Vystrčil: Výdaje na obranu chrání zbytek investic do školství a zdravotnictví

Prostředky, které země vydávají na svou bezpečnost, může to být až zmiňovaných pět procent HDP, chrání zbývajících 95 procent, která jdou do zdravotnictví, školství, dopravy či sociální infrastruktury. V Bruselu to dnes prohlásil předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, který se společně s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou zúčastnil dvoudenního setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO. Na jednání dorazil i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

„Dnes jsme se v Bruselu setkali s dalšími předsedy parlamentů členských zemí NATO, abychom hovořili o nadcházejícím summitu v Haagu, na kterém se chceme jako Česká republika zavázat k tomu, že budeme přispívat na obranu pěti procenty HDP,“ řekla českým novinářům Pekarová Adamová. Obranné výdaje podle ní není možné zvýšit v dohledné době skokově, nicméně je důležité k tomu postupně přistoupit. Summit, který se koná příští týden v Nizozemsku, podle ní rovněž jasně deklaruje, že hlavní hrozbou pro Evropu je Rusko.

„Je nezbytné si uvědomit, že Ukrajinci pomohli zastavit Rusko na svém území. My jim musíme pomáhat, Evropa musí být aktivní, možná ještě více než doposud,“ dodala předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Podle Vystrčila jsou podobná jednání, jako bylo nyní v Bruselu, důležitá vzhledem k tomu, že to budou právě parlamenty, které budou rozhodovat o případném navyšování prostředků na obranu. „Je tedy dobré vědět, jak se k tomu staví jiné země,“ řekl předseda Senátu. „Zaujalo mě a myslím si, že je to zpráva i dovnitř České republiky, že jsou parlamenty, například švédský nebo polský, kde všechny strany, ať už je to opozice nebo koalice, postupné navyšování prostředků na obranu podporují. Uvědomují si totiž, že je to nezbytné, abychom ochránili naše bezpečí,“ dodal.

Ministři obrany zemí NATO začátkem června v přípravě na summit podpořili nové alianční závazky, kterými chtějí přispět k lepší obranyschopnosti. K dosažení těchto cílů je podle šéfa NATO Marka Rutteho potřeba více peněz. Šéf aliance proto navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Pětiprocentní výdaje na obranu žádá dlouhodobě i americký prezident Donald Trump.

Námitky proti pětiprocentnímu cíli má několik zemí, zejména Španělsko. Závazek dávat na obranu pět procent HDP by byl pro Španělsko nerozumný a neslučitelný s jeho sociální politikou, napsal tento týden španělský premiér Pedro Sánchez Ruttemu. Madrid pro požaduje výjimku.

Předsedové obou komor španělského parlamentu bohužel podle Pekarové Adamové na jednání v Bruselu nebyli, takže se nemohli dozvědět všechny jejich výhrady přímo. „Jednání ale určitě intenzivně pokračují, neberu to za uzavřenou věc,“ uvedla na adresu Madridu.

Podle Vystrčila je důležité, že naprostá většina zemí zvyšování obranných výdajů podporuje. „Říkají, že je třeba starat se o naše bezpečí, protože už to není tak, že by byl dneska nějaký východní blok NATO a západní blok NATO, je jedno NATO, které se stará o naše bezpečí,“ prohlásil šéf Senátu. „Pokud si to neuvědomíme a budeme si myslet, že když jsme od nějakého nebezpečí dál, tak se nás to netýká, tak děláme hrubou chybu,“ dodal.

ČTK | 16:36