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Stát ho vykoupil v roce 2018 za 450 milionů korun. V druhé polovině roku 2022 byla stavba srovnána se zemí a mohlo začít budování areálu památníku. Výstavba vyšla na 102 milionů korun.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300.000 až 500.000.
Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v ČR Jana Kokyová uvedla, že těla obětí byla ukládána často jen 20 centimetrů pod zem a zasypávána vápnem. Vzhledem k tomu, že většina obětí nemá svůj důstojný hrob, je podle ní potřeba zabránit šlapání po jménech lidí vězněných v táboře uvedených na pietním chodníku. Mluvčí Muzea romské kultury Karolína Spielmannová ČTK řekla, že vznikly pracovní skupiny, které řeší, jak to zajistit. „Momentálně vzniká projektová dokumentace a je schválený návrh úpravy pietního kruhu,“ dodala Spielmannová.
